Jak zdolávat překážky a snižovat nadbytečné potenciály 4.83/5 (205)

Je začátek nového roku 2024, a tak si snad mohu dovolit článek, který nebude přímo o zdravém těle. Jde o zamyšlení nad tím, jak lze překonávat překážky a dosahovat svých cílů nebo předsevzetí. 

Překážky jsou něco s čím se v životě potkáváme každý den. Jsou to určité milníky, body nebo události v procesech na cestě od startu k cíli, které proces zpomalují, zastavují nebo ho vykolejí do jiné trajektorie. Může se jednat o drobné věci např. když při vaření zjistíme že nám chybí nějaké ingredience do připravovaného pokrmu a nebo když třeba při cyklistickém výletě  píchneme kolo. A nebo věci dlouhodobé a zásadní, když hledáme vztah, práci, místo k bydlení nebo chceme vybudovat kariéru. 

Umění “překonávat” překážky je jednou z důležitých součástí života. Překonávání nás naplňuje uspokojením a může i utvářet náš charakter a tím nás dělat šťastnějšími. Zároveň jejich zdárné překonání nás může dovést k vytyčenému cíli. Často se ukáže při zpětném pohledu, že vlastně ta cesta, tedy překonávání překážek, byla mnohem důležitější pro naše štěstí, než onen vytyčený cíl.

Pojďme se podívat jak lze na překážky nahlížet a jaké jsou efektivní způsoby k jejich zdolávání.

Jak lze nahlížet na překážky

Mnoho významných myslitelů se ve svých dílech zamýšlelo nad tím, jakým způsobem přistupovat k překážkám. Zde je pouze malý výběr citátů, které poukazují jak důležité a zajímavé je to téma.

“Starosti nikdy ničeho nedosáhnou. Když máte problém, je nejlepší soustředit se na jeho řešení, ne na problém samotný.” – Thomas D. Willhite

Překážky jsou ty děsivé věci, které vidíte, když spustíte oči z cíle.” – Henry Ford

“Čím větší překážka, tím větší sláva za její překonání.” – Molière

“Překážky vás nemusí zastavit. Pokud narazíte na zeď, neotáčejte se a nevzdávejte to. Vymyslete, jak ji překonat, projít skrz ni nebo ji obejít.” – Michael Jordan

“Naše přežití závisí na naší schopnosti zůstat bdělí, přizpůsobit se novým myšlenkám, zůstat ostražití a čelit výzvě změn.” – Martin Luther King Jr.

“Nejde o to, že bych byl tak chytrý, ale o to, že u problémů zůstávám déle.” – Albert Einstein

“Mysl si překážku našeho jednání přizpůsobuje a převádí ke svým vlastním účelům. Překážka jednání podporuje jednání. To, co stojí v cestě, se stává cestou.”
Citát z knihy Marca Aurelia – Meditace

Marcus Aurelius, jeden z nejuctívanějších římských císařů, objevil myšlenku, která se ukázala jako nadčasová. I když měl před sebou bitvu, napsal si recept na mnoho problémů, které ho jistě čekají. Zjistil, že překážky je třeba vnímat jako odrazové můstky, a uvědomil si, že překážky nejsou ničím jiným než cestou k úspěchu. Časem se tato myšlenka stala palivem pro miliony jedinců z různých oblastí života. Je to myšlenka, která rezonuje napříč generacemi a zároveň si zachovává svou sílu i dnes.

Marcus Aurelius má jistě zajímavý a praktický postoj k řešení překážek. Ale připadá mi, že jeho přístup je založený na jeho výjimečných vlastnostech, které měl vrozené, ale i získané výchovou jelikož se narodil do vznešené a bohaté rodiny.  Ne každý máme takové štěstí.

Mně osobně přijde jako jeden z nejpraktičtějších způsobů, ten který popsal ve svých dílech Vadim Zeland. Nepoužívá totiž silové řešení k překonávání překážek, ale jakési psychologické aikido při kterém s překážkou nebojujte, ale využijete její vlastní sílu k tomu, abyste se dostali tam kam potřebujete.

“Lidé mají tendenci mít jasný pohled na překážku, ale matný pohled na její základ. Nesnažte se překážku překonat, snižte její důležitost.” Vadim Zeland

Pocit vlastní důležitosti jako překážka

Vadim Zeland  je současný ruský mystik a spisovatel, který vyvinul teorii a metodu řízení reality, která se nazývá Transurfing, a která má také některé společné principy s učením buddhistického učitele Tarthanga Tulku.
Postava Vadima Zelanda je zahalena tajemstvím. Je o něm k dispozici jen málo informací. Je odborníkem na kvantovou fyziku, které se věnoval před rozpadem Sovětského svazu, poté svou energii vrhl na počítačovou techniku, dokud se nesetkal s Transurfingem. Ve svém jediném rozhovoru s tiskem Zeland prohlašuje, že v žádném případě není duchovním učitelem, ale jen šťastným člověkem, který všem zpřístupnil osobně vyzkoušený přístup. Kdybych byl Transurfing znal před pětadvaceti lety,” přiznává, “můj život by byl úplně jiný, jednodušší a správnější. Pak bych ale nemohl napsat tyto knihy. Zeland je velmi uzavřený autor a se svými čtenáři raději komunikuje pouze prostřednictvím svých velmi populárních ruských webových stránek.

V jedné ze svých knih píše:

“Nikdo nemá právo vás soudit a ani vy byste se neměli posuzovat. Pokud si dovolíte být sami sebou, potřeba sebeospravedlňování odpadne. Jakmile se zbavíte vnější i vnitřní důležitosti , získáte poklad zvaný svoboda volby. Jedinou překážkou na cestě k naplnění vašeho přání je projekce umělé důležitosti.”

Překážky s námi hrají myšlenkovou hru

Překážky s námi hrají myšlenkovou hru a vnímání je první disciplína, kterou potřebujete k překonání překážek. Vnímání je to, jak vidíte svět nebo situace, ve kterých se právě nacházíte a také jak vnímáte sebe sama. Jinými slovy, váš pohled na to, co se kolem vás děje, má vliv na to, kým jste a čemu věříte. Vnímání může tvořit nebo ničit a pouze lidé, kteří chápou, jak vidět situace takové, jaké jsou, mohou využít příležitostí.

Věděli jste, že? Podle Oxford Languages je definice vnímání “způsob, jakým je něco hodnoceno, chápáno nebo interpretováno”.

Je potřeba praktikovat objektivitu a tím změnit své vnímání.

Praktikování objektivity

Z čeho si vlastně vytváříme obrázek o realitě kolem nás? V první řadě informace přijímáme prostřednictvím našich smyslů. A dalo by se říct že v druhém sledu následuje naše interpretace. I když ve skutečnosti tyto dva děje probíhají současně. Jak přesně probíhá interpretace – resp. jak funguje predikce mozku jsme psali ZDE.

Nicméně interpretace je to co může ohýbat objektivitu. 

Abychom byli schopni objektivně hodnotit svět, měli bychom mít co nejtěsnější kontakt s realitou. Mezi námi a realitou by mělo být co nejméně mezistupňů. To co mezi vnímání a realitu vstupuje a deformuje jsou tzv. kognitivní schémata. Ta strukturují proud našich myšlenek. Jedná se o fylogenetická a ontogenetická schémata. První jsou vrozená a vytvořená evolučním vývojem a druhá jsou naučená většinou v dětství. 

Tato schémata formují vývoj mozku – budují tak propojení a vytváří v mozku doslova okruhy, které se v příslušné situaci sepnou a zkreslí vnímání. Abychom mohli tato schémata redukovat (prohlédnout) je třeba se naučit otevírat percepční filtry. Tj. naučit se vnímat bez hodnocení. To lze třeba pomocí meditačních technik jako je mindfulness. Ale i učení se nových věcí, druhů pohybu, nových sportů vytváří v mozku růst nových synapsí (už 20 minut každodenního aktivního pohybu prospívá zdraví mozku) a tedy formuje plasticitu mozku, která může rozšiřovat a otevírat percepční filtry. Stručně řečeno nestagnovat.

Nadměrné potenciály zkreslují realitu

Podle Vadima Zelanda jsou příčinou zkresleného vnímání reality tvz. nadměrné potenciály. Nadměrné potenciály vznikají, když určitému předmětu nebo události věnujete příliš mnoho pozornosti a hodnoty. Subjektivní hodnocení zkresluje objektivní realitu a dává objektu nebo události přehnané negativní nebo přehnané pozitivní vlastnosti. 

Nadměrné potenciály jsou neviditelné a nepostřehnutelné, ale v životě lidí hrají významnou a často zákeřnou roli. Tyto potenciály totiž uvádějí do pohybu rovnovážné síly, které jsou zaměřeny na odstranění nadměrných potenciálů. Způsobují obrovské problémy, protože jejich působení je opačné než záměr, který potenciál vytvořil.
Podle Zelanda totiž vesmír nemá rád odchylky od rovnováhy a tak vytváří takové síly, aby tuto nerovnováhu (vnější nebo vnitřní důležitost) zahladil.

Jak už jsme si řekli nadbytečný potenciál se vytváří z myšlenkové energie v případě, že se jakémukoliv objektu dodá příliš mnoho významu. Zkusme si to objasnit na praktickém příkladu. Představte si dvě situace – v první stojíte ve svém bytě a v druhé stojíte na okraji propasti. V prvním případě vás to neznepokojuje. V druhém případě daná situace nabývá na významu – stačí neopatrný pohyb a zřítíte se do propasti. Na energetické úrovni má skutečnost, že prostě stojíte stejnou závažnost v prvním i druhém případě. Ovšem pokud stojíte nad propastí, tak svým strachem vytváříte nestejnorodost v energetickém poli. Tak vzniká podnět k vytvoření rovnovážných sil směřujících k odstranění nadbytečného potenciálu. Jejich působení dokonce můžete cítit – na jedné straně vás nějaká neviditelná síla stahuje dolů a na straně druhé vás něco nutí odstoupit od okraje. Aby byl potenciál nadměrného strachu vyrovnán musí vás rovnovážné síly buď shodit do propasti a nebo od okraje odstrčit. 

Vnější důležitost se vztahuje k objektům ve světě a vnitřní důležitost k našim vlastnostem, myšlenkám a pocitům. Postoj by měl být takový, aby došlo k povšimnutí zárodku nadbytečného potenciálu a zároveň nedošlo v mysli k vytvoření negativní reakce – schématu. Jakékoliv myšlenkové schéma založené na důležitosti zvyšuje energii a vytváří nadbytečný potenciál. 

V následujících tabulkách uvádíme některé příklady nadměrných potenciálů, příslušných rovnovážných sil a možného řešení.

Nebo zjednodušená a snad lépe pochopitelné verze tabulky:

Při přečtení tabulek si možná řeknete, že není možné jednat způsobem, který z nich vyplývá. Vždyť je to úplně proti naší přirozenosti a i proti tomu co moderní příručky seberozvoje označují za správnou cestu. Měli bychom si za svými touhami jít, snažit se, usilovat co to jde. A když je něco ve světě špatně, tak je přece naše právo si stěžovat. Ale Zeland nám naproti tomu naznačuje jakýsi zvláštně pasivní přístup. Nicméně tento přístup se v čínštině označuje jako wu wei a je součástí učení taoismu.

Wu Wei

Překládá se jako “nedělání” nebo “nicnedělání”. Zní to jako příjemná výzva k odpočinku, nebo ještě hůře, k upadnutí do lenosti či apatie. Což ovšem není úplně správný překlad. Nejde totiž o opak konání. Spíš by se to dalo přeložit jako “jednání bez námahy” nebo “nekonající konání”. Přesto je tento pojem podle filozofie taoismu klíčem k nejušlechtilejšímu jednání – a je jádrem toho, co znamená následovat Tao neboli Cestu.

Znamená to být v klidu (bez myšlenek a pocitů nadbytečných potenciálů), i když se zabýváme těmi nejhorlivějšími úkoly, abychom je mohli vykonávat s maximální zručností a efektivitou. Něco z významu wu wei vystihuje, když mluvíme o tom, že jsme “v zóně” – v jednotě s tím, co děláme, ve stavu hlubokého soustředění a plynutí.

Wu wei úzce souvisí s taoistickou úctou ke světu přírody, protože znamená snahu, aby naše chování bylo stejně spontánní a nevyhnutelné jako určité přírodní procesy. Abychom plavali s proudy, a ne proti nim. Máme být jako bambus, který se ohýbá ve větru, nebo rostlina, která se přizpůsobuje tvaru stromu. Wu wei zahrnuje opuštění ideálů, které bychom se jinak mohli snažit vnutit věcem příliš násilně. Místo toho nás vybízí, abychom reagovali na skutečné požadavky situací, které bývají patrné pouze tehdy, když odložíme své vlastní plány řízené egem. Následovat může ztráta egoismu, nová jednota mezi sebou a okolím, která uvolňuje energii, jež je obvykle zadržována příliš agresivním, svéhlavým stylem myšlení.

Dao De Jing zdůrazňuje, že bychom měli být jako voda, která je “poddajná a slabá”, a přesto “nemůže být překonána, když útočí na to, co je tvrdé a silné”. Jemnou vytrvalostí a podřízením se specifickému tvaru problému lze překážku obejít a postupně odbourat.

Jak jít k cíli bez aktivace nadměrných potenciálů důležitosti

K tomu, abychom dosáhli svých cílů je třeba konat. Ale musíme konat tak, abychom nevytvářeli nadbytečný potenciál. K tvorbě nadbytečný potenciálů dochází když cíl konání pro nás má příliš velkou důležitost – vnější nebo vnitřní. Ideální konání by tedy mělo být nezatížené ulpíváním na výsledku. Jednoduchá metafora by mohla znít: ať už jde o jakkoliv náročný nebo složitý úkol mějte stejný postoj jako byste si šli do stánku pro noviny. Víte, že si chcete koupit noviny – to je váš cíl a víte kde je trafika to je vaše cesta. Tak se prostě zvednete a jdete bez pochybností, jestli tam dojdete, bez obav, jestli budou noviny mít. 

• Určete si cíl
• Starejte se, ale nezneklidňujte se
• Přesuňte pozornost od konečného cíle k procesu
• Soustřeďte se na přítomný okamžik tady a teď
• Ignorujte negativní informace
• Zaměřte se na ty pozitivní
• Věnujte pozornost instinktům
• Odevzdejte se proudu života
• Praktikujte meditaci
• Učte se nové věci
• Pohybujte se denně alespoň 20 minut

Šťastný rok 2024!