Pojem „resilience“ pochází z latinského slova “resilire”, což znamená odrazit se nebo odskočit zpět. Historie tohoto pojmu sahá až do 17. století, kdy byl používán v kontextu fyziky a materiálů, které se po deformaci vracely do původního tvaru. Psychologický význam resilience se objevil později, v polovině 20. století, kdy výzkumníci jako Emmy Werner začali studovat, proč některé děti překonávají nepříznivé podmínky lépe než jiné. Resilience tak získala význam jako schopnost zotavit se z těžkých situací a zůstat psychicky stabilní.
Psychická odolnost je schopnost zvládat stres, vyrovnat se s životními výzvami a najít víru i v náročných obdobích. V dnešní hektické době je téma psychické odolnosti aktuálnější než kdy dříve – pomáhá nám zachovat si vnitřní klid, radost a zdraví. Tento článek se zaměřuje na to, co psychická odolnost vlastně je, jaké jsou její přínosy a jak ji můžeme rozvíjet.
Co je to psychická odolnost?
Psychická odolnost znamená schopnost snášet stres a nenechat se něčím otřást. I když lze psychickou odolnost rozvíjet pomocí fyzických cvičení a fyzické zdatnosti, klíčovým aspektem je poznání vnitřního světa. Poznání vnitřního světa souvisí s poznáním světa okolo nás, a to vede k celkovému rozšíření pohledu. Úzký pohled na svět, život a sebe sama snižuje psychickou odolnost, protože nás omezuje v porozumění širším souvislostem a možnostem. Takový pohled může vést k pocitu bezmoci a izolace, zatímco širší perspektiva umožňuje vidět více možností řešení problémů a podporuje naši schopnost se adaptovat a vyrovnat se s výzvami.
Je to dovednost, která nám pomáhá být sami sebou, stanovovat si hranice ve vztazích a vytvářet smysluplné propojení s druhými. Schopnost resilience, tedy schopnost znovu se odrazit po neúspěchu je další klíčovou součástí psychické odolnosti.
Důležité je pochopení toho, že psychická odolnost neznamená necitlivost nebo ignorování problémů. Naopak, znamená schopnost rozpoznat své emoce, pracovat s nimi a najít cesty, jak si udržet vnitřní stabilitu, i když se život stává složitějším.
Přínosy psychické odolnosti
Východní duchovní systémy, jako jsou buddhismus, zen, advaita a další, představují účinnější cestu k vnitřnímu klidu než mnoho západních systémů, protože se zaměřují na přímé prožitky, meditaci a odstranění lpění. Zatímco západní přístupy často kladou důraz na vnější kontrolu a změnu okolností, východní systémy učí, že skutečná svoboda a klid přichází zevnitř, skrze pochopení sebe sama a přijetí přítomnosti. Tyto přístupy poskytují praktické techniky pro rozvoj vnitřního klidu a sebereflexe, které vedou k dlouhodobé psychické stabilitě.
Psychická odolnost přináší řadu výhod do našeho každodenního života. Výzkumy ukazují, že lidé s vyšší úrovní resilience mají nižší hladiny stresu a jsou méně náchylní k depresím. Studie provedená na University of Pennsylvania například ukázala, že praktiky zvyšující psychickou odolnost mohou snížit úroveň stresu až o 30 % a zlepšit celkovou spokojenost. Dále, podle výzkumu Americké psychologické asociace (APA), lidé, kteří pravidelně cvičí metody na rozvoj psychické odolnosti, mají o 40 % vyšší pravděpodobnost úspěšného překonávání krizových situací.
Navíc, když si udržujeme psychickou odolnost, cítíme větší radost ze života. Dokážeme ocenit maličkosti a nenecháme se zatížit starostmi o věci, které nemůžeme změnit. To nám přináší větší zdraví, lepší klid mysli a vyšší tvořivost.
Jak rozvíjet psychickou odolnost
Pohled Carla Gustava Junga na psychiku
Carl Gustav Jung, švýcarský psycholog a zakladatel analytické psychologie, se výrazně zasloužil o pochopení lidské psychiky. Podle Junga je psychika rozdělena na vědomou a nevědomou část. Vědomá část zahrnuje vše, co si člověk uvědomuje, zatímco nevědomí obsahuje skryté aspekty, včetně archetypů a kolektivního nevědomí, které sdílíme se všemi lidmi. Jung věřil, že klíčem k duševnímu zdraví je integrace těchto nevědomých částí do našeho vědomého já, což vede k procesu zvanému individuace. Individuace je proces osobního růstu, který nám umožňuje stát se autentickou verzí sebe sama a dosáhnout vnitřní harmonie.
Poznat vnitřní svět – sebepoznání
Uvědomění si vlastních strachů a slabin
Prvím krokem k rozvoji psychické odolnosti je lepší pochopení sebe sama. To zahrnuje uvědomění si svých strachů, slabin, ale i silných stránek.
Práce s vnitřním stínem
Práce s vnitřním stínem, tedy s těmi částmi naší osobnosti, které máme tendenci ignorovat nebo skrývat, nám může pomoci pochopit, jak na nás okolí působí a jak reagujeme v různých situacích. Často si nechceme své stíny přiznat, protože představují části naší osobnosti, které považujeme za slabé, negativní nebo nepřijatelné. Tyto aspekty jsou v rozporu s naším ideálním obrazem sebe sama, a proto je potlačujeme. Tím se ale vytváří vnitřní napětí a konflikty, které ovlivňují naše chování a vnímání světa.
Koncept vnitřního stínu dle Junga
Koncept vnitřního stínu pochází od švýcarského psychologa Carla Gustava Junga, který tento pojem použil k popisu skrytých aspektů osobnosti, které si často nechceme přiznat. Podle Junga je vnitřní stín tvořen částmi našeho já, které považujeme za nepřijatelné nebo nevhodné, a proto je potlačujeme. Práce s vnitřním stínem může vést k hlubšímu sebepoznání a ke zlepšení našich vztahů s ostatními.
Metody k rozpoznání vnitřního stínu
Existují různé metody k rozpoznání vnitřního stínu, jako jsou například vedené introspektivní rozhovory, psaní deníku, meditace zaměřená na sebepoznání nebo terapie vedená odborníkem. Tyto metody nám umožňují nahlédnout do našich skrytých emocí a myšlenek, identifikovat vzorce chování, které nás omezují, a postupně pracovat na jejich integraci.
Proč poznání vnitřního stínu vede ke zlepšení
Mechanismus zlepšení při poznání vnitřního stínu spočívá v tom, že když si uvědomíme a přijmeme tyto skryté aspekty naší osobnosti, dochází ke snížení vnitřního napětí a konfliktů. Integrací těchto potlačovaných částí můžeme dosáhnout větší vnitřní harmonie a autentičnosti, což má pozitivní dopad na naši psychickou odolnost i na kvalitu našich mezilidských vztahů.
Systémy myšlení a filozofické přístupy
Duchovní a filozofické systémy, jako jsou zen, buddhismus, stoicismus a advaita, vznikly jako reakce na potřebu lidstva najít způsob, jak se vypořádat s utrpením, stresem a nejistotou. Tyto přístupy poskytují nástroje pro rozvoj vnitřního klidu, sebeuvědomění a hlubšího pochopení světa kolem nás.
Zen
Zen, který vznikl v Číně jako Chan buddhismus a později se rozšířil do Japonska, se zaměřuje na přímou zkušenost a meditaci. Zen klade důraz na momentální uvědomění a prožívání přítomnosti bez analýzy nebo lpění na myšlenkách. Pomáhá zbavit se nadbytečného myšlení a uvědomit si přítomný okamžik. Tento přístup nás vede k tomu, abychom se zaměřili na tady a teď, což přináší klid a schopnost lépe zvládat životní situace.
Zde je slavný zenový koan mistra Hakuina:
“Jaký byl tvůj obličej před tím, než ses narodil?”
Tento koan je navržen tak, aby povzbudil meditujícího k hlubokému zamyšlení nad podstatou existence a pravého já. Je to způsob, jak otevřít mysl hlubšímu poznání, které přesahuje běžné logické myšlení.
Stoicismus
Stoicismus, filozofický směr starověkého Řecka, učí, že mnoho věcí v životě je mimo naši kontrolu a jediná věc, kterou můžeme skutečně ovládat, je náš postoj k nim. Tento přístup přináší vnitřní svobodu a klid, jelikož nás vede k tomu, abychom se zaměřili na to, co skutečně ovlivnit můžeme.
Marcus Aurelius byl římský císař a významný filozof stoicismu, který vládl v letech 161–180 n.l. Je známý především svým dílem “Hovory k sobě” kde se zabývá otázkami lidské povahy, osudu a mravního života. Jeho filozofie kladla důraz na sebeovládání, rozvíjení ctností a akceptování věcí, které jsou mimo naši kontrolu. Stoicismus, kterému se věnoval, měl zásadní vliv na rozvoj psychické odolnosti a klidného přístupu k životním výzvám.
Jak říká Marcus Aurelius: ‘Naše štěstí závisí na kvalitě našich myšlenek.’ Tento citát ukazuje, jak důležité je udržovat mysl zaměřenou na to, co je v naší moci. Další jeho citát říká: ‘Přijmi to, co ti přináší osud, a miluj lidi, s nimiž tě osud spojil, ale dělej to celým svým srdcem.’ Tento citát ilustruje přijetí okolností a láskyplný přístup k druhým jako klíč k vnitřnímu klidu.
Advaita
Advaita, filozofie nedvojnosti, nám umožňuje vnímat naši jednotu s celým vesmírem, čímž se zbavujeme pocitů oddělenosti a izolace. Tento pohled nám pomáhá přijmout skutečnost takovou, jaká je, a přináší pocit vnitřní rovnováhy.
Nisargadatta Maharaj byl indický duchovní učitel a filozof advaita védanty, který žil v letech 1897–1981. Je známý především díky své knize “I Am That” (Já jsem to), která byla kompilací jeho rozhovorů se studenty a hledajícími. Maharaj učil o podstatě skutečnosti, vědomí a osvobození. Jeho přístup byl přímý a jednoduchý, často se zaměřoval na otázky identity a doporučoval praktikování sebedotazování k nalezení vlastní pravé podstaty. Jeho učení zdůrazňovalo, že jediné, co nás omezuje, jsou naše mylné představy a přesvědčení o tom, kdo jsme.
Jak řekl Nisargadatta Maharaj: ‘Jsi neomezené vědomí, které samo o sobě není omezeno ničím, kromě přesvědčení, že jsi omezen.’ Tento citát zdůrazňuje význam pochopení a přijetí naší skutečné podstaty, což přispívá k vnitřnímu klidu a stabilitě. Další jeho citát zní: ‘Láska říká: Jsem vše. Moudrost říká: Nejsem nic. Mezi těmito dvěma proudí můj život.’ Tento citát zdůrazňuje význam lásky a moudrosti v našem životě.
Buddhismus
Buddhismus učí, že utrpení je nedílnou součástí lidské existence a že jeho příčinou je naše lpění a touhy.
Lpění znamená připoutanost k určitým věcem, osobám nebo představám, které považujeme za nezbytné pro naše štěstí. Tato připoutanost vede k frustraci, strachu a stresu, pokud nejsou naše očekávání naplněna nebo pokud se situace změní. Takto vzniká utrpení.
Když překonáme lpění, osvobodíme se od potřeby mít věci pod kontrolou a od strachu ze ztráty. To nám umožňuje přijímat věci tak, jak přicházejí, bez zbytečného stresu. Překonání lpění vede k vnitřnímu klidu a schopnosti lépe zvládat životní výzvy. Lpění lze překonat praxí všímavosti, meditací a uvědomováním si pomíjivosti všeho, co nás obklopuje. Tímto způsobem si rozvíjíme schopnost přijímat přítomný okamžik bez očekávání nebo připoutanosti.
Jak řekl dalajláma: ‘Nepřipoutanost není lhostejnost. Znamená to, že i když něco milujeme, víme, že to nemusí být navždy.’ Tento citát ilustruje, že překonání lpění neznamená vzdát se citu, ale spíše pochopit jeho přirozenou pomíjivost. Další citát od dalajlámy zní: ‘Pamatujte, že někdy je nedosažení toho, co chceme, úžasný zásah osudu.’ Tento výrok nám připomíná, že uvolnění lpění nám umožňuje lépe zvládat nečekané situace a vnímat je jako příležitosti k růstu.
Budování charakteru
Budování charakteru je důležitým aspektem rozvoje psychické odolnosti, protože nám pomáhá upevnit naše hodnoty, zásady a morální sílu. Když máme silný charakter, jsme schopni čelit výzvám s větší rozhodností a nenechat se snadno vykolejit. Charakter zahrnuje rozvoj ctností jako je poctivost, odpovědnost, trpělivost a odvaha, které nám umožňují lépe zvládat obtížné situace a správně reagovat na výzvy, aniž bychom se odklonili od svých principů.
Silný charakter také podporuje důvěru v sebe sama a ve vztazích s ostatními, protože lidé s dobře vybudovaným charakterem mají tendenci jednat čestně a autenticky. Budování charakteru nám umožňuje lépe porozumět našim slabinám a učit se z našich chyb, což je klíčové pro dlouhodobý růst a udržení stability i v nejistých časech.
Budování silného charakteru zahrnuje několik kroků, které vám pomohou upevnit své hodnoty a odolnost:
Sebereflexe: Pravidelně si uvědomujte své chování a rozhodnutí. Co vás motivuje a jak to ovlivňuje druhé?
Praktikování ctností: Rozvíjejte ctnosti jako poctivost, trpělivost, odvahu, odpovědnost a sebekázeň. Tyto vlastnosti pomáhají posílit vaši důvěryhodnost a stabilitu.
Stanovení osobních hranic: Naučte se říkat ne tam, kde je to potřeba. Hranice vám pomohou ochránit váš čas a energii.
Vytrvalost a odhodlání: Postavte se výzvám, i když jsou obtížné. Vytrvalost vám pomůže růst a posilovat vaši schopnost zvládat obtížné situace.
Učení se z chyb: Přijměte své chyby jako příležitosti k růstu. Učení se z vlastních omylů je klíčem k dlouhodobému osobnímu rozvoji.
Způsob, jakým si každý z nás buduje charakter, se může lišit. Nejdůležitější je pochopit, co buduje charakter, a pak tyto věci dělat co nejčastěji. Chcete-li si vybudovat udržitelnou osobní značku, zaměřte se na svůj osobní charakter včas a často.
Závěr
Pokud chcete do svého života přinést více klidu a odolnosti, je nezbytné začít aplikovat některé z principů zmíněných v tomto článku. Změny mohou být postupné, ale každý malý krok vás přiblíží k větší stabilitě a spokojenosti. Inspirujte se a začněte budovat svou psychickou odolnost už dnes:
- Psychická odolnost nám pomáhá zvládat životní výzvy a nalézt vnitřní klid.
- Poznání sebe sama a přijetí vlastních stínů vede k hlubšímu sebepoznání a stabilitě.
- Rozvoj odolnosti zahrnuje budování silného charakteru, schopnosti stanovovat hranice a přijímat změny.
- Východní filozofie, jako je buddhismus a zen, zdůrazňují, že skutečná svoboda přichází zevnitř.
- Meditace a všímavost jsou klíčové techniky pro rozvoj dlouhodobého klidu.
- Silný charakter, vytrvalost a schopnost učit se z chyb jsou zásadní pro odolný přístup k životu.
Dobře se to čte a potvrzuji, že je to v podstatě velmi dobře shrnuto. Jsou to ovšem pouze jakési teorie, ale cesta k realizaci je velmi dlouhá až nekonečná. Staří taoističtí mistři tvrdili, že lidský organismus je v podstatě energetický systém (soustava energetických polí propojená meridiány, kterými proudí energie). Tento poznatek starý cca 3 000 let je potvrzen výzkumy v oblasti kvantové fyziky. Takže abychom mohli lépe zvládat obtížné situace, správně reagovat na výzvy a překonávat překážky, potřebujeme k tomu dostatek energie. Když ji nemáme dostatek, tak jakékoliv bohulibé úmysly podle různých vzorů nejsou realizovatelné. Nejvíce energie ztrávíme neharmonickým způsobem života, přetížením CNS, stresem, prožíváním různých traumat, strachem a podobně. Asi by bylo vhodne především zahodit mobily, nedívat se na TV, nečíst bulváry a vůbec zprávy, jak doporučují moji významnější kolegové (např.dr. Radkin Honzák, dr. Cyril Hoschl a další). Doplňovat energii vhodnou stravou, chodit každý den nejméně 7 000 kroků, pravidelně trénovat dýchání (podle WHO neumí 80% obyvatelstva správně dýchat) a další. A teprve potom se pustit na nelehkou cestu posilování psychické odolnosti. Ještě bych dodal, že často právě ti, kteří úspešně radí, tak sami končí předčasně. Pracuji v daném oboru profesionálně již desítky let, takže o tom něco vím. Uspěšnost práce s klienty odpovída Parettovu pravidlu 20/80. Možná, že můj příspěvek vyznívá pesimisticky, ale podle amerických výzkumů, je optimismus neurologická porucha.
V mém životě bylo dost obtížných a těžkých situací, se kterými bylo potřeba se vyrovnat .
Pomáhalo mi odejít do klidných míst /lesoparků a lesů, kde jsem mohla hodiny procházet a
věnovat se svým problémům a třeba i plakat bez svědků. Vracela jsem se s pocitem ,že jsem
dost silná na to, abych problém dokázala řešit …Mgr .B. Thieleová
Děkuji za krásný článek. Už jen čtení těchto myšlenek je velice uklidňující a osvobozující! Pomáhá nám vrátit se zpátky k tomu, co je důležité a vymanit se od malicherností, které nám brání uvědomit si, co je v životě opravdu důležité. Děkuji za tento článek. Budu se k němu často vracet, protože v té spoustě nutných zbytečnosti, které nás obklopují a omezují, jsou tyhle myšlenky skutečný balzám a osvobození! Děkuji Eva
Velmi zajímavý článek.
Vašim výrobkům věřím a objednávám je pravidelně.
Článek je výborný návod, jak sám se sebou pracovat a posilovat se tak, abychom obstáli v dnešní rychlé a nejisté době.
K vnitřnímu klidu
Stručně a jasně vystihnuté důležité body, jak budovat svůj charakter.
Děkuji.
pěkné
pěkné
bohužel jsme velmi technokratická společnost,zaměřená na výkon,to souvisí se získáním profesní prestiže atd…neumíme se zastavit ,odpočinout,udělat si odstup…..a tím se motáme v kruhu….Článek je fajn. Neuvědomujeme si,že vše souvisí se vším “Holistický přístup”. Spoustu nemocí je psychosomatických…..a vše se řeší psychofarmaky…..
Jsem spokojená s vašimi produkty a článek je velmi zajímavý a super.
Článek je prostě vynikající v dnešní hektické době,je pro mě přímo to,co potřebuji.Začínám uvažovat,že si začnu psát deník,ve kterém si mohu na konci dne uvědomit své jednání,které mohlo být příčinou nepohody.Je zde krásně shrnuto ,oč se mohu opřít (Zen-prožívání přítpmného okamžiku,Stoicismus-akceptovat to,co nemám pod kontrolou Názor ind.duch.učitele-atd.Dále :zbavovat se lpění,připoutanosti,uvědovat si pomíjejíivosti všeho kolem nás,pro mě si musím uvědomovat trpělivost,všechny potřebné kladné lidské vlastnosti,ale i zbytečné obavy,i nedostatek odvahy.V deníku po zápisu uplynulého dne mohu vše analyzovat a najít řešení podle vzorů v článku.Moc děkuji za něj..JB.