Šafrán – koření králů, jehož účinky potvrzuje moderní věda 4.53/5 (47)

Šafrán patří dnes mezi nejdražší koření světa a i v dobách minulých byl mnoha dávnými civilizacemi vysoce ceněn. Používá se jako přísada do různých pokrmů, ale i jako léčivo nebo v parfémech. Šafrán se získává s čnělek okvětních lístků rostliny Crocus sativa. Jeho původ je nejasný, ale zřejmě byl poprvé objeven v Íránu, Mezopotámii nebo Řecku. A z těchto oblastí se jeho pěstování rozšířilo do dalších zemí. V současnosti patří mezi největší pěstitele vysoce kvalitního šafránu Španělsko a Kašmír.

Květy šafránu, představované jako malé červené chomáčky, shromažďují dvě ženy na fragmentární minojské fresce z vykopávky Akrotiri na egejském ostrově Santorini.

Použití šafránu

Použití šafránu je poměrně široké. Nejznámější je použití šafránu v kulinářství kde se používá v mnoha zemích jako koření. Jde například španělskou paelu, íránskou drahokamovou rýži a khoresh, a nebo indickou rýži biryani. Šafrán se používá jako přírodní barvivo oděvů například v Indii a Číně. Ve středověku se používal jako barvivo ilustracích svatých knih. Mniši v té době totiž zjistili, že kombinace vaječných bílků a šafránu vytvoří glazuru žluté barvy, která sloužila jako napodobenina zlata. Šafrán se minulosti velmi častou používal jako lék na různé neduhy. Například Alexandr Veliký věřil v účinky šafránu a v šafránové koupeli si léčil po bitvách zranění. Ve středověku byla víra v léčivé účinky šafránu tak veliká, že se dokonce předepisoval při onemocnění morem. I dnes je šafrán součástí mnoha systémů tradiční medicíny. V roce 2004 vědci studující 3 500 let staré fresky na řeckém ostrově Thera v Egejském našli vyobrazení bohyně užívající drogu z květu šafránu. Snad ještě úžasnější je skutečnost, že 50 000 let stará zobrazení pravěkých míst v severozápadním Íránu obsahovala pigmenty na bázi šafránu, což naznačuje, že lidský vztah se šafránem je stejně starý jako samotný čas.

Květ šafránu

Proč je šafrán tak drahý

Cena šafránu je velmi vysoká. Například v Kašmíru farmáři prodávají kilogram za 3400 amerických dolarů (asi 72 tisíc českých korun). Vysoká cena šafránu je daná hlavně tím, že neexistuje žádný stroj, který by dokázal zjednodušit sběr čnělek, takže šafrán se sbírá ručně. Roli hraje i množství získaného koření – 100 000 čnělek váží jen cca 1000 gramů. V budoucnu cena šafránu bude nejspíš stoupat vzhledem k jeho zvýšené poptávce, ale i kvůli změnám v globálním klimatu, který ztíží jeho pěstování. Bylo zaznamenáno, že v Kašmíru v posledních letech byly šafránové plodiny poškozeny buď suchem nebo předčasně přílišnými srážkami, což mělo za následek pokles sklizně. Jeden farmář kašmírského šafránu například uvádí, že během 90. let byla sklizeň až 400 kg. Tato částka byla během do roku 2000 snížena o polovinu a v roce 2016 klesla na 15 kg a v roce 2018 na 7 kg.

Neexistuje žádný stroj, který by dokázal zjednodušit sběr čnělek, takže šafrán se sbírá ručně.

Biochemická symfonie vytvořená přírodou

Když začneme zkoumat chemické složení šafránu objevíme komplexnost podobnou komplexnosti světských jevů. Šafrán obsahuje více než 150 těkavých a aromatických látek. Jde o biochemickou symfonii jejíž tajemství asi nikdy nebude úplně odhaleno minimálně do té míry do jaké bude její léčivá síla odolná vůči redukcionistickému pohledu moderní farmakologie.
Zájem o šafrán zvedly pořady Dr.Oz v amerických mainstreamových mediích kde se probírali možnosti šafránu jako prostředku pro hubnutí prostřednictvím snižování chutě k jídlu. Šafrán ovšem nabízí mnohem více a mohl by být příslibem pomoci při závažných neurodegenerativních stavech jako je Alzheimerova choroba.

Studie – Alzheimerova nemoc

V roce 2010 byla provedena dvojitě zaslepené randomizovaná studie zaměřená na možnosti léčby pacientů s mírnou a středně těžkou formou Alzheimerovi nemoci jejíž výsledky byli publikovány v prestižním farmaceutickém časopise Journal of Clinical Pharmacy and Therapeutics Studie trvala 16 týdnů na vzorku 46 pacientů s mírnou nebo středně těžkou formou Alzheimerovi nemoci. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin – jedni dostávali kapsle s extraktem šafránu a druzí placebo. Během 16 týdnů jim bylo průběžně měřeno tvz. ADAS-Cog skóre což je neuropsychologické hodnocení používané k posouzení závažnosti kognitivních příznaků demence. Je to jeden z nejpoužívanějších kognitivních měřítek v klinických studiích a je považován za „zlatý standard“ pro hodnocení léčby antidementie. Čím vyšší číslo ADAS-Cog tím je demece závažnější.
Tato dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie naznačuje, že přinejmenším v krátkodobém horizontu je šafrán bezpečný a účinný při mírném až středně těžké Alzheimerovi nemoci . K přesnému mechanizmu působení a možností použití jsou třeba další potvrzující randomizované kontrolované studie.

Snižování ADAS-Coq skóre u pacientů s Alzheimerovou nemocí během užívajících výtažek ze šafránu 16 týdnů trvající studie.

PSM a deprese

Další klinické studie se týkají možností kladně působit na náladu a depresi. V roce 2008 proběhla studie, která zkoumala možnosti používat šafrán pro úlevy symptomů premenstruačního syndromu. Studie ZDE Výsledky této studie naznačují účinnost C. sativus L. v léčbě PMS. Výzkumníci si nicméně všimly toho, že u účastnic této studie výrazně poklesly také symptomy deprese. A tak se vědci rozhodly podrobit toto zjištění dalšímu testování ve studii, která je známá jako Šafrán versus Prozac ZDE naleznete studii. Studie trvala šest týdnů a každá skupina pacientů dostávala neoznačené kapsle – jedni antidepresivum Prozac (Fluoxetin) a druzí extrakt ze Šafránu. Z grafu níže můžete vidět, že obě dvě látky fungovali stejně účinně. Jediný rozdíl byl v tom, že skupina užívající Prozac trpěla vedlejšími účinky na rozdíl od skupiny užívající šafrán.

Na grafu vidíte snižování skóre HDRS u depresivních pacientů probíhalo totožně u obou skupin pacientů. Jedni užívali extrakt ze šafránu a druzí Fluoxetin (Prozac).

Není pochyb o tom, že současný výzkum ukazuje na účinnost šafránu a jeho terapeutický potenciál. Co bohužel zatím přesně nevíme a co je předmětem dalšího výzkumu šafránu- jsou specifické mechanismy účinku, optimální délka terapie, dlouhodobé vedlejší účinky, relativní účinnosti různých typu extraktů a použití u pediatrických a geriatrických populací.

Se šafránem bylo prováděno mnoho dalších studií. Pokud máte zájem studovat zde je jejich seznam.

  • Fava M, Rush AJ, Alpert JE, et al. Difference in treatment outcome in outpatients with anxious versus nonanxious depression: a STAR*D report. Am J Psychiatry. 2008 ;165(3):342-351.
    -Talaei A, Hassanpour Moghadam M, Sajadi Tabassi SA, Mohajeri SA. Crocin, the main active saffron constituent, as an adjunctive treatment in major depressive disorder: a randomized, double-blind, placebo-controlled, pilot clinical trial. J Affect Disord. 2015;174:51-56.
    -Hausenblas HA, Saha D, Dubyak PJ, Anton SD. Saffron (Crocus sativus L.) and major depressive disorder: a meta-analysis of randomized clinical trials. J Integr Med. 2013;11(6):377-383.
  • Lopresti AL, Drummond PD. Saffron (Crocus sativus) for depression: a systematic review of clinical studies and examination of underlying antidepressant mechanisms of action. Hum Psychopharmacol. 2014;29(6):517-527.
  • Bolhassani A, Khavari A, Bathaie SZ. Saffron and natural carotenoids: biochemical activities and anti-tumor effects. Biochim Biophys Acta. 2014;1845(1):20-30.
  • Hausenblas HA, Heekin K, Mutchie HL, Anton S. A systematic review of randomized controlled trials examining the effectiveness of saffron (Crocussativus L.) on psychological and behavioral outcomes. J Integr Med. 2015;13(4):231-240.
  • Srivastava R, Ahmed H, Dixit RK, Dharamveer, Saraf SA. Crocus sativus L.: A comprehensive review. Pharmacogn Rev. 2010;4(8):200-208.
  • Dharmananda S. SAFFRON: An Anti-Depressant Herb. Institute for Traditional Medicine web site. http://www.itmonline.org/articles/saffron/saffron.htm. Published May 2005. Accessed Nov 14, 2016.
  • Akhondzadeh Basti A, Moshiri E, Noorbala AA, Jamshidi AH, Abbasi SH, Akhondzadeh S. Comparison of petal of Crocus sativus L. and fluoxetine in the treatment of depressed outpatients: a pilot double-blind randomized trial. Prog Neuropsychopharmacol Biol Psychiatry. 2007;31(2):439-442.
  • Caballero-Ortega H, Pereda-Miranda R, Riverón-Negrete L, Abdullaev FI. Chemical composition of saffron (Crocus sativus L.) from four countries. Acta Horticulturae. 2004;650(650):321-326.
  • Hadizadeh F, Mahdavi M, Emam SA. Evaluation of ISO method in saffron qualification. Acta Horticulturae. 2007;739:405-410.
  • Drug Cost Estimates – Generic. Blue Cross Blue Shield of Illinois web site. http://www.bcbsil.com/aon/pdf/aon_top50generics.pdf. Accessed Nov 14, 2016.
  • Fukui H, Toyoshima K, Komaki R. Psychological and neuroendocrinological effects of odor of saffron (Crocus sativus). Phytomedicine. 2011;18(8-9):726-730.

Ohodnoťte článek

Redakce webu Superionherbs.cz: zobrazit autory.

1 komentář v “Šafrán – koření králů, jehož účinky potvrzuje moderní věda

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *