Betaglukany a jejich funkce v podpoře imunity 5/5 (11)

Betaglukany a zásadní role makrofágů v imunitním systému

Betaglukany jsou nejčastěji a nejběžněji se vyskytující přírodní aktivátory makrofágu. Nejstarší a imunologicky nejúčinnější imunitní buňky na světě. Makrofágy se nevyskytují pouze u lidí, vyšších živočichů a obratlovců. Ale i u primitivních bezobratlých, jako jsou nezmaři, kteří nemají žádné jiné imunologické buňky, jen makrofágy. (1) V lidském těle se nacházejí doslova miliardy makrofágů ve všech tkáních, orgánech, krvi a lymfě! Makrofág je zásadní částí imunitního systému. Je to „informační agent“, který představuje první obrannou linii při zahájení a udržování imunitní odpovědi. Věda makrofágy řadí mezi fagocyty. Tyto velké bílé krvinky jsou v těle zodpovědné za nalezení, rozeznání, rozložení a odstranění cizích částic a patogenů. Jsou to buňky bakterií, plísní, poškozené buňky a buňky napadené viry (proces zvaný fagocytóza). Po svém vzniku z pluripotentní kmenové buňky v kostní dřeni se každý makrofág dostane do krevního oběhu jako monocyt. Potom dozraje a dosáhne své konečné fáze, a následně pronikne do tkání jako součást obranných sil lidského těla. Během jeho růstového cyklu dochází k řadě metabolických změn, které vedou k podpoře vylučování látek zásadních pro podporu imunity, včetně cytokinů, jako je interleukin. Tyto cytokiny celkově stimulují imunitní systém a podporují tvorbu kostní dřeně. (2)

Betaglukany proti vážným nemocem i toxicitě organizmu

Betaglukany se chovají jako klíče, které nastartují obrannou odpověď makrofágů v těle, která začíná zvýšenou tvorbou kmenových buněk v kostní dřeni. Potom následují události, které makrofágy během jejich vývoje „nabijí“. Tyto bílé krvinky dozrají a potom pohlcují a odstraňují antigeny, patogeny, toxiny a buněčný odpad. Konkrétně to funguje takto: betaglukany obsažené v čaze, reishi a  jiných bylinách, potravinách nebo doplňcích se do těla dostanou skrz tenké střevo a makrofágy je zachytí. Betaglukany mohou makrofágy aktivovat, jen když je makrofágy nejprve „pohltí“ prostřednictvím specifických receptorů pro betaglukany na buněčné membráně. Makrofág potom betaglukany pojme a rozloží. Tyto fragmenty přemístí do kostní dřeně (což povzbudí více kmenových buněk) a do retikuloendoteliálního systému (RES). (3, 4) Makrofágy nakonec fragmenty betaglukanů uvolní, aby se dostaly k jiným imunitním buňkám, jako jsou neutrofily, monocyty, NK buňky a dendritické buňky. Podpoří bezpočet imunitních odpovědí, včetně adaptability a deaktivace cizích patogenů, genotoxicity (toxiny škodící genetice), útvarů censoredho růstu a toxicity okolního prostředí. (3, 4) Podle studie vydané v časopise Journal of Hematology and Oncology v roce 2009 „byla zvířata, kterým byly předem podány čištěné částice glukanů, následně odolnější vůči napadení bakteriemi, viry, plísněmi a prvoky. Odmítala antigenně nekompatibilní štěpy rychleji a vytvářela vyšší titr sérových protilátek proti specifickým antigenům.“

Antioxidační síla betaglukanů

Přítomnost censoredch nemocí v těle je nesmírně stresující a může vést k velkému poškození způsobenému volnými radikály. Jak se imunitní systém začíná přizpůsobovat přílivu betaglukanů a jiných chemických složek reishi nebo chagy.Jedním z prvních účinků je zmírnění oxidačního poškození a stresu způsobeného volnými radikály v těle. I oxidační poškození způsobené a vyvolané vnějším poraněním, popálením nebo jinými způsoby se dá účinně uzdravovat lokálním a systémovým podáváním betaglukanů. Je prokázáno, že jejich široké antioxidační vlastnosti (neobvykle) „zprostředkovávají. Jejich radioprotektivitu tím, že podporují odolnost vůči mechanismům mikrobiální invaze, které nutně nezávisí na obnově hematopoézy (krvetvorby). (5) To znamená, že jak se makrofágy aktivují v oxidovaném prostředí, „prokazatelně selektivně fagocytují (pohlcují). Izolují glukan,“ a to naznačuje, že „tyto specifické buňky mohou být chráněny díky vychytávacím schopnostem glukanu.“ (6)

Účinky betaglukanů a čagy na regeneraci pokožky

Kvůli velkému komerčnímu a kulturnímu zájmu právě probíhá mnoho výzkumů, které mají zjistit schopnosti betaglukanů „omlazovat“ a hojit pleť. Vezměte si následující zprávu z jedné takové studie: „Účinky kosmetické péče s obsahem beta-1,3-glukanu na známky stárnutí byly hodnoceny u 150 žen ve věku 35 až 60. Po osmi týdnech ošetřování pleti dvakrát denně bylo pozorováno 27procentní zlepšení hydratace pleti. Měřitelné zlepšení nedokonalostí a vrásek na konci studie dosáhlo 47 procent, pevnost a elasticita se zvýšily o 60 procent a barva pleti se zlepšila o 26 procent. Zjištění navíc naznačují, že betaglukany chrání pokožku před spálením při lokální aplikaci a také při vnitřním užití. Následující část se věnuje zvláštní zálibě čagy v censored vážných kožních poruchů (censured kůže) a zjištění naznačují. Betaglukany hrají v této ochraně kůže roli, stejně jako melanin. Záliba čagy v pokožce naznačuje, že nemoci kůže, jako lupénka, by měly příznivě reagovat na užívání čagy, což je také zaznamenáno ve vědecké literatuře. (7) Zdroj 1) Herre J, Gordon S, Brown GD. Dectin-1 and its role in the recognition of beta-glucans by macrophages. Mol Immunol. 2004 Feb;40(12):869-76. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/146982252) https://www.img.cas.cz/files/2015/03/65_Makrofagy_6_2015.pdf3) Godfrey Chi-Fung Chan, corresponding author Wing Keung Chan, and Daniel Man-Yuen Sze. The effects of β-glucan on human immune and cancer cells. J Hematol Oncol. 2009; 2: 25. Published online 2009 Jun 10. doi: 10.1186/1756-8722-2-25. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2704234/4) Sainkhuu Batbayar, Dong Hee Lee, and Ha Won Kim. Immunomodulation of Fungal β-Glucan in Host Defense Signaling by Dectin-1. Biomol Ther (Seoul). 2012 Sep; 20(5): 433–445. doi: 10.4062/biomolther.2012.20.5.433. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3762275/5) Kyoko Kofuji, Ayumi Aoki, Kazufumi Tsubaki, Masanori Konishi, Takashi Isobe, and Yoshifumi Murata. Antioxidant Activity of β-Glucan. ISRN Pharm. 2012; 2012: 125864. Published online 2012 Feb 19. doi: 10.5402/2012/125864. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3302110/6) John Karavitic and Elizabeth J. Kovacs. Macrophage phagocytosis: effects of environmental pollutants, alcohol, cigarette smoke, and other external factors. J Leukoc Biol. 2011 Dec; 90(6): 1065–1078. doi: 10.1189/jlb.0311114. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3236556/7) The Skin Connection; Natures Impact, Dec 1997.