Ovládněte svůj nervový systém 4.79/5 (188)

Dva systémy

Ta část nervové soustavy, kterou neovládáme přímo vůlí, se nazývá autonomní nervový systém. Skládá se především ze sympatických a parasympatických drah, které se podílejí na řízení životních funkcí. Součástí autonomního nervového systému je také enterický nervový systém, který řídí především trávení.

Autonomní nervový systém ovlivňují vnitřní i vnější faktory fyzického i psychického původu. Sympatická a parasympatická část mají u řady orgánů rozdílné nebo protichůdné účinky. Podle aktuální situace se vzájemně doplňují a pomáhají organismu udržovat vnitřní rovnováhu. [1][2]

 „Boj, nebo útěk“ vs. „odpočinek a trávení“

Sympatický nervový systém

Sympatická nervová soustava se aktivuje především při stresu, fyzické námaze nebo vnímaném nebezpečí a připravuje tělo na rychlou reakci. Jinými slovy, jde o mechanismus přežití, který může zvyšovat tepovou frekvenci a krevní tlak, uvolňovat zásoby energie a rozšiřovat zornice. Tomu se říká reakce „boj, nebo útěk“. [1][2]

Z evolučního hlediska je tato reakce nezbytná, abychom dokázali rychle reagovat tváří v tvář bezprostřednímu nebezpečí. Pokud je ale organismus dlouhodobě vystaven stresu a nemá dostatek prostoru pro odpočinek a zotavení, může to přispívat k únavě, poruchám spánku a dalším zdravotním obtížím.

Parasympatický nervový systém

Parasympatický nervový systém má naopak převážně zklidňující a obnovující vliv. Může zpomalovat tepovou frekvenci a podporuje trávení, střevní pohyblivost a vylučování trávicích šťáv. Přezdívá se mu proto „odpočinek a trávení“. [1][3]

Parasympatická nervová soustava bývá výrazně aktivní během odpočinku, jídla a spánku a podílí se na koordinaci procesů spojených s trávením a regenerací těla. Její aktivitu můžeme do určité míry ovlivnit také pomalým a vědomým dýcháním. [4][5]

Bloudivý nerv

Teď se podíváme na jednu z nejdůležitějších součástí parasympatické nervové soustavy – bloudivý nerv. Jde o desátý hlavový nerv a o nejdelší hlavový nerv v lidském těle.

Jmenuje se bloudivý, protože jeho vlákna vycházejí z mozkového kmene a pokračují přes krk do hrudníku a břišní dutiny. Přenášejí signály mezi mozkem a řadou vnitřních orgánů. [3][6]

Stručně řečeno, bloudivý nerv se podílí na propojení mozku s oblastí hltanu a hlasivek a s orgány, jako jsou plíce, srdce, žaludek a střeva. Ovlivňuje také procesy související s trávením, srdeční frekvencí a dalšími automatickými funkcemi organismu. [3][6]

Výrazný vliv bloudivého nervu na srdce, plíce a trávicí trakt a jeho napojení na mozkový kmen jsou velmi zajímavé. Komunikace mezi mozkem a vnitřními orgány je obousměrná a přispívá k tomu, jak organismus reaguje na stres a následně se vrací do klidnějšího stavu.

Autonomní nervovou soustavu běžně přímo vůlí neovládáme. Dech je ale jednou z tělesných funkcí, které probíhají automaticky, a zároveň je můžeme vědomě měnit. Právě proto může pomalé a pravidelné dýchání do určité míry ovlivňovat autonomní regulaci. [4][5]

Není nutné zadržovat dech. Některým lidem může krátká dechová pauza vyhovovat, ale jiným může způsobit napětí, dušnost nebo závrať. Bezpečnější je soustředit se především na klidný nádech a pomalý, nenuceně prodloužený výdech.

Posilování schopnosti organismu přecházet ze stresové reakce do klidnějšího stavu se může vyplatit. Jedním z dostupných nástrojů je pravidelný trénink pomalého dýchání. Dechová cvičení se využívají například v józe, meditaci a různých relaxačních technikách. [4][7]

Okamžité uvolnění

Uvolnění je úzce spjaté s parasympatickou částí nervové soustavy, která se často označuje jako systém „odpočinku a trávení“. Ta patří k automaticky pracující autonomní nervové soustavě, ale cíleným soustředěním na dech a pohyb bránice můžeme její činnost do určité míry ovlivnit. [4][5]

Zkuste několik klidných nádechů a pomalých výdechů. Výdech může být o něco delší než nádech, ale neměl by být namáhavý. Například se můžete nadechovat po dobu čtyř sekund a přibližně šest sekund vydechovat.

Pomalé dýchání může u některých lidí zvýšit ukazatele parasympatické aktivity, ovlivnit variabilitu srdeční frekvence a přispět k pocitu klidu. Účinek se může lišit podle člověka, zdravotního stavu i způsobu provedení. [4][5][7]

Pokud při dechovém cvičení pocítíte závrať, brnění, bolest, výraznou dušnost nebo nevolnost, vraťte se k přirozenému dýchání a cvičení ukončete.

Důležité upozornění

Tento text má pouze informativní charakter a nenahrazuje odborné lékařské vyšetření, diagnostiku ani léčbu. Doplňky stravy nejsou určeny k léčbě ani prevenci onemocnění. V souvislosti s potravinami a doplňky stravy je potřeba vyhnout se léčebným tvrzením a uvádět pouze taková zdravotní tvrzení, která jsou v souladu s platnou evropskou legislativou.

Pokračujte na článek 6 dechových cvičení pro okamžité uvolnění.

Zdroje

[1] Waxenbaum JA, Reddy V, Varacallo M. Anatomy, Autonomic Nervous System. StatPearls.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK539845/

[2] McCorry LK. Physiology of the Autonomic Nervous System.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC1959222/

[3] Waxenbaum JA, Reddy V, Varacallo M. Neuroanatomy, Parasympathetic Nervous System. StatPearls.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK553141/

[4] Zaccaro A, Piarulli A, Laurino M, et al. How Breath-Control Can Change Your Life: A Systematic Review on Psychophysiological Correlates of Slow Breathing.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6137615/

[5] Russo MA, Santarelli DM, O’Rourke D. The physiological effects of slow breathing in the healthy human.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5709795/

[6] Breit S, Kupferberg A, Rogler G, Hasler G. Vagus Nerve as Modulator of the Brain–Gut Axis in Psychiatric and Inflammatory Disorders.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5859128/

[7] Bentley TGK, D’Andrea-Penna G, Rakic M, et al. Breathing Practices for Stress and Anxiety Reduction: Conceptual Framework of Implementation Guidelines Based on a Systematic Review of the Published Literature.
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10741869/