Přínosná olejo-proteinová výživa podle Dr. Johanny Budwigové 4.9/5 (318)

Výzkumnice tuků, průkopnice ve výživě a autorka známého výživového konceptu – Dr. Johanna Budwigová (1908–2003) – byla výraznou osobností poválečné německé biochemie. Věnovala se tukům, mastným kyselinám a výživě. Její jméno je dodnes spojováno především se lněným olejem a důrazem na polynenasycené mastné kyseliny.[1][2]

Vystudovala farmacii a dále se odborně věnovala chemii a fyzice. Ve své výzkumné práci byla spojena s prof. Hansem Kaufmannem, který patřil k odborníkům na tuky a mastné kyseliny. Její práce se soustředila na lipidy, jejich složení a význam ve výživě.[1][2]

Papírová chromatografie – Základ vědy o lipidech

Koncem 40. a začátkem 50. let 20. století se výrazně rozvíjely analytické metody pro zkoumání tuků. Papírová chromatografie byla jednou z analytických metod, které ve své době umožnily přesněji rozlišovat a porovnávat jednotlivé mastné kyseliny. Právě rozvoj těchto metod přispěl i k výzkumu tuků, kterému se Johanna Budwigová věnovala. [3]

Nové chápání lipidů – důkaz polynenasycených mastných kyselin

S rozvojem analytických metod se postupně prohlubovalo poznání o mastných kyselinách a jejich biologických rolích. To přispělo k významnému posunu ve výzkumu lipidů a představovalo i důležitý odborný úspěch Dr. Johanny Budwigové. Dnes víme, že omega-3 mastné kyseliny patří mezi důležité polynenasycené mastné kyseliny a že kyselina alfa-linolenová (ALA), která se nachází například ve lněném semínku a lněném oleji, je esenciální mastná kyselina. To znamená, že si ji tělo nedokáže vytvořit samo a musí ji přijímat z potravy. [3][4]

Lněné semínko a lněný olej skutečně patří mezi bohaté rostlinné zdroje ALA. Přínos omega-3 mastných kyselin je ale potřeba chápat v kontextu celkové stravy a životního stylu. [4]

Důkazy o škodlivosti transmastných kyselin

V roce 1951 byla Johanna Budwigová uváděna jako odborná konzultantka pro farmaceutické výrobky a tuky ve spolkovém ústavu pro výzkum lipidů. Současně se začala intenzivněji věnovat zkoumání komerčně vyráběných tuků a stále otevřeněji kritizovala průmyslově upravené tuky, zejména margaríny a hydrogenované tuky. V poválečném Německu, které zažívalo hospodářské oživení a rychlý rozvoj potravinářského průmyslu, byly tyto názory výrazně diskutované.

Budwigová své výhrady dále rozvíjela ve svých odborných i popularizačních textech a stále více se soustředila na vztah mezi složením stravy a zdravotním stavem. V dalších letech se věnovala také experimentálnímu výzkumu mastných kyselin a vývoji postupů pro potravinářské výrobky s delší trvanlivostí. Dnes je dobře doloženo, že průmyslově vyráběné transmastné kyseliny jsou zdraví škodlivé a WHO doporučuje jejich eliminaci z potravinového řetězce. [5]

Ohlédnutí za historií výzkumu lipidů

Jednou z hlavních otázek, které Dr. Johannu Budwigovou dlouhodobě zajímaly, byl vztah mezi buněčným metabolismem, kyslíkem a složením tuků. Navazovala přitom i na starší výzkumy Otty Warburga, který se zabýval buněčným dýcháním a energetickým metabolismem nádorových buněk. Ve 40. a 50. letech 20. století se díky rozvoji analytických metod, včetně papírové chromatografie používané při analýze mastných kyselin, výrazně rozšířily možnosti výzkumu lipidů. Budwigová na tomto základě formulovala vlastní hypotézu, podle níž hrají esenciální polynenasycené mastné kyseliny a sirné aminokyseliny důležitou roli v buněčném metabolismu. Tato interpretace měla velký vliv na její výživový koncept, není však součástí standardně potvrzené klinické medicíny. [1][2]

Aktuální vědecké výsledky

Tam, kde Otto Heinrich Warburg popsal zvláštnosti energetického metabolismu nádorových buněk, pokračovali další badatelé v hledání souvislostí mezi buněčným dýcháním, mitochondriemi a vznikem nádoru. Otto Warburg, lékař a biochemik, který v roce 1931 získal Nobelovu cenu za výzkum respiračního enzymu, už ve 20. letech 20. století ukázal, že nádorové buňky často zpracovávají glukózu odlišně od zdravých buněk a produkují více laktátu i za přítomnosti kyslíku. Tento jev je dnes známý jako Warburgův efekt. [6][7]

V roce 2006 publikoval tým spojený se jménem Michaela Ristowa práci, která ukazovala, že podpora mitochondriálního oxidačního metabolismu pomocí frataxinu může v experimentálních modelech omezovat růst nádorových buněk. Výsledky naznačily, že změny buněčného metabolismu mohou ovlivnit nádorové chování buněk, nešlo však o potvrzení jednoduchého léčebného postupu pro člověka. [8]

Američtí výzkumníci kolem Michaela A. Kiebishe a Thomase N. Seyfrieda pak v roce 2008 zkoumali mitochondrie u myší s mozkovými nádory. Zaměřili se mimo jiné na kardiolipin, tedy důležitý fosfolipid mitochondriální membrány. Ve srovnání se zdravou tkání popsali změny ve složení kardiolipinu i poruchy elektronového transportního řetězce, což podle autorů podporovalo hypotézu, že mitochondriální dysfunkce může hrát důležitou roli v nádorovém metabolismu. [9]

Kombinace tvarohu a lněných semínek

Nerovnováha ve složení tuků ve stravě byla podle Dr. Johanny Budwigové jedním z faktorů, které mohou narušovat správné fungování organismu. Souvislost mezi zdravím a příjmem esenciálních mastných kyselin byla pro ni jedním ze základních témat. Z pohledu současné vědy je význam omega-3 mastných kyselin dobře doložený, ale vztah mezi omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami je složitější a nelze jej zjednodušit jen na představu, že omega-6 tuky samy o sobě zvyšují zánět. [4]

Podle názoru Dr. Johanny Budwigové byly nesprávné druhy mastných kyselin jedním z hlavních problémů stále více industrializovaných potravin. Kriticky se vymezovala zejména vůči transmastným kyselinám a průmyslově upraveným tukům. Dnes je dobře doloženo, že průmyslově vyráběné transmastné kyseliny jsou zdraví škodlivé. Budwigová zároveň přikládala velký význam polynenasyceným mastným kyselinám, které podle ní souvisejí se strukturou a funkcí buněčných membrán. Z pohledu současné vědy lze říci, že složení membránových lipidů skutečně ovlivňuje vlastnosti membrány a její funkce, ale klinické závěry, které Budwigová z této teorie vyvozovala, nebyly spolehlivě potvrzeny. [4][5][1][2]

Vývoj olejovo-bílkovinné diety

Rozsáhlé znalosti Dr. Johanny Budwigové o olejích a tucích spolu s výsledky jejího výzkumu ji vedly k vývoji olejovo-proteinové diety. V tomto výživovém konceptu hrály hlavní roli přírodní potraviny a zvláštní význam přikládala esenciálním mastným kyselinám a bílkovinám. Ve lněném oleji, který je bohatým rostlinným zdrojem kyseliny alfa-linolenové, a v tvarohu našla spojení, které tvořilo základ jejího jídelníčku. Z dnešního pohledu lze tento přístup chápat jako historický výživový koncept, nikoli jako vědecky potvrzenou léčbu. [1][2][4]

Nový přístup ke zdraví

Dlouholetý výzkum, zkušenosti a znalosti vedly Dr. Johannu Budwigovou k vytvoření holističtější koncepce zdraví, která zohledňovala nejen stravu, ale i životní styl člověka. Ve své praxi přikládala velký význam složení jídelníčku a vztahu mezi výživou a zdravotním stavem. Strava pro ni patřila k nejdůležitějším faktorům, které mohou ovlivňovat celkové zdraví. Její doporučení pak vycházela z olejovo-bílkovinného výživového konceptu, který sama rozvíjela.

Zároveň zdůrazňovala, že zdraví nelze vnímat jen čistě biologicky. Dlouhodobé napětí, nedostatek uznání, disharmonické vztahy nebo náročná rodinná či pracovní situace mohou mít podle ní výrazný dopad na kvalitu života i na celkovou pohodu člověka. V tomto směru chápala člověka jako celek – tedy jako propojení tělesné, psychické a v širším smyslu i vnitřní osobní roviny. [10]

“Je velmi důležité, aby byl člověk vnímán jako jednota těla, duše a ducha. Který z přispívajících faktorů vyžaduje v danou chvíli prioritu, může být velmi rozdílné. Stále jsem přesvědčena, že pokud je žena ve velmi nezdravém manželství, v němž musí denně snášet útlak a posměšky ze strany manžela, pak jí nepomůže ani tvarohový lněný olej. Lidské bytosti potřebují všechny tři faktory dohromady.” Dr. Johanna Budwig

Elektromagnetické pole

Dr. Johanna Budwigová věnovala pozornost také prostředí, ve kterém člověk žije a odpočívá. Upřednostňovala přírodní materiály a odmítala některé syntetické materiály, protože je považovala za méně vhodné pro kvalitní spánek a regeneraci. Velký význam přikládala také samotnému spánku a jeho přiměřené délce, protože odpočinek považovala za důležitou součást celkové obnovy organismu.

Dr. Johanna Budwigová zdůrazňovala také význam pohybu a rekreace. I v tomto případě se snažila svá doporučení přizpůsobovat konkrétnímu člověku a jeho aktuálním možnostem.

Byla přesvědčena, že dlouhodobé vyčerpání organismu může souviset se vznikem chronických obtíží. Ve svém pojetí proto kladla důraz na obnovu vitality, dostatek odpočinku, pohyb a kontakt s přirozeným denním světlem. Krátký pobyt na slunci vnímala jako součást celkového režimu, který má podporovat přirozený denní rytmus a celkovou pohodu. Tyto úvahy je ale vhodné chápat jako součást jejího vlastního konceptu zdraví, nikoli jako vědecky potvrzený léčebný postup. [10][11][12]

Hnací silou je světlo

Podle Dr. Johanny Budwigové bylo světlo jedním ze zásadních faktorů života a energie. V širším smyslu lze říci, že světlo je pro živé organismy skutečně důležité – u rostlin je nezbytné pro fotosyntézu a u člověka má zásadní význam pro cirkadiánní rytmy, spánek, náladu a další biologické procesy. [11][12]

“Během své vědecké práce v oblasti chemie lipidů jsem zjistila, že na elektrony bohaté, vysoce nenasycené mastné kyseliny mají rozhodující význam pro stimulaci dýchací funkce, příjem kyslíku, jeho využití, a v průběhu další práce jsem zjistila, že na těchto tucích závisí i příjem elektronů ze sluneční energie.”Dr. Johanna Budwig

Budwigová přitom předpokládala, že esenciální mastné kyseliny v buněčných membránách hrají významnou roli také ve vztahu ke světlu a buněčnému metabolismu. Tato představa byla součástí její vlastní biochemické teorie. Z pohledu současné medicíny ale není standardně potvrzené tvrzení, že by vysoce nenasycené mastné kyseliny v lidských buněčných membránách fungovaly jako přímý systém pro absorpci a ukládání fotonů slunečního světla. [1][2]

“Tuky jsou projevem životodárných látek, protože nasávají sílu sluneční energie a předávají ji dál, aby poháněly životně důležité procesy.”Dr. Johanna Budwig

Dnes lze bezpečně říci, že kvalita výživy i životního stylu ovlivňuje zdraví, a stejně tak víme, že přirozené denní světlo podporuje správné nastavení biologických rytmů. To je ale něco jiného než tvrzení, že omega-3 mastné kyseliny samy zajišťují příjem sluneční energie do buněk. Tuto část Budwigové výkladu je vhodné chápat spíše jako historickou hypotézu než jako potvrzený klinický fakt. [11][12][1][2]

Tvarohovo-lněný krém podle Dr. Budwigové

Tato směs patří mezi základní snídaňové recepty spojované s výživovým konceptem Dr. Johanny Budwigové. Jde o tvarohovou směs z mléka, tvarohu a lněného oleje. Chuťově může některým lidem připomínat jemný tvarohový krém. Směs je výživná a díky obsahu bílkovin, tuků a dalších složek může být součástí běžného jídelníčku. Není však vhodné ji prezentovat jako speciální výživu pro nemocné nebo jako součást léčby. [1][2]

Základní ingredience pro snídaňový krém bývají uváděny takto: 3 polévkové lžíce kvalitního lněného oleje lisovaného za studena, 2–3 polévkové lžíce čerstvého plnotučného mléka, 100–125 g netučného tvarohu, 2 kávové lžičky medu, 6 lžiček lněného semínka a 100–150 g čerstvého sezónního ovoce. Z jedné lžičky medu a 6 lžiček lněného semínka lze připravit tzv. linomel tak, že se semínka rozemelou nebo nadrtí a ihned smíchají s medem. [1][2]

Zdroje:

[1] Cancer Research UK – Budwig diet

https://www.cancerresearchuk.org/about-cancer/treatment/complementary-alternative-therapies/individual-therapies/budwig-diet

[2] Memorial Sloan Kettering Cancer Center – Budwig Diet

https://www.mskcc.org/cancer-care/integrative-medicine/herbs/budwig-diet-01

[3] Encyclopaedia Britannica – Chromatography

https://www.britannica.com/science/chromatography

[4] NIH Office of Dietary Supplements – Omega-3 Fatty Acids Fact Sheet for Health Professionals

https://ods.od.nih.gov/factsheets/Omega3FattyAcids-HealthProfessional/

[5] World Health Organization – Trans fat

https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/trans-fat

[6] Nobel Prize – Otto Warburg: Biographical

https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/1931/warburg/biographical/

[7] Fendt SM, Frezza C, Erez A. 100 years of the Warburg effect: A cancer metabolism endeavor

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0092867424007001

[8] Schulz TJ, Thierbach R, Voigt A, et al. Induction of Oxidative Metabolism by Mitochondrial Frataxin Inhibits Cancer Growth: Otto Warburg Revisited.

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16263703

[9] Kiebish MA, Han X, Cheng H, Chuang JH, Seyfried TN. Cardiolipin and electron transport chain abnormalities in mouse brain tumor mitochondria: lipidomic evidence supporting the Warburg theory of cancer.

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2582368

[10] World Health Organization – Mental Health, Brain Health and Substance Use

https://www.who.int/teams/mental-health-and-substance-use/promotion-prevention/mental-health-in-the-workplace

[11] Blume C, Garbazza C, Spitschan M. Effects of light on human circadian rhythms, sleep and mood.

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6751071/

[12] Fernandez FX, Rosenberg RS. Current Insights into Optimal Lighting for Promoting Sleep and Circadian Health: Brighter Days and the Importance of Sunlight in the Built Environment.

https://www.dovepress.com/current-insights-into-optimal-lighting-for-promoting-sleep-and-circadi-peer-reviewed-fulltext-article-NSS

Ožívá stará myšlenka: vyhladovět nádory k smrti

Na počátku 20. století se německý biochemik Otto Warburg domníval, že novotvary lze uzdravovat přerušením [...]

Komentářů

09
Říj

Studie outkovky

FDA schválil studii outkovky pestré Bastyrovy univerzity pro pacienty s rakovinouou Vědci zjišťují, jak tradiční [...]

Komentářů

03
Bře

Telomery – proč se nedožíváme 125 let?

Telomery jsou ochranné konce na každém z našich chromozomů, které chrání tato dlouhá, svinutá vlákna DNA [...]

Komentářů

30
Zář