Vliv SpongeBoba na mozek dětí 4.88/5 (143)

Děti na pohovce se dívají na televizid

Pokud jako mnoho lidí trávíte hodiny sledováním Netflixu a dalších streamovacích služeb, možná byste měli zvážit, jaký vliv může mít sledování televize na váš mozek.

Nový výzkum z Velké Británie ukazuje, že pravidelné sledování televize více než tři hodiny denně, může vést k pozdějšímu zhoršení kognitivních schopností v oblasti jazyka a paměti.

Studie byla publikována koncem února v časopise Scientific Reports.

Vědci zkoumali údaje z anglické longitudinální studie stárnutí 3 662 dospělých osob starších 50 let. Účastníci zaznamenávali, kolik denně sledují televizi, a zároveň byly měřeny jejich rozumové a myšlenkové schopnosti.

Autoři studie se zabývali výchozími údaji o sledování televize z let 2008 a 2009 a o šest let později, v letech 2014 a 2015, pak zkoumali kognitivní měření paměti a jazyka.

Zjistili, že během šestiletého období došlo u lidí, kteří sledovali televizi 3,5 hodiny denně, k většímu zhoršení verbální paměti – nezávisle na dalších faktorech včetně socioekonomického statusu, celkového fyzického zdraví a deprese.

“Naše analýzy ukázaly, že zatímco u dospělých, kteří sledují televizi méně než 3,5 hodiny denně, dochází během následujících šesti let v průměru k poklesu verbální paměti o přibližně 4 až 5 procent, u těch, kteří sledují televizi více než 3,5 hodiny denně, dochází během stejného období v průměru k poklesu verbální paměti o 8 až 10 procent,” uvedla hlavní autorka studie Daisy Fancourtová, PhD, vedoucí výzkumná pracovnice na University College London.

Vliv televize na dětský mozek

Mnohem více opatrnosti ohledně sledování televize by bylo na místě u dětí. Rané zkušenosti ovlivňují vývoj struktury mozku, která je základem pro veškeré budoucí učení, chování a zdraví. Stejně jako slabé základy ohrožují kvalitu a pevnost domu, mohou nepříznivé zkušenosti z raného věku narušit architekturu mozku, což se negativně projeví až do dospělosti. A nemusíme se bavit přímo o traumatech, která mají největší negativní dopad. Podle posledních studií to vypadá, že i nevinně vypadající pohádky mohou mít hluboké dopady na seberegulaci u dětí.

graf schopností změny mozku v závislosti na věk
Je snazší a méně nákladné vytvořit silné mozkové obvody během prvních let života, než do nich později zasahovat nebo je "opravovat".

Rychlost střihu ovlivňuje dopady na mozek

Zkusme si porovnat jak vypadaly filmy před padesáti lety a jak vypadají dnes. Neurologové z Newyorské univerzity pomocí pokročilých metod funkčního zobrazování zjistili, že některé filmové obrazy mohou výrazně ovlivňovat mozkovou aktivitu. Vliv filmů se navíc liší v závislosti na jejich obsahu, střihu a stylu režie. Ve své klasické knize o filmovém střihu V mžiku oka píše Walter Murch o násilí střihu. “V jednom okamžiku je vše, co vidíte na plátně, vymazáno a nahrazeno něčím jiným. Často se scéna přesune na jiné místo nebo do jiného času.” “Zdá se, že nic z naší každodenní zkušenosti nás na něco takového nepřipraví,” píše Murch. A přesto se to ve filmech děje neustále a my to přijímáme, aniž bychom se nad tím zamysleli.

Stále větší obavy vzbuzují behaviorální a kognitivní účinky sledování televize v dětství. Jedna studie zkoumala, zda rychlost střihu pořadu může mít vliv na chování. Cílem této studie bylo prozkoumat tuto otázku pomocí nového experimentálního paradigmatu. Školní děti (ve věku 4-7 let) byly náhodně zařazeny do jedné ze dvou skupin. Každé skupině byl předložen buď rychle, nebo pomalu sestříhaný 3,5minutový film s vypravěčem, který četl dětský příběh. Bezprostředně po prezentaci filmu byl oběma skupinám předložen průběžný test pozornosti. Výkony se lišily podle experimentální skupiny a věku. Zjistilo se, že orientační sítě a chybovost dětí mohou být ovlivněny velmi krátkou expozicí televize. Pouhých 3,5 min sledování televize může mít na diváka rozdílný účinek v závislosti na tempu filmového střihu.

Vliv SpongeBoba na mozek dětí

V další studii bylo pomocí kontrolovaného experimentálního designu zjištěno, že u dětí předškolního věku došlo k významnému zhoršení výkonných funkcí bezprostředně po zhlédnutí pouhých 9 minut populárního rychlého televizního pořadu (jednalo se o populární kreslenou pohádku SpongeBob) ve srovnání s dětmi po sledování vzdělávací televize nebo kreslení.

Lidé se obávají vlivu televize na dětský mozek již desítky let. Ale zatímco dlouhodobé účinky televize na dětské poznávání, pozornost a další funkce byly studovány, nikdo se až dosud důkladně nezabýval krátkodobými účinky.

V této studii bylo každé ze 60 čtyřletých dětí zařazeno do jedné ze tří skupin. První skupině bylo promítnuto devět minut kresleného filmu (SpongeBob) s animovanou houbou, druhé devět minut pomalejšího “realistického kresleného filmu Public Broadcasting Service o typickém americkém chlapci předškolního věku”. Vědci určili kreslený film s houbou jako rychlý, protože se v něm scény střídaly velmi rychle – v průměru se měnily každých 11 sekund. Naproti tomu v pomalu plynoucím seriálu se scény měnily v průměru jen každých 34 sekund.

Třetí skupina nesledovala žádný pořad, ale místo toho dostala papír, pastelky a fixy na devítiminutové volné kreslení.

Rodiče dětí vyplnili dotazník o svých dětech a informovali je o takových aspektech jejich chování a vývoje, jako je schopnost soustředit se a míra neposednosti.

Po sledování nebo vybarvování dostalo každé dítě sadu standardních cvičení určených k testování takových aspektů exekutivních funkcí, jako je pracovní paměť, pozornost a seberegulace.

Asi vás nepřekvapí, že diváci SpongeBoba si v těchto úkolech vedli mnohem hůře než diváci vzdělávací televize nebo děti, které vybarvovaly.

Děti byly také testovány na sebekontrolu a impulzivitu, a to tak, že před ně bylo položeno občerstvení a zjišťovalo se, jak dlouho vydrží čekat, než se do něj ponoří. Děti se SpongeBobem čekaly téměř o polovinu méně než ostatní děti.

Pouhých 9 minut sledování rychlé televizní pohádky mělo okamžitý negativní vliv na výkonné funkce čtyřletých dětí. Rodiče by si měli být vědomi toho, že rychlé televizní pořady mohou přinejmenším dočasně narušit výkonné funkce malých dětí.

Graf výkonných funkcí dětského mozku v závislosti na podnětech
Byla provedena čtyři druhy testování - hanojská věž, zpětné rozpětí číslic, HTKS a odložení uspokojení - horizontální osa grafu.
Vertikální osa zobrazuje výsledky testů.

Modré sloupce - děti si kreslily. Červené sloupce - děti se dívaly na edukační pořad. Zelené sloupce - dětem byla promítána pohádka.

Deficity exekutivních funkcí

U dětí předškolního věku sledující denně více než 90 minut televizi korelační studie spojují rané sledování televize s deficitem exekutivních funkcí (EF), což je soubor prefrontálních dovedností, které jsou základem chování zaměřeného na cíl, včetně pozornosti, pracovní paměti, inhibiční kontroly, řešení problémů, seberegulace a odložení uspokojení. EF je stále více považována za klíčovou pro pozitivní sociální a kognitivní fungování a je silně spojena s úspěchem ve škole.

V oblasti zábavní televize se zdá, že negativní dopad na pozornost mají zejména rychlé pořady, přičemž jedním z důvodů je to, že rychle prezentované události upoutávají pozornost způsobem zdola nahoru a zapojují spíše smyslovou než prefrontální mozkovou kůru. Rychlá televize by tedy dlouhodobě nijak nepřispívala k tréninku vnitřně řízené (prefrontální) pozornosti. V krátkodobém horizontu by snaha o zakódování rychle prezentovaných událostí mohla zatížit výkonné zdroje dětí. Když jsou dospělým předkládány televizní události v rychlejším sledu za sebou, je na kódování těchto událostí alokováno více zdrojů, což pravděpodobně vyčerpává zdroje, které by jinak mohly být k dispozici pro jiné aspekty pozornosti.

Pokyny pro používání médií u malých dětí


Pro děti mladší 2 let:

Děti by měly média používat jen ve velmi omezené míře a pouze v přítomnosti dospělého, který je může sledovat, mluvit s nimi a učit je. Například videochatování s rodinou spolu s rodiči.

Kojenci a batolata se nejvíce potřebují učit interakci s lidmi kolem sebe. To neznamená, že by si neměly povídat se vzdálenými prarodiči nebo rodiči v zahraničí, ale pokud jde o každodenní učení, potřebují se věcí dotýkat, třást s nimi, házet s nimi a především vidět tváře a slyšet hlasy těch, které mají nejraději. Aplikace mohou batolata naučit ťukat a přejíždět prstem po obrazovce, ale podle studií se tyto dovednosti nepromítají do skutečného učení.

Pro děti od 18 do 24 měsíců:

Pokud chcete zavést digitální média:

  • Vybírejte vysoce kvalitní programy.
  • Vyhněte se samostatnému používání médií.

Pro děti ve věku 2 až 5 let:

  • Omezte používání obrazovky na maximálně 1 hodinu denně.
  • Najděte pro své děti jiné aktivity, které jsou zdravé pro jejich tělo a mysl.
  • Vybírejte média, která jsou interaktivní, nenásilná, vzdělávací a prosociální.

siluety hrajících si dětí

Proč omezit používání médií?

Nadměrné používání digitálních médií může vaše dítě ohrozit:

Nedostatek spánku
Malé děti, které jsou více vystaveny médiím nebo které mají v ložnici televizi, počítač nebo mobilní zařízení, spí méně a v noci usínají později. Dokonce i miminka mohou být nadměrně stimulována obrazovkami a chybí jim spánek, který potřebují ke svému růstu.

Opoždění v učení a sociálních dovednostech
U dětí, které v kojeneckém a předškolním věku sledují příliš mnoho televize, se může projevit opoždění pozornosti, myšlení, řeči a sociálních dovedností. Jedním z důvodů opoždění může být to, že méně komunikují s rodiči a rodinou. Rodiče, kteří mají televizi stále zapnutou nebo se soustředí na vlastní digitální média, přicházejí o cenné příležitosti komunikovat s dětmi a pomáhat jim v učení.

Obezita
Intenzivní používání médií v předškolním věku souvisí s přibýváním na váze a rizikem dětské obezity. Reklama na potraviny a svačiny při sledování televize mohou podporovat obezitu. Děti, které nadměrně využívají média, mají také menší sklon ke zdravé fyzické hře.

Problémy s chováním
Násilný obsah v televizi a na obrazovkách může přispívat k problémům s chováním dětí, protože jsou buď vyděšené a zmatené tím, co vidí, nebo se snaží napodobovat postavy na obrazovce.

Ohodnoťte článek

Redakce webu Superionherbs.cz: zobrazit autory.

10 komentářů v “Vliv SpongeBoba na mozek dětí

  1. HVo píše:

    Zajímavý článek, ale nebere v potaz nastavení jedince. Osobně znám člověka, který ranné dětství strávil před televizí, ale po nástupu do školy se věnoval sportu, který mu vydržel až do dospělosti. V určitém životním období i proseděl spoustu času před počítačovými hrami a konzolemi, ale závislým se nestal a pozdější život by se dal označit jako úspěšný. Za mě je důležité okolí (lidé), možnosti a motivace a z televize se dělá zbytečný strašák. Zkrátka u ní platí jako u všeho:
    VŠEHO S ROZUMEM-MÍROU.
    Jako migrenik ale můžu potvrdit, že jednou při ústupu bolesti mi sledování filmu plného rychle se střídajících efektů nijak nepomohlo, naopak se mi dostavil neobvykle silný záchvat a doba rekonvalescence se tak prodloužila o celý další den… 🙁

  2. Zdena Bukolská píše:

    Nejen o dětech mluvit jako o ohrožených, taky my starší a staří se ohrožujeme, zůstáváme jako tupí konzumenti, stádo beránků bez vlastních myšlenek. Víme to všichni, je třeba se těch blbostí zříct a jít ven – na vzduch a zabývat se věcmi sami bez kopírování. Je to těžké, že…..

  3. Anna Augustinová píše:

    Nemohu než souhlasit s paní Nelou a Lenkou protože jsem se mockrát nad tím zamyslela , co mají děti z ” té ” houby. N I C, než problém, jsou roztěkaní, nepozorní a nejsou schopni se normálně učit.
    Bohužel jde vždy o totéž o peníze. Amerikanizmus ještě nikomu nepomohl. Tento systém zničí generace dětí, nebudou schopni se naučit mnohé. Je mi líto, že tohle se děje a jen málokteří rodiče se tím zabývají/ aby děti netrávili hodiny u televize. / Ba naopak. Díky za super článek Anika

  4. Lubi píše:

    Bohužiaľ, z vlastného okolia viem, že deti trávia pred TV a počítačom veľkú časť voľného času. Už dlhšie sa upozorňuje, aké je to nebezpečné, ale mám pocit, že to rodičia ignorujú. Bojím sa, že takýto tlak médií a konzumnej spoločnosti bude mať veľmi negatívny dopad na nové generácie.

  5. Lojza píše:

    článek potvrzuje jen to, co cítím osobně při sledování televize v porovnání s tím, když si kreslívám mandaly nebo čtu. U dětí a tv programů sleduji, že vnuci jsou roztržití a pozornost přesouvají z místa na místo a nevydrží dlouho obraz sledovat. Je jen na nás, abychom děti zaměstnali něčím tvořivým, harmonizujícím a zvyšujícím nějakou schopnost. TV schopnosti nezvyšuje a nepodporuje tvořivost.

  6. Ivana Hymplová píše:

    Velmi pěkný a fundovaný článek.Mám možnost toto pozorovat na potomcích.Díky.Hymplová

  7. Nela píše:

    Vážím si velmi Vašich zajímavých článků.Je z Vás cítit,že Vám jde opravdu o zdraví člověka-a tento přístup praktikujete nejprve u sebe. Líbí se mi,že pošlete článek,kde obsah není zakončen prodejem Vašich skvělých produktu a ponecháváte pouze na nás-Vašich věrných zákaznících-co uděláme.
    Byznys nepřeválcoval Vaše lidství.
    Je to pro mě pohlazení na duši a mockrát Vám za to děkuji.Díky,Nela P

  8. Jindra píše:

    Článek je pravdivý a prospěšný. Jsem babička desetiletého vnuka, kterého k počitači pouštíme denně jen na určitou vymezenou dobu a televizi nevlastníme .Myslím že vnukovi to neschází protože celé léto běhá bosky se svým pejskem po lese, nebo po zahradě.

  9. Lenka píše:

    Přesně tohle si myslím už dávno a teď se mi to jenom potvrzuje. Malé děti, které sledují zrychlené pořady, mají tendenci uchovat si to tempo i v životě, jsou tedy neposedné a nedokáží se soustředit. Navíc špatně mluví, takže logopedické pořádný mají stále plno. Navíc se nyní pořád píše o stařecké demenci a Alzheimeru. Pročpak asi? Zestárla nám první generace, která mohla v klidu domova sledovat televizi. Jen se děsím, co přinesou počítače, tablety a mobily.

  10. Zanet píše:

    Informace jsou pravdivé, máme s tím vlastní zkušenosti, více vzduchu, přírody a pohybu pro kterýkoliv věk.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *