Vliv SpongeBoba na mozek dětí 4.88/5 (146)

Pokud jako mnoho lidí trávíte hodiny sledováním Netflixu a dalších streamovacích služeb, možná byste měli zvážit, jaký vliv může mít sledování televize na váš mozek.

Výzkum z Velké Británie například ukázal souvislost mezi pravidelným dlouhým sledováním televize (více než tři hodiny denně) a pozdějším zhoršením verbální paměti u lidí starších 50 let. Studie byla publikována v roce 2019 v časopise Scientific Reports. [1]

Vědci zkoumali údaje z anglické longitudinální studie stárnutí 3 662 dospělých osob starších 50 let. Účastníci zaznamenávali, kolik hodin denně sledují televizi, a zároveň absolvovali testy paměti a dalších kognitivních schopností.

Autoři studie se zabývali výchozími údaji o sledování televize z let 2008 a 2009 a o šest let později, v letech 2014 a 2015, pak zkoumali změny verbální paměti a jazykových schopností.

Zjistili, že během šestiletého období došlo u lidí, kteří sledovali televizi 3,5 hodiny denně, k většímu zhoršení verbální paměti. Souvislost přetrvávala i po zohlednění některých dalších faktorů, například věku, socioekonomického postavení, fyzického zdraví, pohybové aktivity nebo příznaků deprese. [1]

“Naše analýzy ukázaly, že zatímco u dospělých, kteří sledují televizi méně než 3,5 hodiny denně, dochází během následujících šesti let v průměru k poklesu verbální paměti o přibližně 4 až 5 procent, u těch, kteří sledují televizi více než 3,5 hodiny denně, dochází během stejného období v průměru k poklesu verbální paměti o 8 až 10 procent,” uvedla hlavní autorka studie Daisy Fancourtová, PhD, vedoucí výzkumná pracovnice na University College London. Jde ale o observační studii, takže nelze s jistotou říci, že příčinou změn bylo právě sledování televize. Roli mohou hrát také životní styl, pasivní trávení času a další související faktory. [1]

Vliv televize na dětský mozek

Mnohem více opatrnosti ohledně sledování televize by bylo na místě u dětí. Rané zkušenosti ovlivňují vývoj struktury mozku, která je základem pro veškeré budoucí učení, chování a zdraví. Stejně jako slabé základy ohrožují kvalitu a pevnost domu, mohou nepříznivé zkušenosti z raného věku narušit architekturu mozku, což se negativně projeví až do dospělosti. A nemusíme se bavit přímo o traumatech, která mají největší negativní dopad. Podle posledních studií to vypadá, že i nevinně vypadající pohádky mohou mít hluboké dopady na seberegulaci u dětí.

To ale neznamená, že jednotlivá pohádka nebo krátké sledování obrazovky dítěti poškodí mozek. Výsledný vliv médií závisí na mnoha okolnostech:

• na věku a individuálních potřebách dítěte,
• na kvalitě a obsahu pořadu,
• na délce a pravidelnosti sledování,
• na tom, zda dítě sleduje pořad samo, nebo společně s rodičem,
• a především na tom, zda obrazovky nevytlačují spánek, pohyb, hru, čtení a kontakt s ostatními lidmi. [2][3]

Některé experimentální studie naznačují, že rychlé nebo fantastické dětské pořady mohou bezprostředně ovlivnit výkon malých dětí v úkolech zaměřených na pozornost a seberegulaci. Nejde však automaticky o dlouhodobé změny ani o prokázané poškození mozku. [4][5]

Rychlost střihu může ovlivnit pozornost

Zkusme si porovnat jak vypadaly filmy před padesáti lety a jak vypadají dnes. Casto si všimneme rychlejšího střihu, většího počtu podnětů a častějších změn prostředí.

Neurologové z Newyorské univerzity pomocí pokročilých metod funkčního zobrazování zjistili, že některé filmové obrazy mohou výrazně ovlivňovat mozkovou aktivitu. Vliv filmů se navíc liší v závislosti na jejich obsahu, střihu a stylu režie. Ve své klasické knize o filmovém střihu V mžiku oka píše Walter Murch o násilí střihu. “V jednom okamžiku je vše, co vidíte na plátně, vymazáno a nahrazeno něčím jiným. Často se scéna přesune na jiné místo nebo do jiného času.” “Zdá se, že nic z naší každodenní zkušenosti nás na něco takového nepřipraví,” píše Murch. A přesto se to ve filmech děje neustále a my to přijímáme, aniž bychom se nad tím zamysleli. Tyto výzkumy však samy o sobě neříkají, zda je určitý styl střihu pro mozek škodlivý. Ukazují především, že audiovizuální zpracování může řídit pozornost diváka. [6]

Stále větší obavy vzbuzují behaviorální a kognitivní účinky sledování televize v dětství. Jedna studie zkoumala, zda rychlost střihu pořadu může mít vliv na chování. Cílem této studie bylo prozkoumat tuto otázku pomocí nového experimentálního paradigmatu. Školní děti (ve věku 4-7 let) byly náhodně zařazeny do jedné ze dvou skupin. Každé skupině byl předložen buď rychle, nebo pomalu sestříhaný 3,5minutový film s vypravěčem, který četl dětský příběh.

Bezprostředně poté děti absolvovaly test pozornosti. Výsledky naznačily, že rychlost střihu může krátkodobě ovlivnit některé složky orientace pozornosti a množství chyb. Studie byla malá a její výsledky je třeba chápat jako podnět k dalšímu výzkumu, nikoli jako důkaz, že několik minut rychle sestříhaného pořadu způsobuje trvalé následky. [7]

Novější studie navíc nepřinášejí zcela jednotné výsledky. Ukazuje se, že roli nemusí hrát jen samotná rychlost střihu, ale také fantastický obsah, míra kognitivní náročnosti, věk dítěte a způsob, jakým je pořad vytvořen. [5][8]

 

Vliv SpongeBoba na mozek dětí

Známá studie publikovaná v roce 2011 zkoumala bezprostřední vliv různých aktivit na exekutivní funkce dětí předškolního věku. Exekutivní funkce zahrnují například pracovní paměť, schopnost potlačit impulzivní reakci, zaměřit pozornost a řídit své chování. [4]

Do studie bylo zařazeno 60 čtyřletých dětí, které byly náhodně rozděleny do tří skupin:

• první skupina sledovala devět minut rychlého fantastického kresleného pořadu, kterým byl SpongeBob,
• druhá sledovala devět minut pomalejšího vzdělávacího pořadu o běžném životě předškolního dítěte,
• třetí skupina po stejnou dobu kreslila. [4]

V rychlém animovaném pořadu se jednotlivé scény měnily v průměru přibližně každých 11 sekund, zatímco u pomalejšího vzdělávacího pořadu přibližně každých 34 sekund.

Po skončení aktivity děti absolvovaly několik úkolů zaměřených na pracovní paměť, pozornost, seberegulaci a oddálení odměny.

Děti, které sledovaly rychlý fantastický pořad, dosáhly bezprostředně poté v souhrnném hodnocení exekutivních funkcí horších výsledků než děti, které kreslily nebo sledovaly pomalejší vzdělávací pořad. [4]

V úkolu zaměřeném na odložení uspokojení čekaly děti z této skupiny v průměru kratší dobu než děti v ostatních skupinách. Výsledky naznačily, že krátké sledování rychlého fantastického pořadu může dočasně zatížit exekutivní funkce malých dětí.

Ze studie však nelze vyvozovat, že SpongeBob poškozuje dětský mozek nebo způsobuje trvalé poruchy pozornosti. Výzkumníci měřili pouze bezprostřední výkon po devítiminutové aktivitě, pracovali s malým počtem dětí a nezkoumali dlouhodobé následky. Navíc nebylo možné přesně oddělit vliv rychlého střihu od fantastického a nepravděpodobného děje. [4]

Novější výzkumy ukazují, že krátkodobý vliv pořadů na exekutivní funkce může záviset právě na kombinaci tempa, fantastického obsahu a náročnosti zpracování. Výsledky jednotlivých studií nejsou zcela jednotné. [5][8][9]

Praktický závěr tedy není, že by rodiče museli zakázat konkrétní seriál. Je však rozumné sledovat, jak dítě na rychlý a intenzivní obsah reaguje, a nezařazovat podobné pořady těsně před situacemi, které vyžadují klid, soustředění nebo usínání.

Deficity exekutivních funkcí

Exekutivní funkce jsou souborem dovedností, které člověku umožňují řídit pozornost a chování, pamatovat si zadání, plánovat, řešit problémy a odkládat okamžité uspokojení. U dětí se tyto schopnosti postupně rozvíjejí a souvisejí také se školní připraveností a sociálním fungováním.

Některé observační studie nacházejí souvislost mezi větším množstvím pasivního sledování obrazovek v raném věku a horšími výsledky v oblasti jazyka, pozornosti nebo exekutivních funkcí. Tyto studie však často nemohou spolehlivě určit příčinu. [3][10]

Rodiny, ve kterých děti tráví více času před obrazovkou, se mohou lišit také v množství společného čtení, spánku, pohybu, komunikace nebo v dalších sociálních a ekonomických podmínkách. Není proto správné automaticky přičítat všechny zjištěné rozdíly pouze televizi.

Jedním z vysvětlení krátkodobého zhoršení výkonu po rychlém pořadu je, že dítě musí zpracovat velké množství rychle se měnících a často fantastických událostí. To může dočasně využít část kognitivních zdrojů, které následně nejsou ve stejné míře dostupné pro řešení dalších úkolů. Zatím však jde spíše o jednu z výzkumných hypotéz než o definitivně potvrzený mechanismus. [4][9]

Doporučení pro používání médií u malých dětí

Současná doporučení se nezaměřují pouze na počet minut před obrazovkou. Důležitý je také obsah, věk a potřeby konkrétního dítěte, společné sledování s rodičem a to, co používání médií v běžném dni nahrazuje. [2][11]

Kojenci a nejmenší děti
Kojenci a batolata se učí především prostřednictvím přímého kontaktu s lidmi a okolním světem. Potřebují se pohybovat, dotýkat se předmětů, pozorovat tváře, slyšet řeč a reagovat na ni.

U nejmenších dětí by proto používání obrazovek mělo být velmi omezené. Smysluplnou výjimkou může být například videohovor s blízkým člověkem, zejména když je u dítěte dospělý, který mu pomáhá situaci chápat. [2][11]

Děti od 18 do 24 měsíců:
Pokud chcete zavést digitální média:

• Vybírejte vysoce kvalitní programy a obsah přiměřený věku.
• Vyhněte se samostatnému používání médií.

Dospělý může pojmenovávat, co se na obrazovce děje, klást jednoduché otázky a propojovat viděné s reálným životem. Samostatné a dlouhé sledování by nemělo nahrazovat kontakt, hru, řeč ani pohyb. [2][11]

Děti ve věku 2 až 5 let

U předškolních dětí je vhodné nastavit předvídatelná pravidla a vybírat kvalitní, nenásilný, vzdělávací nebo prosociální obsah.

Americká pediatrická akademie dříve doporučovala dětem ve věku 2–5 let nejvýše přibližně jednu hodinu kvalitního programu denně. Aktuální přístup však klade větší důraz také na kontext a kvalitu médií než na jeden univerzální časový limit platný pro všechny děti. [2][11][12]

 

Proč omezit používání médií?

Digitální média mohou děti bavit, umožnit kontakt s blízkými a při správném použití také něco naučit. Problémem se mohou stát zejména tehdy, pokud jsou používána nadměrně, bez dohledu nebo vytlačují důležité každodenní činnosti.

Nadměrné používání digitálních médií může vaše dítě ohrozit:

Nedostatek spánku
Vyšší používání obrazovek, zejména večer a v ložnici, je spojováno s kratším spánkem a pozdějším usínáním. Roli může hrát nejen světlo obrazovky, ale také poutavý obsah, upozornění a odkládání doby spánku.

Je proto vhodné odstranit zařízení z dětské ložnice a obrazovky vypnout přibližně hodinu před spaním. [13]

Učení, řeč a sociální dovednosti
Nadměrné pasivní sledování může vytlačovat aktivity, při kterých se malé děti učí nejlépe: rozhovor, společnou hru, čtení, manipulaci s předměty a kontakt s okolím.

Výzkumy nacházejí souvislost mezi větším používáním obrazovek a slabšími výsledky v některých oblastech jazyka a poznávání. Velmi záleží na obsahu a společném zapojení rodiče. Kvalitní vzdělávací pořad sledovaný společně s dospělým není totéž jako dlouhé samostatné sledování rychlých videí nebo televize puštěná pouze jako kulisa. [3][10

Přibývání na váze
Vyšší množství času před obrazovkami je u dětí spojováno také s vyšším rizikem nadváhy. Může se na tom podílet méně pohybu, jídlo při sledování, reklama na energeticky bohaté potraviny a narušení spánku.

Nejde však o jednoduchý vztah, podle kterého by každé sledování obrazovky automaticky vedlo k obezitě.

Chování a emoce
Násilný, děsivý nebo vývojově nevhodný obsah může některé děti rozrušit, vyvolat strach nebo podporovat napodobování nevhodného chování.

Děti mohou reagovat velmi rozdílně. Rodiče by proto měli sledovat nejen délku používání médií, ale také změny nálady, spánku a chování dítěte po konkrétních pořadech.

Co si ze studie o SpongeBobovi odnést?

Studie neprokázala, že SpongeBob ničí nebo poškozuje dětský mozek. Ukázala, že čtyřleté děti po devíti minutách rychlého fantastického pořadu podaly bezprostředně horší výkon v několika úlohách exekutivních funkcí než děti, které kreslily nebo sledovaly pomalejší vzdělávací pořad. [4]

Pro rodiče z toho vyplývá především několik praktických doporučení:

• vybírat obsah odpovídající věku dítěte,
• sledovat rychlé a silně stimulující pořady s mírou,
• nenechávat obrazovky vytlačovat pohyb, spánek, hru a komunikaci,
• podle možností sledovat pořady společně s dítětem,
• a všímat si, jak konkrétní dítě na určitý obsah reaguje.

Samotná rychlost střihu není jediným důležitým faktorem. Roli hraje také fantastický obsah, celková náročnost pořadu, kontext sledování a individuální vlastnosti dítěte.

Kdy se poradit s odborníkem

Pokud máte obavy o vývoj řeči, pozornost, spánek, chování nebo sociální dovednosti dítěte, je vhodné poradit se s pediatrem, dětským psychologem nebo jiným odborníkem. Omezení obrazovek může být součástí režimových opatření, ale nemělo by nahrazovat odborné posouzení možných obtíží.

Důležité upozornění

Tento text má pouze informativní charakter a nenahrazuje odborné lékařské vyšetření, diagnostiku ani léčbu. Doplňky stravy nejsou určeny k léčbě ani prevenci onemocnění. V souvislosti s potravinami a doplňky stravy je potřeba vyhnout se léčebným tvrzením a uvádět pouze taková zdravotní tvrzení, která jsou v souladu s platnou evropskou legislativou.

Zdroje

[1] Fancourt D, Steptoe A. Television viewing and cognitive decline in older age: findings from the English Longitudinal Study of Ageing.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6395805/

[2] American Academy of Pediatrics – Helping Kids Thrive in a Digital World: AAP Policy Explained
https://www.healthychildren.org/English/family-life/Media/Pages/helping-kids-thrive-in-a-digital-world-AAP-policy-explained.aspx

[3] Mallawaarachchi S, et al. Early Childhood Screen Use Contexts and Cognitive and Psychosocial Outcomes: A Systematic Review and Meta-analysis.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12527480/

[4] Lillard AS, Peterson J. The Immediate Impact of Different Types of Television on Young Children’s Executive Function.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9923845/

[5] Fan L, et al. The Short-Term Impact of Animation on the Executive Function of Children Aged 4 to 7.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8392582/

[6] Hasson U, Landesman O, Knappmeyer B, Vallines I, Rubin N, Heeger DJ. Neurocinematics: The Neuroscience of Film.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2596698/

[7] Cooper NR, Uller C, Pettifer J, Stolc FC. Conditioning attentional skills: examining the effects of the pace of television editing on children’s attention.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19500080/

[8] Namazi SA, et al. The immediate impacts of TV programs on preschoolers’ executive functions and attention.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11044375/

[9] Hinten AE, et al. Meta-Analytic Review of the Short-Term Effects of Media Content on Children’s Executive Function.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12412071/

[10] Madigan S, McArthur BA, Anhorn C, Eirich R, Christakis DA. Associations Between Screen Use and Child Language Skills: A Systematic Review and Meta-analysis.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32202633/

[11] American Academy of Pediatrics – The 5 Cs of Media Use
https://www.aap.org/en/patient-care/media-and-children/center-of-excellence-on-social-media-and-youth-mental-health/5cs-of-media-use/

[12] American Academy of Pediatrics – Media and Young Minds
https://publications.aap.org/pediatrics/article/138/5/e20162591/60503/Media-and-Young-Minds

[13] American Academy of Pediatrics – Healthy Sleep Habits: How Many Hours Does Your Child Need?
https://www.healthychildren.org/English/healthy-living/sleep/Pages/healthy-sleep-habits-how-many-hours-does-your-child-need.aspx