Tři pilíře odolnosti 4.89/5 (142)

Odolnost – resilience – je zásadní vlastnost důležitá pro život, protože nám umožňuje zvládat výzvy, obnovit se po ztrátách a adaptovat se na měnící se podmínky. Bez ní se i menší životní překážky mohou stát zdrojem úzkosti, zatímco s ní získáváme schopnost růst i uprostřed nepřízně. Resilience není pevná vlastnost – je to dovednost, kterou lze rozvíjet. Klíčovou roli přitom hrají vnitřní postoje, schopnost pracovat s emocemi, podpora okolí i biologické procesy, jako je právě neuroplasticita. Podle neurovědce Jiřího Horáčka tyto tři pilíře jsou:
 1. Akceptace
 2. Soustředění
 3. Podpora a sdílení

1. Akceptace

Přijetí, akceptace nebo odevzdání je koncept s velkým přesahem od psychologie přes duchovní nauky. Je záklaldem a i důsledkem dalšíh dvou pilířů – soustředění a sdílení. Slovo přijetí se často používá a málokdo chápe co to vlastně prakticky znamená. Jak je možné přijmout něco nepřijatelného. Jak je možné akceptovat třeba úmrtí někoho blízkého, třeba vlastního dítěte? To jsou věci, které vypadají neakceptaovatelně. Dalo by se říct, že nám nezbude než akceptovat cokoliv nám život přinese, protože vlastně nemůžeme neakceptovat. Takže akceptace spíše znamená jak se vyhnout zbytečnému utrpení když nám život přináší do cesty těžko akceptovatelné události.

Změna perspektivy je klíčová

Schopnost přijímat bez zbytečného utrpení vyžaduje umění dívat se na věci z jiné perspektivy. Změnit naše výchozí, často neprozkoumané a proto rigidní představy. Tyto předsatvy jsou tím, co nám způsobuje duševní bolest při přijímání neakceptovatelných výzev. 

Na biologické úrovni to přímo souvisí s neuroplasticitou. Čím lepší propojení mozkových drah, čím více různých drah, tím lepší pružnost myšlení a schopnost vidět svět z jiné perspektivy. 

Co zlepšuje neuroplasticitu?

Mezi způsoby, jak podpořit neuroplasticitu, patří:

• Meditace a mindfulness: Pravidelné vědomé soustředění na přítomný okamžik pomáhá posilovat mozkové okruhy spojené s regulací emocí, soucitem a sebekontrolou.
• Fyzická aktivita: Aerobní cvičení stimuluje tvorbu neurotrofního faktoru BDNF, který podporuje růst a přežití neuronů.
• Učení a nové zkušenosti: Studium nových jazyků, hraní na hudební nástroj nebo cestování vytváří nové synaptické spoje.
• Kvalitní spánek: Spánek je zásadní pro konsolidaci paměti a obnovu mozkových funkcí.
• Zdravá strava: Potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny, antioxidanty, vitaminy skupiny B a flavonoidy podporují činnost mozku.
• Sociální interakce: Komunikace a budování vztahů aktivuje komplexní mozkové struktury, zvyšující pružnost myšlení.
• Psychoterapie: Práce s emocemi a kognitivními vzorci v rámci terapie může vést k reorganizaci neuronových drah.

Co o přijetí říká neurověda 

Akceptace má zásadní vliv na náš mozek a nervový systém. Když přijímáme realitu, snižujeme aktivaci stresového systému (hypotalamo-hypofyzárně-nadledvinového systému), což vede k nižší produkci stresových hormonů, jako je kortizol. Tento proces může ulevit od chronického stresu a umožnit lepší fungování prefrontální kůry, která je zodpovědná za rozhodování a seberegulaci. Neuroplasticita mozku pak umožňuje vytváření nových synapsí a cest, které nám pomáhají adaptovat se na změny. Jde vlastně o takovou řetězovou reakci, zvýšením neuroplasticity se vytvoří další synaptickáý spojení atd..Tak dochází k hlubšímu chápaní sebesama a tím i reality.

Co o přijetí říká filozofie

 V filozofii je akceptace často spojována s pojetím stoicismu, kde je kladeno důraz na to, co můžeme ovlivnit, a naopak na smíření se s tím, co je mimo naši kontrolu. Stoici, jako Epiktétos, tvrdili, že naše štěstí závisí na našich reakcích na události, ne na samotných událostech. Akceptace tedy znamená vnitřní klid, který umožňuje čelit životním těžkostem bez nadměrného trápení.

Duchovní přístup k přijetí a jeho transformační síla

V mnoha duchovních tradicích je akceptace základem míru a harmonie s vesmírem. Buddhismus například zdůrazňuje přijetí přítomného okamžiku (mindfulness) a zbavení se touhy, která je považována za příčinu utrpení. Akceptace je v tomto smyslu formou odevzdání se vyšší moci nebo přirozenému běhu života, což přináší vnitřní klid a duchovní růst.

Duchovní perspektiva a neuroplasticita

Zároveň platí, že duchovní nebo filozofické koncepty předestírají alternativní pohledy na svět a na nás samotné, a tím přispívají k narušení starých myšlenkových vzorců a vytváření nových – tedy přímo podporují neuroplasticitu mozku, o které jsme mluvili výše.

2. Soustředění

Neurověda a kognitivní efekt soustředění

Soustředění je spojeno s aktivací konkrétních mozkových oblastí, jako je prefrontální kůra, která je zodpovědná za plánování, rozhodování a sebeovládání. Když se soustředíme na jednu věc, naše mozkové buňky vytvářejí pevné neuronové okruhy, které nám umožňují efektivně vykonávat úkoly a zlepšovat kognitivní schopnosti. Praktiky jako meditace nebo mindfulness posilují tuto schopnost a zvyšují kapacitu mozku pro sebekontrolu a koncentraci.

Neuroplasticita a přepis mentálních vzorců

Z pohledu neuroplasticity je soustředění jedním z klíčových nástrojů, jak vědomě formovat strukturu našeho mozku. Soustředění totiž pomáhá posilovat nové neuronové spoje a zároveň oslabovat ty staré, které již neodpovídají našim novým postojům nebo hodnotám.

Most mezi vědomím a proměnou

V tomto smyslu se soustředění stává mostem mezi poznáním a změnou – mezi tím, co si uvědomujeme, a tím, kým se skutečně stáváme.

Navíc, jak bylo zmíněno v části o akceptaci, duchovní nebo filozofické přístupy často nabízejí nové pohledy na svět a na nás samotné, čímž narušují automatické mentální vzorce. Soustředění na tyto nové perspektivy může podpořit hlubší vnitřní přeměnu a vést k významné reorganizaci neuronových drah v mozku.

Soustředění jako nástroj vnitřní transformace

Jak si zlepšit soustředění

Zlepšení schopnosti soustředit se je zásadní pro kvalitu našeho života, práce i vnitřního klidu. Zde je několik konkrétních způsobů, jak lze tuto dovednost trénovat a posilovat:

• Studium a čtení knih: Pravidelné čtení podporuje schopnost udržet pozornost delší dobu, rozvíjí kritické myšlení a trénuje mentální vytrvalost.
• Hraní her jako šachy nebo Go: Tyto strategické hry vyžadují dlouhodobou koncentraci, plánování a schopnost předvídat, čímž výborně trénují pozornost a kognitivní flexibilitu..
• Meditace a dechová cvičení: Pravidelná meditační praxe učí mysl vracet se k přítomnému okamžiku. I pár minut denně může vést ke zlepšení koncentrace.
• Eliminace rušivých vlivů: Vypnutí notifikací, práce v klidném prostředí, minimalizace multitaskingu – to vše pomáhá vytvářet podmínky pro hluboké soustředění.
• Práce v časových blocích (např. Pomodoro): Soustředěná práce po dobu 25 minut následovaná krátkou pauzou pomáhá udržet pozornost bez vyčerpání.
• Cvičení pozornosti v běžném životě: Například vědomé pití čaje nebo chůze v přírodě bez mobilu – čím častěji se věnujeme jedné věci naplno, tím silnější se tato schopnost stává.
• Kvalitní spánek a výživa: Mozek unavený nebo podvyživený má horší schopnost koncentrace. Spánek a vyvážená strava jsou základ.
• Digitální hygiena: Omezení času na sociálních sítích a vědomé zacházení s technologiemi chrání naši pozornost před chronickým roztříštěním.
• Vědomé stanovování priorit: Jasné určení, co je důležité, a zaměření na jednu věc v daný čas pomáhá trénovat vůli i vytrvalost.

Význam soustředění ve filosofii a duchovních tradiích

Filozofové, jako je René Descartes, zdůrazňovali význam soustředění na mysl a racionalitu jako prostředek k dosažení pravdy a vnitřního klidu. Aristoteles také hovořil o soustředění jako o klíči k dosažení “eudaimonia” (blaha) – stavu, kdy žijeme v souladu s naším nejlepším já. Soustředění je tak v filozofickém kontextu nástrojem, jak se dostat blíže k ideálu lidského života.

Duchovní dimenze soustředění a jeho transformační síla

V duchovních tradicích, jako je hinduismus nebo zen buddhismus, je soustředění považováno za cestu k duchovnímu osvícení. Meditace a modlitba jsou způsoby, jak se soustředit na duchovní cíl, což přináší hlubší porozumění a klid v srdci. Soustředění je nástrojem, jak překonat ego a dosáhnout spojení s vyšším vědomím nebo univerzálním principem. Jednou z vědecky nejlépe prozkoumaných forem meditace je sezení v zazenu, tradiční praxe školy sōtō zen. Zazen rozvíjí hluboké soustředění bez objektu a podporuje změny v mozkové aktivitě spojené s klidem, bdělostí a zvýšenou neuroplasticitou. Tato forma meditace umožňuje hlubokou introspekci a transformaci vědomí.

3. Podpora a sdílení

Neurověda a podpora

Podpora a sdílení problémů s ostatními má pozitivní vliv na naši neurobiologii. Interakce s ostatními lidmi aktivují systémy v mozku spojené s odměnou a snižují stres. Například oxytocin, známý jako hormon lásky a důvěry, je uvolňován při pozitivních sociálních interakcích a pomáhá nám cítit se bezpečněji a spokojeněji. Podpora od druhých také posiluje naši schopnost čelit stresovým situacím a zvyšuje naše celkové duševní zdraví.

Filozofie a sdílení

Filozofové jako Aristoteles viděli člověka jako “zoon politikon” – společenské zvíře, které neexistuje izolovaně, ale je součástí komunity. Sdílení problémů a hledání podpory v ostatních je podle něj klíčem k dosažení autentického života. Existuje i filozofický směr, který nazýváme “egosyntonní” – hledání harmonie mezi individuálním já a ostatními lidmi, což vede k větší spokojenosti a naplnění.

Duchovní rozměr sdílení

V duchovních tradicích je sdílení a podpora mezi lidmi považováno za projev lásky a soucitu. V křesťanství je důraz kladen na komunitu a vzájemnou pomoc, zatímco v buddhismu je vzájemná podpora součástí “sanghy” – komunity, která podporuje jednotlivce na jeho duchovní cestě. Společné prožívání a sdílení duchovních zážitků nebo výzev posiluje pouto mezi lidmi a je považováno za nezbytné pro duchovní růst a vnitřní mír.

Tři klenoty buddhismu a jejich souvislost s odolností

V buddhismu tvoří tři základní pilíře duchovní cesty tzv. “tři klenoty”: Buddha (probuzený princip v nás), Dharma (učení, cesta k pochopení reality) a Sangha (duchovní společenství). Tyto tři aspekty odpovídají překvapivě přesně třem pilířům odolnosti: akceptaci (Dharma jako pochopení a přijetí reality), soustředění (Buddha jako symbol bdělosti a jasného vědomí) a podpoře a sdílení (Sangha jako síť vztahů, která nás nese). Toto propojení ukazuje, že východní duchovní systémy intuitivně rozpoznaly hluboké pravdy o lidské psyché a přežití – a tyto pravdy dnes potvrzuje i moderní neurověda.

Psychologie možností – jak změnit způsob stárnutí

Ellen Jane Langerová ( narozena 25. března 1947) je americká profesorka psychologie na Harvardově univerzitě; [...]

Komentářů

01
Led

Studie jeptišek – kdo a proč onemocní Alzheimerovou chorobou

Spirálovitá silnice se mírně svažuje ke kopci Good Counsel Hill, kde poklidně trůní klášter Školských [...]

Komentářů

05
Úno

Jak zdolávat překážky a snižovat nadbytečné potenciály

Je začátek nového roku 2024, a tak si snad mohu dovolit článek, který nebude přímo [...]

Komentářů

07
Led