Rozhovor s Mikolášem Bílkem

Co je BJJ? V čem se liší od ostatních bojových sportů? Co tě na něm baví? BJJ je zkratka pro brazilské jiu jitsu, což je bojový sport orientující se na přemístění soupeře na zem, kde ho pomocí pák a škrcení donutíme vzdát se. Pro představu je to velice podobné Judu s tím, že na zemi nekončíme, naopak tam naše umění opravdu začíná. Já osobně se věnuji především formě tohoto umění bez kimona – tzv. grapplingu, ve kterém také aktivně závodím. Na BJJ mě nejvíce baví variabilita, kterou toto umění/sport nabízí. Kromě základních principů, které jsou shodné pro všechny, si v tom může každý najít to své a troufám si říci, že na světě nenajdete dva lidi, které by používali naprosto stejné techniky. Každý má trochu jiné detaily a celkový přístup k boji, který se může například odvíjet od vaší postavy nebo osobnosti. Jelikož je také naším cíle druhého donutit vzdát se, není potom pochyb, že jste vyhráli – žádní porotci, kteří by rozhodovali dle sympatií. Buď vyhrajete, nebo prohrajete, a to vše sami za sebe. Jak dlouho se mu věnuješ, kolikrát týdně trénuješ a jaké máš cíle? Věnuji se tomu relativně krátkou dobu, s BJJ jsem začínal v lednu roku 2017, budou tomu tedy 2 roky. Předtím jsem však trénoval 4 měsíce MMA, abych zjistil, která složka bojových umění mě baví nejvíce, předchozí zkušenosti s bojovými sporty jsem měl jen zcela minimální, dá se dokonce říci, že jsem nikdy nebyl dvakrát velký sportovec. Nyní však trénuji někdy až 14x týdně, z toho 7x pod svým trenérem Richardem Andršem v Choketopus Gymu, zbylé tréninky učím, a to především dětské třídy. Nejvíce mi však vyhovuje sám trénovat 2x denně pětkrát v týdnu, což je přibližně ta dávka tréninků, kterou absolvuji v přípravě na závody. Mé cíle jsou vcelku jednoznačné, orientuji se na dva hlavní směry. Prvním je snaha být co nejlepším závodníkem v horizontu pěti až deseti let. Netuším, kam až budu schopný se dostat, rád bych však dosáhl alespoň na evropskou špičku. Dlouhodobý cíl je být tím co možná nejlepším trenérem, jakým můžu být. Proto také závodím, chci nasbírat co nejvíce zkušeností, abych je mohl předávat dál. Trénování a zlepšování schopností jiných je to, co mě naplňuje v tomto sportu nejvíce.  Při tak velké tréninkové zátěži určitě musíš myslet i na regeneraci a odpočinek. Jak regeneruješ? Regenerace obecně je hodně rozsáhlé téma, které je však také extrémně individuální. To, co pomáhá mně, nemusí fungovat ostatním, a naopak. V mém případě jde především o to, trénovat zodpovědně a inteligentně. S takovýmto tréninkovým režimem nemůžete dvakrát denně cvičit na 100 % –  to tělo prostě nevydrží. Snažím se proto trénovat natolik tvrdě, abych mohl trénovat také druhý den, případně stejný den večer. Další velmi důležitou součástí regenerace je samozřejmě spánek. Já spím často a spím dlouho, nejméně 7 hodin, zpravidla však 8 až 9. Spánek by podle neměl podceňovat nikdo, kdo pravidelně sportuje. Někdy samozřejmě po tréninku bývá problém usnout, s tím však mně a několika známým pomáhá například Ashwaganda, kterou pravidelně užívám. Čemu se věnuješ mimo BJJ, pokud ti tedy zbyde nějaký volný čas? Mimo BJJ mi opravdu moc volného času nezbývá. Ne každý si totiž uvědomuje, že s intenzivním tréninkem je spojena také dlouhá regenerace a objemné stravování. Jinými slovy hodně jím a hodně spím. Pokud však mám vyloženě volno, stejně často dělám něco s BJJ spojeným – sleduji turnaje a zápasy, analyzuji světovou špičku, přemýšlím nad technikami atd. Pokud si potřebuji odpočinout i psychicky, pustím si nějaký seriál či film nebo trávím čas s přítelkyní. Ta samozřejmě zpočátku nebyla nadšená z toho, že jsem každé ráno a každý večer pryč na tréninku a o víkendech jezdím po seminářích a závodech, teď už si ale prý zvykla. No a při tom všem se ještě snažím dostudovat magisterský studijní program na Policejní akademii ČR v Praze. Inu, nenudím se. Dodržuješ nějakou speciální dietu? Speciální dietu obecně vzato nedodržuji, naopak mám často problém do sebe za den dostat dostatek kalorií, abych na váze neztrácel. Pokud se však připravuji na závody, často hubnu dvě až tři kila. Musím proto upravit stravu, ale není to nikdy nic drastického. Mám velikou slabost pro sladké, proto často stačí pár dní nejíst dortíky. Ti, co mě znají, mě za moje stravovací návyky často nenávidí. Kromě dobrého metabolismu toho totiž spoustu spálím na trénincích. V poslední době však závodím mnohem více, než jsem byl zvyklý, mnohem více jsem tím pádem hubl. Mé nejoblíbenější jídlo, které mě často provází tak týden před turnajem, je hovězí steak s rýží a zeleninou. Někteří závodnící vysazují sacharidy, to je však podle mě hloupost – intenzivně trénovat se bez dostatečného přístupu sacharidů podle mě nedá. V čem ti pomáhají naše doplňky stravy? Vaše doplňky stravy mi pomáhají v tom, aby mé tělo fungovali víceméně tak jak má, i pod velkým tréninkovým tlakem. Aktuálně užívám Cordyceps, BetaGlukan, Curcumin a Ashwagandu. Samozřejmě je třeba nedělat si iluze, je mi 23 let, žádné zázračné účinky pozorovat nemůžu. Co však subjektivně rozhodně cítím je lepší kvalita spánku a posílená imunita – v podzimních a letních měsících bývám každoročně nemocný, zejména když hodně trénuji a tělo se nestíhá náležitě regenerovat. Od té doby, co užívám vaše produkty, jsem však nebyl nijak vážněji nemocný a můžu stále trénovat, což je oproti běžnému stavu minulých let, kdy jsem ležel minimálně týden s chřipkou nebo angínou doma obrovské zlepšení! Hodně trénuji děti, které jak všichni víme, se nemocemi často jen hemží. Nehodlám proto nic podceňovat a produkty užívám zodpovědně tak, jak mi bylo doporučeno. Velice mi imponuje také fakt, že nejde o žádnou chemii, pouze přírodní produkty. Nerad do sebe dostávám cokoli pro tělo nepřirozené, proto mi tyto produkty nesmírně vyhovují.