Je možné změnit osobnost člověka nebo základní charakterové rysy, které jsou upevněny během života? Slavný rakouský psychoanalytik Sigmund Freud zastával názor, že osobnost člověka je vytesána pevně jako do kamene již v útlém věku během pěti prvních let života. I mnoho současných psychologů se domnívá, že celková osobnost člověka je relativně pevně daná a neměnná během celého života.
Je tedy možné správným přístupem a tvrdým úsilím dosáhnout změny charakteru, anebo se musíme smířit s nežádoucími vlastnostmi, které nám znemožňují dosáhnout našich cílů? Je osobnost pevně daná?
Přání o změnu osobnosti nejsou ničím výjimečným. Stydliví lidé si mohou přát být více společenští a komunikativní. Temperamentní jednotlivci si zase mohou přát zachovat chladnou hlavu v emočně vypjatých situacích. V mnoha momentech života člověk může pocítit potřebu změnit určité aspekty své osobnosti. Mnoho lidí si dokonce dává cíle nebo závazky, že by takovou změnu chtěli dosáhnout. Všichni asi známe novoroční předsevzetí, být velkorysejší, laskavější nebo trpělivější osobou.
Obecně platí, že skutečné a trvalé změny základních charakterových rysů mohou být nesmírně obtížné. Pokud tedy nejste spokojeni s některými aspekty vaší osobnosti, můžete opravdu něco změnit? Někteří odborníci, včetně psycholožky Carol Dweckové, se domnívají, že klíč ke změně charakteru leží pod povrchem základních charakterových rysů, v oblasti našich vzorců chování, návyků a přesvědčení.
Jak vlastně vzniká charakter člověka
Přirozenost versus výchova
Abychom pochopili, zda lze osobnost změnit, musíme nejprve zjistit, co přesně osobnost vytváří. Zde se do hry dostává debata přirozenost versus výchova. Je osobnost utvářena naší genetikou (přírodou) nebo naší výchovou, zkušenostmi a prostředím ve kterém vyrůstáme? V minulosti teoretici a filosofové často používali přístup jeden proti druhému a obhajovali buď důležitost přírody nebo výchovy, ale dnes by většina odborníků souhlasila s tím, že naše osobnosti se utvářejí kombinací obou dvou sil.
Interakce mezi oběma vlivy dokonce přispívá k tomu, jak se osobnost vyjadřuje. Například můžete být geneticky náchylní k tomu, abyste byli přátelští a bezstarostní, ale práce ve vysokém stresovém prostředí by vás mohla vést k tomu, abyste byli méně temperamentní a opatrní.
Příběh dvojčat
Karol Dwecková uvádí příběh identických dvojčat. Tito dva chlapci byli odděleni ihned po narození a vyrůstali samostatně pod vlivem různé výchovy. Jako dospělí muži se oženili se ženami se stejnými křestními jmény, sdíleli podobné koníčky a měli podobné úrovně povahových rysů měřených na základě hodnocení osobnosti.
Právě takové příklady poskytují základ pro myšlenku, že naše osobnosti jsou z velké části mimo naši kontrolu. Právě příklady podobné příběhu dvojčat, která se namísto toho, aby byla utvářena prostředím a jedinečnými zkušenostmi, tak byla formována genetickými vlivy, poukazují na sílu genetických vlivů.
Takže genetika je jistě důležitá, ale jiné studie také ukazují, že naše výchova a dokonce i naše kultura interagují s našimi genetickými plány a formují, kdo jsme.
Klíčem je zaměřit se těsně pod povrch osobnosti
Ale doktorka Dwecková se domnívá, že změny osobnosti jsou přesto možné. Hlavní charakterové rysy se zdají být pevné po celý náš život nicméně kvality, které leží ve vrstvě pod povrchem charakteru jsou podle Dweckové klíčové, proto jak vypadá osobnost člověka. A právě kvality v této vrstvě lze podle ní měnit.
Co se této vrstvě těsně pod povrchem hlavního charakteru vlastně nachází?
- Víra a systém víry – tedy náš pohled na sebe, na svět a na druhé. To hraje zásadní roli pro utváření hlavních charakterových vlastností. Snažit se změnit hlavní charakterové rysy je velmi složité, ale pokusit se o změnu těchto systémů víry je mnoha realističtější a proveditelné. Jejich změna se pak promítne do toho jak se projevují hlavní charakterové rysy.
- Jiné teorie mluví o tom, že cíle a strategie jejich dosahování hrají určující roli ve formování osobnostních rysů. Například pokud má někdo osobnost typu A může se naučit nové dovednosti jak dosahovat cílů a techniky zvládání stresu a tím být více uvolněnou osobou.
“Lidské systémy víry zahrnují mentální představy o přirozenosti a fungování sebe sama, jak samostatně tak ve vztazích s ostatními a se světem. Od útlého dětství si člověk vytváří tyto systémy víry a představy. Mnoho odborníků na osobnost různého zaměření se shoduje na tom, že tyto složky jsou fundamentální součástí osobnosti“ tvrdí Carol Dwecková.
Proč se zaměřit na systémy víry?
I když změnit tyto vzorce nemusí být snadné je to dobrý startovní bod. To čemu věříme totiž ovlivňuje náš život od základů, ovlivňuje to jak vnímáme sami sebe a ostatní, jak fungujeme v každodenním životě, jak se stavíme k životním výzvám, a jak utváříme mezilidské vztahy. Pokud změníme nějaký vzorec víry je to něco co může mít dopad na naše chování a možná i na určité aspekty osobnosti.
Vezměte si třeba například to jak vnímáte sami sebe. Víru v to, že vaše osobní charakteristiky a atributy je možné měnit nebo, že jsou pevně dané. Pokud věříte, že vaše inteligence je pevně daná, tak se pravděpodobně nebudete snažit prohloubit vlastní myšlení. Naopak pokud budete věřit, že inteligenci je možné zvyšovat vyvinete úsilí a pokusíte se prohloubit vaše myšlení.
Změna, která vede k lepšímu vnímání sebe sama
Je jasné, že víra ovlivňuje to jak se člověk chová. Vědci ale zjistili, že lidé mohou změnit vlastní systémy víry proto, aby získali lepší postoj sami k sobě. V jedné studii, žáci dosáhli vyššího hodnocení učitelů, lepších průměrných známek a většího pocitu uspokojení ze studia po tom co zjistili, že mozek vytváří nová nervová spojení jako odezvu na získávání nových vědomostí.
Fixované nastavení mysli versus růstové nastavení mysli
Vlastní výzkum Carol Dweckové ukázal, že to jakým způsobem jsou děti chváleny ovlivňuje jejich jak sebe sami vnímají. Ty které jsou chváleny ze svojí inteligenci mají tendenci vnímat osobní charakteristiky jako neměnné (fixované nastavení mysli – fixed mindset) – buď je máte nebo nikoliv. Zatímco děti, které jsou chválené za úsilí vnímají inteligenci jako poddajnou veličinu (růstové nastavení mysli – growth mindset) . Dwecková zjistila, že takové děti mají větší odolnost při zdolávání zátěžových situací a mají větší touhu se učit nové věci.
Takže co tedy můžeme dělat pro změnu našich charakterových vlastností?
Změnit se z introverta na extroverta bude extrémně těžké nebo spíše nemožné. Ale jsou věci, které podle expertů můžete udělat, aby jste dosáhli trvalých změn určitých aspektů vaší osobnosti.
- Zaměřte s se na změny vašich návyků. Psychologové zjistili, že lidé, kteří projevují pozitivní rysy osobnosti (například laskavost a poctivost), si vyvinuli obvyklé reakce chování, které si upevnili. Zvyky je možné se naučit, takže pokud postupně změnite navyklé způsoby reagování postupně tak můžete změnit charakterový rys. Samozřejmě musíte počítat s tím, že vytvořit nový návyk nebo se zbavit starého vyžaduje úsilí. Ale s dostatečnou praxí s může nový návyk stát vaší druhou přirozeností.
- Změňte vnímání sebe sama. Pokud věříte, že se nemůžete změnit pak k žádné změně nedojde.Pokud se snažíte být více otevření, ale jste přesvědčení že vaše introverze je neměná vlastnost, tak se prostě nikdy nepokusíte být více společenskou osobou. Pokud ale věříte že vaše osobnostní charakteristiky lze měnit, nejspíš vyvinete úsilí k tomu být družnější.
- Dávejte věští význam procesu. Výzkumy Carol Dweckové opakovaně prokázali, že vyzdvihovat úsilí nad schopnosti je zásadní. Místo abyste si říkali, „jsem chytrý“ nebo „jsem talentovaný“ vyměňte za „Pracoval jsem skutečně tvrdě a nebo „našel jsem způsob jak to vyřešit“. Měli byste pěstovat růstové nastavení mysli a nikoliv fixní nastavení. Růstové nastavení mysli způsobí, že snadněji zakusíte změny a růst.
- Než to dokážete hrajte to. Psycholog Christopher Peterson si brzy uvědomil, že jeho introvertní osobnost může mít nepříznivý dopad na jeho kariéru akademika. Aby to překonal, rozhodl se začít jednat extrovertně v situacích, které si to vyžádaly, jako například při přednášce před třídou plnou studentů nebo přednášením na konferenci. Nakonec se tato chování jednoduše stanou druhou přirozeností. Zatímco potvrzoval že je stále introvert, naučil se, jak se stát extrovertním, když musel být.
Změna osobnosti nemusí být snadná a změna některých širokých rysů nemusí být nikdy úplně možná. Vědci však věří, že existují věci, které můžete udělat pro to, abyste změnili určité části vaší osobnosti. Aspekty, které existují pod úrovní těch širokých rysů a které mohou vést ke skutečným změnám způsobu, jakým jednáte, přemýšlíte a fungujete v každodenním životě.
Zkuste porovnat děti Vietnamců a Romů. Vietnamci (třeba i negramotní) vědí, co ze svých dětí chtějí mít. Romové jsou smíření s jejich úrovní.
Děkuji Vám za tento článek a video. Jsou to neocenitelné podněty k růstu osobnosti každého z nás, neboť – i když si to neuvědomujeme – každý z nás může růst, ať je v jakémkoli věku, rozpoložení a na jakémkoli místě. Děkujeme Vám.
Zdravím Vás a děkuji za článek do posud jsem byla přesvědčená že člověk se s povahou rodí.