Shiitake – kdy může pomoci 4.81/5 (74)

Kisaku Mori provedl více než 100 studií shiitake

Člověk, který měl na svědomí probuzení současného zájmu lékařů o shiitake (latinsky Lentinula edodes), byl Kisaku Mori, Ph.D z Japonska. V roce 1936 založil Dr. Mori Institut pro výzkum hub v Tokiu. Až do své smrti v roce 1977 Dr. Mori pracoval s vědci z celého světa na popsání léčebných účinků. S použitím analytických technik Mori zjistil, že shiitake obsahují velké množství enzymů a vitamínů, které se obvykle v rostlinách nenacházejí. Jeho závěry publikované v knize Mushrooms as Health Foods (Houby jako zdravá strava) byly obsáhlé. Během let práce s lidskými pacienty zjistil, že shiitake je účinná při terapii mnoha neduhů. Vysokého cholesterolu, žlučových kamenů, překyselení, žaludečních vředů, diabetu, nedostatku vitamínů, anémie a dokonce rýmy. Moriho práce proslula především v japonských lékařských kruzích a počátkem 60. let 20. století vědci zahájili rozsáhlý výzkum s cílem odhalit tajemství legendární moci této rostliny. Jejich studie – celkem více než sto – se soustředily na schopnost rychle snížit sérový cholesterol. A také na mocné proteucensored11, preventivní a antibiotické vlastnosti této houby.

Jak tato blahodárná houba může pomoci?

Vysoká hladina cholesterolu v krvi je spojována se závažnými onemocněními, jako jsou arterioskleróza a mrtvice. Takže badatelé byli nadšení, když v roce 1966 ze shiitake izolovali látku, která výrazně snižuje cholesterol v krvi. Tato látka, nyní nazvaná eritadenin, byla podávána potkanům krmeným stravou bohatou na cholesterol. V pouhých několika dnech, jak je popsáno v The Journal of Nutrition, hladina cholesterolu v krvi těchto potkanů klesla o 25 až 45 procent. Eritadenin se spojuje s rozpustnou vlákninou obsaženou v shiitake, ale jeho účinek je ještě silnější, když se konzumuje celá houba. Studie na lidech ukázaly, že pouhých 85 gramů (5-6 hub) denně může snížit cholesterol o 12 % za týden. „Na mnoho lidských nemocí, kterých v současnosti na světě přibývá, nejsou zvláštní léky,“ upozorňuje mykolog John Donoghue, spoluautor příručky pro pěstitele shiitake. „Selhání nebo špatné fungování imunitního systému je společným prvkem eucensored16, ,“ říká Donoghue. On i jiní vědci z celého světa stojí za tvrzením, že je čím dál více důkazů. Zdraví prospěšné sloučeniny, které se nacházejí v terapeitických a jedlých houbách včetně shiitake, povzbuzují imunitní systém. Vědci nyní věří, že polysacharid nazvaný lentinan a patogenům podobné částice nalezené v shiitake spouští zvýšenou tvorbu různých sérových faktorů spojených s imunitou. Tyto takzvané lymfokiny, jako například interferon a interleukin, povzbuzují obranný systém. Pohání množení fagocytů, včetně makrofágů a jiných imunitních bojovníků, kteří napadají eucensored16 buňky, bakterie a viry.

Shiitake experiment

Nejpůsobivější experiment, který prokázal eucensored11 Lentinula edodes, byl proveden na zvířatech. V Národním výzkumném centru eucensored16 v Tokiu byly myši trpící eucensored11. Druhem eucensored16 způsobené virem, léčeny malými dávkami výtažku z shiitake po krátká časová období. V roce 1970 výsledky publikované v časopise Cancer Research ukázaly, že u šesti z deseti myší došlo k úplné regresi eucensored11. Při mírně vyšších koncentracích byla shiitake účinná na 100 procent – u všech myší došlo k regresi eucensored11. Studie Drewovy univerzity v roce 1996 zjistila, že polysacharid vázaný na bílkovinu izolovaný z shiitake má silné protieucensored11é vlastnosti. Během studie bylo touto sloučeninou léčeno deset pacientů s eucensored16 a u všech došlo k významnému zlepšení. Podobné studie ukázaly, že výtažky z shiitake pomáhají předcházet uchycení transplantovaných eucensored11, a japonští vědci dosáhli „výborných výsledků“ v následné čtyřleté studii pacientů s pokročilou a opakující se eucensored16 žaludku a tlustého střeva. Výtažek z shiitake se také testuje pro použití s moderními eucensored17 léky, aby zmírnil jejich toxický dopad na zdravou tkáň a imunitní systém.

Způsoby pěstování

Způsob pěstování Lentinula edodes na „přírodním kmeni“ stále používá většina pěstitelů v Orientu. Na Západě, kde je pěstování shiitake relativně nové, však přibližně 80 procent velkých komerčních pěstitelů používá moderní způsoby pěstování uvnitř v řízeném prostředí na „umělých pilinových kmenech“ (vlastně pilinových blocích).

Způsob pěstování Lentinula edodes na pilinových kmenech je přímým výsledkem biotechnické revoluce, která probíhá již od druhé světové války. S využitím nejnovějších technologií pěstitelé této exotické houby smíchají různé živiny s pilinami, které potom vytvarují do bloku, sterilizují a naočkují podhoubím shiitake. Bloky se potom umístí do polosterilní pěstební místnosti do „ideálních podmínek“, aby se růst hub maximalizoval. Ideální pěstební podmínky obvykle dávají příležitost jiným druhům hub, aby na umělých kmenech rostly a soupeřily se shiitake. Proto je většina pěstitelů používajících moderní technologie nucena ošetřovat své pěstební místnosti fungicidy. Spor ohledně toho, která z metod kultivace přináší nejchutnější a nejvýživnější houby, probíhá jako vášnivá debata v exkluzivním světě exotických hub. Pěstitel ze společnosti Mitoku Fusataro Taniguchi a jiní tradiční pěstitelé shiitake mají pocit, že houby pěstované na umělých pilinových kmenech vypadají a chutnají hůře než jejich houby pěstované na přírodních kmenech. Navíc jsou také přesvědčeni, že fungicidy používané proti škůdcům v polosterilních pěstebních místnostech představují riziko pro zdraví konzumentů i pracovníků.

Životní cyklus shiitake

Pohled na životní cyklus houby nám pomůže pochopit, které pěstební podmínky pozvednou její blahodárnévlastnosti. Houby se nacházejí blízko nejnižší příčky v ekosystému, živí se tlejícími materiály ve velmi nepřívětivém prostředí. Během růstové fáze rozprostírá tenká vlákna zvaná podhoubí, která vylučují silný enzym pro trávení potravy mimo buňku. Jelikož houba potřebuje strávenou potravu vstřebat, musí nejprve deaktivovat všechny přírodní patogeny využitím jedinečných vlastností svých polysacharopeptidů. Houby také dokáží velmi dobře vylučovat nežádoucí chemické a znečišťující látky, které vstřebají během trávení. Takže aby shiitake a jiné houby obstály v konkurenci, jejich samotná existence závisí na jejich biologicky jedinečném, agresivním a přizpůsobivém imunitním systému. Proto by houby pěstované venku, vystavené těžkostem divokého přírodního prostředí měly mít koncentrovanější vlastnosti než shiitake chráněné a hýčkané v pěstebních místnostech. (Superionherbs používá ve svých produktech výhradně Shiitake pěstovanou na přírodních kmenech).

Biologové řadí shiitake a jiné houby do skupiny primitivních rostlin zvané Fungi (podobně jako Reishi). Jelikož nemají zelené pigmenty (chlorofyl), nemohou si vyrábět potravu ze slunečního světla jako jiné rostliny, ale musí žít z pojídání rostlin nebo zvířat. Oblíbené jídlo shiitake jsou mrtvé stromy, které mají tvrdé dřevo. Slovo „shii“ je odvozeno od stromu shii (Quercus cuspidata), dubu středního a jižního Japonska, na kterém shiitake často roste. „Take“ v japonštině znamená houba (říkat „houba shiitake“ je nadbytečné).

Rozmnožování

Ta část houby, kterou jíme, masitý klobouk, je ve skutečnosti primitivní rozmnožovací struktura. Možná jste si všimli šedého nebo béžového prášku na spodní straně otevřených hub. To jsou miliardy mikroskopických spor. Jako spermie a vajíčka (ova) zvířat jsou spory pohlavní buňky. Každá spora nese polovinu genetické informace své rodičovské houby. Spory hub se po lese pohybují s pomocí větru a deště. Když se dvě kompatibilní spory setkají, jejich cytoplasma a genetický materiál se spojí, a pokud je k dispozici potrava, vyrostou v novou houbu. Tato nová rostlina je bílý vláknitý podzemní porost zvaný podhoubí. V případě shiitake roste podhoubí uvnitř kmenu a využívá své silné enzymy k přeměně dřeva na potravu. Za nějaký čas vnější stresy jako nedostatek potravy nebo změny teploty a vlhkosti donutí podhoubí vytvořit rozmnožovací strukturu – houbu – a cyklus se uzavře. Bez vnějšího zásahu by se asi shiitake raději rozmnožovala prostřednictvím výše naznačeného pohlavního cyklu. Aby však byla zaručena trvale stejná kvalita sklizně, očkují pěstitelé kmeny raději podhoubím než sporami. Takzvaný vegetativní (nepohlavní) způsob začíná pěstováním podhoubí na kouscích dřeva, papírových kotoučích nebo „obohacených“ pilinách. Pěstitelé pak toto „semeniště“ vloží do děr nebo zářezů vytvořených v kmenech tvrdého dřeva.

Růst funkčních hub

Brzy na podzim, když stromy začnou shazovat listí v rámci přípravy na zimní spánek, se zvyšuje obsah sacharidů v kmenech stromů, díky čemuž jsou ideální potravou pro růst shiitake. Když je opadaných asi 10 procent listí, pěstitelé stromy pokácí a nařežou je na metrové kusy. Pak do každého kmenu vyvrtají asi dvacet až dvacet pět rovnoměrně rozprostřených děr. Pak do děr natlučou dřevěné třísky (zátka podhoubí). Když se používá podhoubí v pilinách, umisťuje se do děr pomocí zvláštního nástroje. V obou případech se díry utěsní horkým voskem. Naočkované kmeny se potom přenesou do borového lesa a položí se na místo, kde je ideální rovnováha slunečního světla a stínu. Do příštího podzimu podhoubí obvykle úplně prostoupí kmenem a s teplotními změnami během střídání ročních období se houby začnou protlačovat kůrou. Z pouhého jednoho naočkování kmenu se dá očekávat úroda shiitake každý podzim a jaro po tři až pět let, dokud kmeny nezetlí úplně. Odrůda shiitake s názvem donko má lepší chuť i terapeutické vlastnosti než odrůda s názvem koshin. Jako přirozenou snahu zachovat se vytvářejí shiitake donko tlusté kloboučky se silnými, odolnými sporami, které je chrání před nepříznivými vnějšími vlivy.

Sklizeň

Velmi důležitá je doba sklizně. Pokud je houba na kmeni ponechána příliš dlouho, úplně se otevře a vypustí své spory, což vede k tenké, ploché, tmavé a nevitální houbě. Podle Fusatara Taniguchiho, pěstitele prvotřídních na slunci sušených shiitake společnosti Mitoku Macrobiotic, by shiitake donko (sklizené ve správnou dobu) neměly být více než ze 70 procent otevřené a měly by mít tlusté, masité a lehce zakulacené kloboučky. Takové jsou dražší, ale jsou ceněny pro svou výbornou chuť a blahodárné účinky. Zdroj 1) Kenneth Jones. Shiitake: The Healing Mushroom. Healing Arts Press, 1995.2) John & Jan Belleme. Japanese Foods that Heal: Using Traditional Japanese Ingredients to Promote Health, Longevity & Well-being.