Lze změnit osobnost člověka? 4.7/5 (57)

Je možné změnit osobnost člověka nebo základní charakterové rysy, které jsou upevněny během života? Slavný rakouský psychoanalytik Sigmund Freud zastával názor, že osobnost člověka je vytesána pevně jako do kamene již v útlém věku během pěti prvních let života. I mnoho současných psychologů se domnívá, že celková osobnost člověka je relativně stabilní a v mnoha ohledech se během života mění jen pozvolna. [1][2]

Je tedy možné správným přístupem a vytrvalým úsilím dosáhnout změny charakteru, anebo se musíme smířit s nežádoucími vlastnostmi, které nám znemožňují dosáhnout našich cílů? Je osobnost pevně daná? [1][2]

Přání o změnu osobnosti nejsou ničím výjimečným. Stydliví lidé si mohou přát být více společenští a komunikativní. Temperamentní jednotlivci si zase mohou přát zachovat chladnou hlavu v emočně vypjatých situacích. V mnoha momentech života člověk může pocítit potřebu změnit určité aspekty své osobnosti. Mnoho lidí si dokonce dává cíle nebo závazky, že by takovou změnu chtěli dosáhnout. Všichni asi známe novoroční předsevzetí – být velkorysejší, laskavější nebo trpělivější osobou. [1][3]

Obecně platí, že skutečné a trvalé změny základních charakterových rysů mohou být obtížné. To ale neznamená, že není možné pracovat na tom, jak se tyto rysy projevují v každodenním životě. Někteří odborníci, včetně psycholožky Carol Dweckové, se domnívají, že klíč ke změně neleží jen v samotných širokých rysech, ale také v oblasti našich vzorců chování, návyků a přesvědčení. [1][4][5]

Jak vlastně vzniká charakter člověka

Přirozenost versus výchova

Abychom pochopili, zda lze osobnost změnit, musíme nejprve zjistit, co přesně osobnost vytváří. Zde se do hry dostává debata přirozenost versus výchova. Je osobnost utvářena naší genetikou, nebo naší výchovou, zkušenostmi a prostředím, ve kterém vyrůstáme? V minulosti teoretici a filosofové často používali přístup jeden proti druhému a obhajovali buď důležitost přírody, nebo výchovy. Dnes by se ale většina odborníků shodla, že naše osobnost vzniká kombinací obou vlivů a jejich vzájemné interakce. [2][6][7]

Interakce mezi oběma vlivy dokonce přispívá k tomu, jak se osobnost vyjadřuje. Například můžete být geneticky náchylní k tomu, abyste byli přátelští a bezstarostní, ale práce ve vysoce stresovém prostředí vás může vést k tomu, abyste byli opatrnější, napjatější nebo méně spontánní. [2][6][7]

Příběh dvojčat

Karol Dwecková uvádí příběh identických dvojčat. Tito dva chlapci byli odděleni ihned po narození a vyrůstali samostatně pod vlivem různé výchovy. Jako dospělí muži se oženili se ženami se stejnými křestními jmény, sdíleli podobné koníčky a měli podobné úrovně povahových rysů měřených na základě hodnocení osobnosti. [6][7]

Právě podobné příklady poskytují základ pro myšlenku, že naše osobnosti jsou z velké části ovlivněny genetickými predispozicemi. Neznamená to ale, že by prostředí a zkušenosti nehrály roli. [2][6][7]

Takže genetika je jistě důležitá, ale jiné studie také ukazují, že naše výchova, životní zkušenosti a dokonce i kultura interagují s našimi genetickými předpoklady a formují, kdo jsme. [2][6][7]

Klíčem je zaměřit se těsně pod povrch osobnosti

Ale doktorka Dwecková se domnívá, že změny osobnosti jsou přesto možné. Hlavní charakterové rysy se zdají být po velkou část života relativně stabilní, nicméně kvality, které leží ve vrstvě pod povrchem charakteru, jsou podle Dweckové klíčové pro to, jak se osobnost člověka projevuje. A právě kvality v této vrstvě lze podle ní měnit. [4][5]

Co se této vrstvě těsně pod povrchem hlavního charakteru vlastně nachází?

• Víra a systém víry – tedy náš pohled na sebe, na svět a na druhé. To hraje zásadní roli pro utváření hlavních charakterových vlastností. Snažit se změnit hlavní charakterové rysy je velmi složité, ale pokusit se o změnu těchto systémů víry je mnoha realističtější a proveditelné. Jejich změna se pak může promítnout do toho, jak se projevují hlavní charakterové rysy. [4][5]

• Jiné teorie mluví o tom, že cíle a strategie jejich dosahování hrají určující roli ve formování osobnostních rysů. Například pokud má někdo osobnost typu A, může se naučit nové dovednosti, jak dosahovat cílů, a techniky zvládání stresu, a tím se stát více uvolněnou osobou. [1][3]

„Lidské systémy víry zahrnují mentální představy o přirozenosti a fungování sebe sama, jak samostatně, tak ve vztazích s ostatními a se světem. Od útlého dětství si člověk vytváří tyto systémy víry a představy. Mnoho odborníků na osobnost různého zaměření se shoduje na tom, že tyto složky jsou fundamentální součástí osobnosti,“ uvádí Carol Dwecková. [4][5]

Proč se zaměřit na systémy víry?

I když změnit tyto vzorce nemusí být snadné, je to dobrý startovní bod. To, čemu věříme, totiž ovlivňuje náš život od základů – ovlivňuje to, jak vnímáme sami sebe a ostatní, jak fungujeme v každodenním životě, jak se stavíme k životním výzvám a jak utváříme mezilidské vztahy. Pokud změníme nějaký vzorec víry, může to mít dopad na naše chování a možná i na určité aspekty osobnosti. [4][5]

Vezměte si třeba například to, jak vnímáte sami sebe. Víru v to, že vaše osobní charakteristiky a atributy je možné měnit, nebo že jsou pevně dané. Pokud věříte, že vaše inteligence je pevně daná, pravděpodobně se nebudete tolik snažit vlastní myšlení rozvíjet. Naopak pokud budete věřit, že inteligenci je možné zvyšovat, spíše vyvinete úsilí a pokusíte se své myšlení prohloubit. [4][5]

Změna, která vede k lepšímu vnímání sebe sama

Je jasné, že víra ovlivňuje to, jak se člověk chová. Výzkumy skutečně naznačují, že to, jak lidé přemýšlejí o svých schopnostech a možnostech změny, může ovlivňovat jejich motivaci, vytrvalost a přístup k učení. V jedné známé studii žáci dosáhli lepších školních výsledků a vyššího studijního uspokojení poté, co se dozvěděli, že mozek vytváří nová nervová spojení jako odezvu na učení a nové zkušenosti. [4][8]

Fixované nastavení mysli versus růstové nastavení mysli

Vlastní výzkum Carol Dweckové ukázal, že to, jakým způsobem jsou děti chváleny, ovlivňuje, jak samy sebe vnímají. Ty, které jsou chváleny za svoji inteligenci, mají tendenci vnímat osobní charakteristiky jako neměnné (fixované nastavení mysli – fixed mindset) – buď je máte, nebo nikoliv. Zatímco děti, které jsou chválené za úsilí, vnímají inteligenci jako poddajnější veličinu (růstové nastavení mysli – growth mindset). [4][5]

Dwecková zjistila, že takové děti mohou být odolnější při zdolávání zátěžových situací a mohou mít větší chuť učit se nové věci. [4][5]

Takže co tedy můžeme dělat pro změnu našich charakterových vlastností?

Změnit se z introverta na extroverta bude velmi těžké a u mnoha lidí spíše nereálné v úplném smyslu. Ale jsou věci, které podle expertů můžete udělat, abyste dosáhli trvalých změn určitých aspektů vaší osobnosti nebo alespoň toho, jak se budou projevovat v běžném životě. [1][3][9]

• Zaměřte s se na změny vašich návyků. Psychologové zjistili, že lidé, kteří projevují pozitivní rysy osobnosti, například laskavost a poctivost, si často vyvinuli obvyklé reakce chování, které si upevnili. Zvyky je možné se naučit, takže pokud postupně změníte navyklé způsoby reagování, můžete tím ovlivnit i některé charakterové projevy. Samozřejmě musíte počítat s tím, že vytvořit nový návyk nebo se zbavit starého vyžaduje úsilí. Ale s dostatečnou praxí se může nový návyk stát vaší druhou přirozeností. [3][5]

• Změňte vnímání sebe sama. Pokud věříte, že se nemůžete změnit, pak k žádné změně pravděpodobně nedojde. Pokud se snažíte být více otevření, ale jste přesvědčení, že vaše introverze je neměnná vlastnost, nejspíš se ani nepokusíte být více společenskou osobou. Pokud ale věříte, že vaše osobnostní charakteristiky lze v určité míře rozvíjet, spíše vyvinete úsilí k tomu být družnější. [4][5]
  
• Dávejte věští význam procesu. Výzkumy Carol Dweckové opakovaně ukázaly, že vyzdvihovat úsilí nad vrozené schopnosti může být velmi důležité. Místo toho, abyste si říkali „jsem chytrý“ nebo „jsem talentovaný“, může být užitečnější uvažovat stylem „pracoval jsem skutečně tvrdě“ nebo „našel jsem způsob, jak to vyřešit“. Takový přístup podporuje růstové nastavení mysli a může usnadnit změny a osobní rozvoj. [4][5]

• Než to dokážete, hrajte to. Psycholog Christopher Peterson si brzy uvědomil, že jeho introvertní osobnost může mít nepříznivý dopad na jeho kariéru akademika. Aby to překonal, rozhodl se začít jednat extrovertně v situacích, které si to vyžadovaly, například při přednášce před třídou plnou studentů nebo při vystupování na konferenci. Takové chování se časem může stát přirozenějším. Zatímco člověk může být stále introvert, může se naučit jednat otevřeněji tam, kde je to potřeba. [1][3]

Změna osobnosti nemusí být snadná a změna některých širokých rysů nemusí být nikdy úplně možná. Vědci ale zároveň docházejí k tomu, že existují věci, které můžete udělat pro to, abyste změnili určité části své osobnosti nebo to, jak se projevují v každodenním životě. Aspekty, které existují pod úrovní těchto širokých rysů, mohou vést ke skutečným změnám způsobu, jakým jednáte, přemýšlíte a fungujete. [1][3][9]

Síla víry v to že se můžete zlepšit

Víra v možnost změny sama o sobě nestačí, ale může být důležitým začátkem. Pokud člověk věří, že růst a změna jsou možné, bývá otevřenější novým strategiím, učení a dlouhodobému úsilí. A právě tato kombinace může časem ovlivnit i to, jaké stránky osobnosti budou v životě vystupovat do popředí. [4][5][9]

Zdroje

[1] Can people choose to change their personality traits?

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25822032/

[2] Stability and Change in the Big Five Personality Traits

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8821110/

[3] A systematic review of personality trait change through intervention

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28054797/

[4] Growth Mindset – Stanford Center for Teaching and Learning

https://ctl.stanford.edu/students/growth-mindset

[5] Your powerful, changeable mindset – Stanford Report

https://news.stanford.edu/stories/2021/09/mindsets-clearing-lens-life

[6] Nature and Nurture in Personality Development

https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0963721412452557

[7] Genetic and environmental influences on personality trait stability and growth during the transition to adulthood

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3058678/

[8] Growth Mindset and Enhanced Learning – Stanford Teaching Commons

https://teachingcommons.stanford.edu/teaching-guides/foundations-course-design/learning-activities/growth-mindset-and-enhanced-learning

[9] Personality change across the lifespan: Insights from a cross-cultural longitudinal study

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5742083/