Slovensky 
Polska 
Deutsch 
Österreich 
Schweiz 
Články
Člověk má tři mozky
Srp
Nejsložitější věc ve vesmíru
Lidský mozek má přibližně desítky miliard neuronů a každý neuron je propojen s obrovským množstvím dalších neuronů. To, co sedí na našich ramenou, tak skutečně patří k nejsložitějším objektům, které známe. Známe jeho anatomii, víme zhruba, jak funguje, a přesto v něm pro nás mnoho zůstává hádankou. Mozek je permanentně v přestavbě, neustále se do něj zapisuje okolní realita a ta ovlivňuje to, jak funguje naše tělo, co cítíme a jak se chováme. [1][2]
Tři fáze vývoje mozku
V roce 1960 americký neurovědec Paul MacLean formuloval model tzv. trojjedinného mozku, který rozděluje mozek na tři rozdílné části. Tento model naznačuje, že mozek je organizován v určité hierarchii, která vychází z jednotlivých vývojových fází mozku. Dnes je tento koncept chápán spíše jako zjednodušený výkladový model než jako přesný popis fungování mozku, ale pro popularizační vysvětlení je stále často používán. Tyto tři části jsou: [2][3]
-
- Plazí nebo primární mozek (mozkový kmen)
- Savčí nebo emocioální mozek (limbický systém)
- Lidský mozek (neokortex)
Jednotlivé části se podle tohoto modelu vyvíjely postupně evolucí. Mozkový kmen se vyvinul jako první a je spojován s našimi základními, instinktivními reakcemi. Nad mozkový kmen se vyvinul limbický systém, který hraje důležitou roli v emocích, motivaci a paměti. Poslední vývojově nejmladší částí je neokortex, který je spojen s vyššími kognitivními funkcemi, jako je uvažování, jazyk nebo plánování. [2][3][4]
Při různých aktivitách nebo situacích se aktivují různé mozkové okruhy. Když jsme v nebezpečí a musíme jednat rychle, významně se zapojují oblasti spojené se stresovou reakcí a přežitím, tedy plazí mozek. Pokud sledujeme šokující zprávy nebo se k nám dostane nepříznivá informace, aktivují se sítě související s emočním zpracováním. A konečně když řešíme úkoly, děláme rozhodnutí nebo argumentujeme, výrazně se zapojují korové oblasti odpovědné za kognitivní zpracování. Ve skutečnosti ale tyto systémy nefungují odděleně, nýbrž ve vzájemné souhře. [3][5][6]
Moderní zobrazovací techniky, jako je magnetická rezonance, umožnily zkoumat, jak se chovají různé části mozku během různých zkušeností. Ukázalo se, že procesy, které v mozku probíhají, jsou velmi komplexní. Přesto koncept trojjedinného mozku Paula MacLeana nám i přes své zjednodušení může pomoci popsat, jak mozek reaguje a jak to ovlivňuje naše pocity, myšlenky a chování. [3][5]
Plazí neboli primární mozek
Plazí mozek se v tomto modelu vztahuje především k zadní a dolní části mozku, tedy k mozkovému kmeni. Správné fungování této oblasti je nezbytné pro základní životní funkce a pro rychlé reakce na ohrožení. V popularizačním výkladu se tato část spojuje s instinktivním chováním, automatickými reakcemi a orientací na bezpečí. U lidí se do tohoto rámce často řadí ochrana sebe, rodiny, majetku nebo rychlá sociální komunikace, jako je podání ruky, pokývání hlavou nebo poklona. Na velmi základní úrovni nám tyto starší mozkové systémy pomáhají rozeznávat známé věci od neznámých. [2][4][7]
Známé bývá většinou považováno za bezpečnější a žádoucí, zatímco neznámé může působit podezřele do té doby, dokud si je nezařadíme do kontextu, ve kterém se objevuje. [2][3]
Savčí neboli emocioální mozek
Tato část mozku se také nazývá limbický systém. Obsahuje mimo jiné amygdalu a hypothalamus a její hlavní role souvisejí s emocemi, učením, motivací a některými tělesnými regulačními funkcemi. Limbický systém se podílí na zpracování významu podnětů a pomáhá rozlišovat, co je příjemné, nepříjemné, ohrožující nebo důležité pro přežití. [4][6]
Rozvíjí se velice brzy po narození a reguluje motivaci a emoce spojené s krmením, rozmnožováním a navazováním vztahů. Limbický systém všechny vjemy označuje buď jako žádoucí (potěšení) a nebo jako nežádoucí (bolest/stres).
V popularizačních textech se někdy uvádí, že tato část mozku nedokáže pracovat s představou času a nedokáže aplikovat logiku. Přesnější je říci, že emoční mozkové okruhy reagují velmi rychle, automaticky a často bez vědomého rozvažování, zatímco časové souvislosti a vědomé přehodnocení více souvisejí s korovými oblastmi. To může částečně vysvětlovat, proč se silné emoční zážitky někdy vracejí s intenzitou, jako by byly stále přítomné. [3][6][8]
To může pomáhat vysvětlit, proč vás pes vítá, jako kdybyste byli pryč třicet let, i když jste odešli jen na třicet minut. A také to pomáhá pochopit, proč mohou traumatizovaní lidé působit, jako by byli v určité zkušenosti stále znovu „uvízlí“. U traumatu se mohou znovu aktivovat neuronové okruhy spojené se strachem, ohrožením a tělesnou pohotovostí, i když původní situace už dávno pominula. [6][8][9]
Takový stav je problematický, protože mozek je dlouhodobě zatížený a aby zachoval přirozené funkce spojené s emočním fungováním, musí pracovat v režimu zvýšené pohotovosti. To může souviset s rozvojem příznaků spojených s traumatickým stresem. [8][9]
Lidský mozek
Mozkový neokortex je vývojově mladší část mozku, která je u primátů výrazně rozvinutá a u lidí zvlášť. Je spojována s funkcemi, které nás výrazně odlišují od ostatních živočichů, jako jsou logika, uvažování, analýza a řešení problémů, řeč, porozumění, vytváření významů, vůle a schopnost plánovat. Co se týká práce s traumatem, často se uvádí, že je potřeba, aby se emočně nabitý obsah postupně propojil s oblastmi mozku, které umožňují jeho vědomé zpracování, zasazení do času a vytvoření smysluplného narativu. [4][6][8]
Metaforicky řečeno se během práce s traumatem musí otevřít spojovací cesty mezi emočními a kognitivními systémy, aby mohlo dojít ke zpracování obsahu. Dokud k tomu nedochází, samotné racionální vysvětlování často nestačí. Dobře to může ilustrovat snaha pomoci člověku v těžké krizi tím, že mu jeho stav pouze „rozmluvíme“ argumenty. [6][8][9]
Jedna ze známých psychoterapeutických metod – kognitivně behaviorální terapie – se snaží pracovat i s kognitivními oblastmi mozku, tedy s logikou, uvažováním a významem. Na rozdíl od zjednodušených tvrzení ale dnešní doporučení ukazují, že trauma-fokusované formy CBT patří mezi účinné a doporučované přístupy při léčbě PTSD. Nejde tedy o to, že by kognitivní práce byla neúčinná, ale spíše o to, že v akutní emoční nouzi samotný argument bez pocitu bezpečí a bez terapeutického zpracování obvykle nestačí. [9][10][11]
Tři mozky v harmonii
Pro optimální duševní i tělesné zdraví je tedy užitečné, aby různé mozkové systémy pracovaly společně v co největší harmonii. K dosažení tohoto stavu často není potřeba nic složitého. Teď se zastavte a zkuste se pomalu a zhluboka nadechnout. Skvělé. Pomalé a hlubší dýchání může pomoci zklidnit organismus, podpořit regulaci stresové odpovědi a přispět k lepšímu propojení tělesného a psychického prožívání. Dá se tak chápat jako jednoduchý a celostní způsob, jak tělu i mysli pomoci vrátit se do větší rovnováhy. [12][13]
Pochopení teorie trojjediného mozku má přímý dopad na naše zdraví. Každá ze tří částí mozku – plazí mozek, limbický systém a neokortex – ovlivňuje naše reakce na stres, emocionální pohodu a schopnost racionálně řešit problémy. Například, když čelíme nebezpečí, plazí mozek spouští reakci “útok nebo útěk”, což vede k vyplavení stresových hormonů do těla. Chronická aktivace této reakce může přispět k rozvoji zdravotních problémů, jako jsou srdeční choroby nebo oslabení imunitního systému. Naopak, posilování neokortexu prostřednictvím meditace nebo kognitivních cvičení může podpořit duševní zdraví a zlepšit naši schopnost zvládat stresové situace.
https://www.britannica.com/science/triune-brain
[3] Frontiers in Psychiatry – The Brain Is Adaptive Not Triune: How the Brain Responds to Threat, Challenge, and Changehttps://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9010774
[4] NCBI Bookshelf – Major Structures and Functions of the Brainhttps://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK234157
[5] NCBI Bookshelf – Neuroanatomy, Limbic Systemhttps://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK538491
[6] NCBI / PMC – The effects of stress exposure on prefrontal cortexhttps://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4244027
[7] NIDA – An Introduction to the Brain and Nervous Systemhttps://nida.nih.gov/sites/default/files/mod1_69.pdf
[8] NCBI / PMC – Prefrontal cortex, amygdala, and threat processinghttps://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8617299
[9] NCBI / PMC – Post-traumatic stress disorder: The role of medial prefrontal cortex and amygdalahttps://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2771687
[10] American Psychological Association – Cognitive Behavioral Therapy (CBT) for Treatment of PTSDhttps://www.apa.org/ptsd-guideline/treatments/cognitive-behavioral-therapy
[11] U.S. Department of Veterans Affairs – Cognitive Processing Therapy for PTSDhttps://www.ptsd.va.gov/professional/treat/txessentials/cpt_for_ptsd_pro.asp
[12] NIH / NCCIH – Relaxation Techniques: What You Need To Knowhttps://www.nccih.nih.gov/health/relaxation-techniques-what-you-need-to-know
[13] NCBI / PMC – Breathing Practices for Stress and Anxiety ReductionDoplňky stravy pro mozek a nervový systém
Dakujem za článok a vzácne informáciu.Ďalší nový poznatky.
Priatelskím pozdravom:
Štefan H.
Dík za obohacení mých znalostí.
Dobrý den ,
tvrzení, že Kognitivně behaviorální terapie není vhodná pro léčbu traumatu je mylné.
Kognitivně behaviorální terapie se využívá například při léčbě PSP, atd.
“Dobrý den,
tvrzení, že Pouštění žilou není vhodné pro léčbu moru je mylné.
Přikládání pijavic se využívá například při řešení Černé smrti, atd.”
Tímto Vás rozhodně nechci urazit; jen chci demonstrovat určitou nejistotu v jistotě, se kterou takto reagujete 🙂
Zkoumám funkce mozku jako černou skříňku, jako autonomní část člověka. Fungují všechny 3 zmiňované části a lze je aktivně využívat. Šestý smysl, predikci, komunikaci mezi mozky na prenatální úrovni. Stovky ůspěšných pokusů.
Článek je zajímavý
Mozek je nejsložitější objekt ve vesmíru – teorie evoluce je nejhloupější vymisl lidstva
O schématu vzniku a možné léčbě traumatu píše Peter A. Levine, PhD. a Ann Frederick např. v knize Probouzení tygra, je přeloženo do češtiny a knihu vydala Maitrea. Stojí za přečtení, je pro laiky, pro všechny rodiče a hlavně pro lidi traumatizované a jejich rodiny. Už jen kvůli pochopení, co se s nimi děje. A doufám, že se v průběhu času stanou studijním materiálem i pro psychologické a psychiatrické odborníky placené pojišťovnami. Soukromí odborníci tyto znalosti dávno využívají.
Mam velmi rada vase clanky,v podstate mi pomahaji v ziti.Jelikoz jsem nemocna,jsem velmi rada,ze informace zde jsou.taky jsem si kupovala vase kvalitni produkty.Moc dekuji ze jste.Z.Dankova
Zajímavý článek, zase vím o mozku něco víc a o produktech vhodných pro mozek.
Neurologii jsem studovala na vyšší odborné škole (jsem fyzioterapeut a psychoterapeut), později i něco z čínské tradiční medicíny, už 5 let cvičím čchi-kung (a jeho účinky jsou pozoruhodné), takže Vaše články mě velice zajímají. Jsou přínosem a obohacují. Díky Vám může člověk pro své zdraví udělat opravdu hodně.
DĚKUJI. A už teď se těším na další zajímavé články. Vás, Vaše produkty a Vaše články doporučuji všem svým známým.
Ako vždy aj teraz som si prečítal zaujímavý článok. Bežne by ma ani nenapadlo, kde tie informácie hladať. Ďakujem
Při práci se snažím využít poznatků o mozku, dýchání usnadňuje lidem vhled a uvolnění, které je třeba k uvolněnému soustředění, kterému se občas přezdívá flow. Jsem herečka a vyučují budoucí kolegy, velmi se mi tenhle přístup osvědčil. Podstata všeho.