Shiitake – Lentinula edodes, houževnatec jedlý

Shiitake roste v Japonsku, Číně a asijských státech, kde je mírné podnebí. Právě v Japonsku a Číně se pro účinky prospěšné zdraví využívá přes tisíc let. Také „západní medicína” hledá možnosti, jak zlepšit léčbu, třeba právě se Shiitake.

Shiitake a tradiční čínská medicína

Podle tradiční čínské medicíny Shiitake doplňuje Qi a vyživuje krev. Kromě toho rozpouští vlhkost a hlen. Shiitake charakterizuje neutrální teplota, sladká chuť a tropismus k žaludku, slezině a plícím.

Už ve 14. století byl čínský lékař Wu Jue přesvědčen o tom, že Shiitake prospívá při onemocnění horních cest dýchacích, onemocnění jater, nízkém oběhu krve, ale také při vyčerpání a slabostech. Nechyběla ani doporučení pro konzumaci v případě potřeby dodání energie a k prevenci stárnutí. (1, 3)
Velmi často se dále používá při chronicky vysokých hladinách cholesterolu jako prevence arteriosklerozy, při chudokrevnosti nebo cukrovce II. typu.
Doporučuje se pro své regenerační o ochranné účinky vůči játrům, kde se kombinuje často s Ganodermou a Coriolem. Podobně pomáhá při žlučníkových kamenech, žaludečních problémech a vředech. I tady platí výše uvedená kombinace.
Kromě toho se využívají i imunomodulační a protinádorové účinky Shiitake pro podporu tradiční léčby (chemoterapie a radioterapie) a pro snížení vedlejších účinků této léčby.

shiitake-houby

Shiitake otestovaná praxí:

  • aktivuje imunitní systém při bakteriální a virové infekci, přidává se Coriolus, ABM, Maitake, Reishi;
  • podporuje čištění střev, hodí se také Hericium;
  • reguluje tlak krve a cholesterol, přidává se i Maitake, Reishi, Auricularia;
  • vykazuje antiarteriosklerotický účinek, přidává se Coprinus, Auricularia;
  • mírní onemocnění při osteoporóze a revmatických chorobách, přidává se Maitake;
  • doplňková terapie nádorů a prevence nádorů, přidávají se další houby dle typ nádoru.

Další možnosti použití Shiitake:

prevence nachlazení, únavy, výrazné protivirové působení (navíc Coriolus), při kandidóze, posiluje tvorbu střevní flóry, při nádorových onemocněních trávicích orgánů a jater, při artróze, artritidě, silně snižuje hladinu cholesterolu, při anemii, vykazuje hepatoprotektivní účinky, podpůrná léčba u HIV, podpora při alergiích, jako prevence proti zubnímu kazu.

Charakteristika Shiitake

Shiitake (Lentinula edodes, houževnatec jedlý, chinese black mushroom, XiangGu (voňavá houba)) se také někdy říká „elixír života“ je zařazena mezi chorošovité dřevokazné houby. Nalezneme ji na kmenech především listnatých stromů, pařezech, polenech, ale Shiitake lze vypěstovat také v domácích podmínkách. Shiitake je původem z Číny, volně v našich krajích neroste. Kromě toho se pěstuje dále především v Japonsku a v dalších asijských zemích.
Shiitake má šupinatý, světle až tmavě hnědý klobouček s průměrem zhruba 5–12 cm a asi 3–5 cm vysokou třeň. Dužina Shiitake vyniká silnou vůní a pevnou konzistencí. S oblibou proto bývá přidávána do asijských jídel.

V asijských zemích se nejen pěstuje, ale také využívá k léčbě, v Japonsku má dokonce tisíciletou tradici. Dokládají to japonské spisy z roku 199 n. l., které popisují, jak japonský kmen Kyusuyů, přinesl dar pro japonského císaře právě v podobě Shiitake. V historických spisech tradiční čínské medicíny se Shiitake píše nejen jako o elixíru života, ale také v řadě dalších souvislostí. Texty z období dynastie Sung (960−1127) zmiňují počátky kultivování a cílené pěstování. Z roku 1313 pak pochází jiný text s upřesněním techniky kultivace, vytvořený Wang Chengem.
Nyní se Shiitake komerčně pěstuje po celém světě. Pro „západní svět” ji popsal M. J. Berkeley v roce 1877 a zařadil do systému pod názvem Agaricus edodes. Název se změnil v roce 1976, kdy Shiitake D. Pegler přiřadil do rodu Lentinula. (2)

Složení Shiitake

Stejně jako u ostatních hub, i u Shiitake představuje největší hmotnostní podíl voda, dokonce až 90 %. V sušině se skrývají v dostatečném množství polysacharidy, bílkoviny, aminokyseliny, minerální látky, vitamíny, ale také látky dodávající chuť a vůni (alkoholové sloučeniny, disulfidy, ketony). Například nositelkou vůně Shiitake je 1,2,3,5,6- pentathiepan. (1)

Polysacharidy

Polysacharidy patří mezi nejvýznamnější složky hub. I Shiitake ukrývá ve vodě rozpustnou i nerozpustnou vlákninu. Nerozpustnou vlákninu představuje chitin, jehož úkolem je podporování peristaltiky, jedná se o živinu pro střevní mikroflóru.
Mezi účinky vstřebatelných polysacharidů patří především imunomodulační, ale také jsou schopny neutralizovat volné radikály nebo dokonce mít vliv na rakovinné buňky.

Typické Shiitake jsou lentinany. Lentinany jsou dobře stravitelné a odolávají zásaditému prostředí i vysokým teplotám. Ve vodě rozpustné vysokomolekulární látky se extrahují z buněčné stěny zralé houby. Na středovém polysacharidovém řetězci mají lentinany navázanou glukózu v pozicích (1-3) nebo (1-6). Kromě toho najdeme v Shiitake třeba také beta glukany (1-4)-, (1-6)-beta-D-glukany.
Mimořádnou složkou Shiitake je KS-2 – α-mannan peptid – který lze extrahovat z mycelií Shiitake s využitím horké vody a vysrážení v etanolu. Sloučenina se skládá ze sacharidu mannanu, na který se vážou aminokyseliny, třeba alanin, serin, treonin nebo prolin. KS-2 je aktivní proti řadě druhů nádorů.
V Shiitake se kromě polysacharidů skrývají také jednoduché cukry jako například glycerol, trehalóza, mannitol, manóza.
Protože jsou tyto látky velmi účinné a tudíž žádané, vyrábějí se také standardizované extrakty – LEM a LAP (EP3). Oba jsou významné svým množstvím polysacharidů, glykoproteinů, proteinů i fenolů. LEM obsahuje také deriváty nukleových kyselin, vitamíny skupiny B a vitamín D. Extrakty jsou cenné pro své protiinfekční a protirakovinné a účinky. (1)

Aminokyseliny, enzymy a proteiny

Většina rostlin není příliš bohatá na bílkoviny, a pak jsou tu houby. Konkrétně Shiitake je právě zdrojem bílkovin, kvalitních aminokyselin, včetně esenciálních, které tělo není schopno samo vyrobit. V Shiitake se z aminokyselin objevuje především kyselina glutamová, arginin, aparát, prolin, alanin, leucin, trochu méně je obsažen lysin, valin, glycin, serin, treonin, fenylalanin, cystein, tyrozin nebo třeba metionin.
Z bílkovin je pak v Shiitake zastoupen třeba Latcripin-3, který má silný antioxidační a protirakovinný účinek. V této souvislosti je zapotřebí zmínit i enzymy, kterých se v Shiitake nachází skutečně mnoho, třeba celuláza, glukosidáza, leminarináza, xyláza, amyláza, nebo například proteináza. Jejich názvy pochází od sloučenin, které štěpí. (4)

Lipidy

Další z významných složek Shiitake jsou lipidy a mastné kyseliny včetně nenasycených, které příznivě působí na lidské zdraví. Nenasycených se v Shiitake ukrývá 78 %, oproti 22 % nasycených. Z nasycených kyselin v tomto případě můžeme zmínit třeba kyselinu palmitovou, nebo stearovou. Z mononenasycených je to třeba kyselina olejová a z polynenasycených se uvádí kyselina linolová a linolenová. (1)

Purinový alkaloid

Z purinových alkaloidů se v Shiitake objevuje třeba eritadenin (lentinacin, lentysin, 2(R),3(R)-dihydroxy-4-(9-adenyl)-máselná kyselina), který umí snižovat aktivitu S-adenosyl-L-homocystein hydrolázy a tím dochází ke snížení hladiny homocysteinu. Také řídí činnost angiotensin konvertujícího enzymu, čímž dochází k poklesu krevního tlaku. Kromě toho zasahuje také do metabolismu tuků, čímž snižuje hladinu cholesterolu. (1)

Lykopen

Lykopen je karotenoid s tetraterpenoidní strukturou. Jedná se o látku známou především z rajčat. Tento velmi silný antioxidant je mnohem využitelnější pro organismus po tepelném zpracování, obzvláště, pokud mu dělá společnost olej (tuky).

Další prospěšné složky

Shiitake je velmi bohatá houba na množství bioaktivních látek, zmínit je vhodné také antioxidanty jako fenoly a flavonoidy. Terpenoidy zase mají na starost likvidaci infekčních patogenů a nádorových buněk.

Vitamíny a minerální látky v Shiitake

V Shiitake nesmíme zapomenout ani na další podstatné složky, a to vitamíny, především ergosterol (vitamín D2), dále vitamíny skupiny B (i B12), beta karoten. Nejvíce jsou zastoupeny minerály a stopové prvky: draslík, sodík, vápník, fosfor, zinek, hořčík, mangan, zinek, železo, měď. Co se týká množství minerálních látek v medicinální houbě, vliv na ně může mít i místo pěstování.

Proč pro zdraví zvolit houbu Shiitake?

Už uvedené složky a několik představených účinků naznačuje schopnosti této houby. Když se jednotlivé složky v Shiitake spojí a působí společně, jsou výsledky mnohem působivější. Shiitake přivádí lidský organismus do harmonického stavu. Přispívá k léčbě, ale využít se také dá jako prevence vzniku řady nemocí.

Shiitake je bojovníkem proti rakovině

Rakovina se může týkat jakéhokoliv orgánu, ale také krve. Přestože půjde o zhoubnou nemoc, nemusí být v důsledku smrtelnou. Léčba dosahuje stále lepších výsledků. Často se kombinuje, aby na ni rakovinné buňky reagovaly. Tím se ale stává toxičtější a někdy může na organismu zanechat i dlouhodobé nebo trvalé následky. Z tohoto důvodu se stále hledají nové možnosti léčby, které by mohly rakovinu vyléčit nebo posílit účinky standardní léčby. Zároveň by se tak mohly zmírnit důsledky protirakovinné terapie na organismus. Na tomto poli se zdá být nápomocná právě houba Shiitake.
Byla provedena řada pokusů na buněčných kulturách, při kterých se k určitým rakovinným buňkám přidala Shiitake nebo její složky. Kromě toho se prováděly pokusy na nemocných zvířatech, ale také na nemocných dobrovolnících.

Shiitake bojuje s rakovinou dvěma způsoby: jednak významnou podporou protinádorové imunity a druhou cestou je přímý vliv na rakovinné buňky. Ze složek v houbě se zdají být nejúčinnějšími bojovníky z Shiitake terpenoidy a polysacharidy.
Když se Shiitake přidá k buňkám sarkomu, rakoviny tlustého střeva nebo plic, buňky se přestanou dělit, je tak znemožněn buněčný cyklus. Dále dochází ke snížení jejich životaschopnosti a následuje apoptotická smrt. Shiitake startuje nitrobuněčné pochody – jsou aktivované prostřednictvím kaspáz, které zlikvidují rakovinnou buňku. Pro tento stav je třeba, aby Shiitake v buňce zablokovala ochranné mechanismy buňky, které ji před apoptózou chrání. I tady funguje tato houba dobře a blokuje třeba Bcl2.

Většina pokusů na zvířatech byla provedena na myších a krysách, kterým byl implantován nádor nebo bylo vyvoláno nádorové bujení.
Příkladem jsou myši s implantovaným sarkomem, které dostaly v 10 dávkách 1‒5 mg/kg. Důsledkem terapie bylo snížení růstu nádoru až o 97,5 % oproti myším, kterým se nádor neléčil. U 6 myší z 10 léčených Shiitake se dokonce podařil kompletní ústup nádoru.
Shiitake nejenže působí napřímo, ale také podporuje chemoterapii, třeba když je doplněna s 5-fluorouracilem, dochází už při nižších dávkách 5-FU k likvidaci buněk rakoviny střev a jater.

Se Shiitake bylo provedeno také několik klinických studií. Jedné se účastnili pacienti (8) s rakovinou žaludku a tlustého střeva, kteří dostávali chemoterapii. V prvním kole léčby byla pacientům podána pouze chemoterapie, v tom druhém už byla přidána k chemoterapii i Shiitake. Pacienti uvedli, že po chemoterapii s přidáním Shiitake měli subjektivně lepší pocit. Navíc krevní testy ukázaly, že nedošlo k tak výraznému útlumu imunitního systému jako když dostávali pouze chemoterapii.
Dalších 12 studií se zhruba 400 pacientů potvrzuje výše uvedené s obdobnými výsledky, což znamená, že Shiitake znamená výraznou podporu pro pacienty s chemoterapií. (1, 5, 6)

Dobrý vztah Shiitake a imunitního systému

Správná funkce imunitního systému je předpokladem pro dobré zdraví. O tom, že se jedná o velmi významnou činnost svědčí skutečnost, že pacienti s vážnými vrozenými i získanými imunodeficity umírají i na velmi jednoduché infekční nemoci. Imunitní systém nás chrání proti nebezpečí, které hrozí zvenčí, ale také před nebezpečím zevnitř. Jeho úkolem je i boj s rakovinnými buňkami, odstranění poškozených buněk a podobně. Někdy se ale také stává, že imunitní systém začne škodit vlastnímu organismu, příkladem jsou autoimunitní nemoci, ale také nepřiměřené reakce na bezpečné podněty jako jsou třeba alergeny. (7)

Shiitake má schopnost správně vést imunitní systém tak, aby byl harmonický. Jednak harmonizovat, aby mohl poskytovat dostatečně silné a pohotové odpovědi při zvládání infekcí a třeba boj s rakovinnými buňkami, ale aby současně nenapadal vlastní buňky a alergeny.
Protože Shiitake obsahuje velké množství polysacharidů, které se vážou na receptory imunitních buněk, může dojít i aktivaci imunitních buněk. Potom se vytvoří prozánětlivé cytokiny, které se postarají o aktivaci dalších složek imunity jako je třeba IL-1, IL-6, interferon gamma, TNF alfa. Aktivované fagocyty – dendritické buňky, neutrofily, makrofágy také efektivněji vstřebávají cizorodé částice. Tyto fagocyty snáze zabijí, rozloží části patogenu (bakterie nebo virion) a vystaví je na svém povrchu. Tam si pak tuto informaci odeberou také další buňky, především T lymfocyty – ty předají signál B lymfocytům, které vytvoří protilátky. Shiitake zajišťuje vyšší cytotoxicitu T lymfocytů CD8 a NK buněk. Ty jsou schopny vypustit látky, které naruší buňku a zlikvidují ji. Shiitake mění činnost kompletního imunitního systému včetně komplement. (8)

Je dobře popsáno, že Shiitake má velmi příznivý vliv na imunitní systém člověka. Ve studii s 80 dobrovolníky, rozdělenými do dvou skupin – jedna konzumovala Shiitake, druhá placebo – se prokázalo, že po 8 týdnech užívání Shiitake dochází k růstu aktivity NK a tvorby INF γ.
Při studii, které se účastnilo 52 dobrovolníků ve věku 21‒41 let, se také podávala Shiitake. Jedna část dostávala 5 a druhá část 10 gramů houby denně. Výzkum probíhal 4 týdny. Při následných odběrech se prokázalo, že konzumací Shiitake vzrostl počet γδ T lymfocytů o více než 60 %, podobně houba působila i na NK buňky, které byly lépe aktivovatelné. V krvi se také zjistily vyšší koncentrace cytokinů IL-4, IL-10, IL-1α a TNF-α. Sliny pak obsahovaly vyšší hodnoty IgA protilátek, co naopak pokleslo, bylo CRP – což odpovídá o zmenšení zánětu.
Už z těchto dvou studií vyplývá, že Shiitake dokáže posílit imunitní systém také u zdravých lidí. (9, 10)

Jednou stránkou účinků složek v Shiitake je posílení imunitního systému. Na druhou stranu tato houba dokáže vyladit i jeho fungování. Proto bylo také třeba otestovat, jestli se Shiitake umí vložit do vývoje autoimunitních a alergických zánětů. Při Crohnově nemoci se testovala tato medicinální houba na myších. Prokázalo se snížení zánětu ve střevě. Když myši byly krmeny Shiitake, netrpěly intenzivními průjmy a například ani nedocházelo k velké ztrátě váhy. (9, 11)
Další prospěšnou činnost vykonává Shiitake při zklidňování alergické reakce, pokusy se prováděly třeba v případě atopické dermatitidy. Myši měly akutní ekzém, který svědil, byl zarudlý, vytvářely se puchýřky, otékaly. V místě léze se také kupily imunitní buňky, především granulocyty a mastocyty a probíhal zánět. Když myši dostaly Shiitake, poklesl počet imunitních buněk v podkoží a snížila se koncentrace IgE protilátek a prozánětlivých cytokinů. Vizuálně bylo jasné, že se léze začíná hojit a nápadně se zmenšila. (12)

Shiitake tedy mění činnost imunitního systému tak, aby fungoval dobře, tedy chránil, a přitom aby neškodil zdraví.

Shiitake zvládá infekce

Infekce (jejich původci) na nás číhají neustále, přičemž se dají různě zlikvidovat. Některé zablokují bariéry v podobě kůže a sliznice, takže se do těla nedostanou. Jiné se do těla dostávají ihned nebo brzo po vniknutí do něj. Člověk se pak třeba cítí jen den dva unavený a ani nevnímá, jaký boj tělo svádí s infekcí. Jestliže je ale imunitní systém oslabený nebo škodí vytrénovaný patogen, šíří se infekce. Patogeny jsou typické svou schopností, jak to těla vniknout a obelstít imunitní systém. Pokud imunitní systém dobře funguje, nakonec patogeny přemůže, i když se infekce projeví i klinicky, třeba bolestmi kloubů nebo svalů, teplotou, rýmou, případně kašlem.

Z Shiitake byla extrahována řada látek, které vykazují antimikrobiální účinky. Patří sem i sloučenina lentamycin.
Shiitake také imunitnímu systému usnadňuje práci, protože její složky dokáží infekčního patogena zabít nebo ho přinejmenším paralyzovat, a zamezit tak jeho množení a šíření po těle. (13)

Protibakteriální účinky jsou testovány na vypěstovaných koloniích určitých bakterií, ke kterým se přidává Shiitake. U řady druhů bakterií se pak kolonie nerozšiřuje a navíc klesá počet bakterií. Shiitake působí proti streptokokům, zlatému stafylokokovi nebo třeba salmonele.
Tato houba byla testována také na zvířatech infikovaných nějakou bakterií. Část dostávala Shiitake a výsledky byly mezi oběma skupinami porovnány. Jednalo se třeba o studii s myšmi nakaženými tyfem. Ty, které konzumovaly Shiitake, měly nižší úmrtnost, a dokázaly se z infekce dostat. Při jiných pokusech se testovala odolnost Shiitake proti nákaze. Jednalo se třeba o ryby, které dostaly Shiitake, a pak byly nakaženy vážným smrtícím patogenem Lactococcus garvieae. Znovu se prokázalo, že ryby krmené Shiitake měly nižší úmrtnost a řada z nich se ani nenakazila. (14, 15)

Shitake je možné využít také při napadení rostlin. Konkrétně se tato houba například vrhá na bakterie, které napadají rajčata Xanthomonas campestris. Na plodech vytvářejí černé fleky, a tak je ničí.
Shiitake dobře dokáže zvládat virové infekce. Některé studie dokládají schopnost Shiitake omezit množení viru dětské obrny (polia). Kromě toho brání replikaci HIV nebo třeba herpetickým virům a hepatitidě B. (17, 18)

Byla provedena klinická studie se 40 pacienty, kteří měli chronickou hepatitidu B. Po podávání Shiitake došlo ke zlepšení stavu jater a u 17 léčených pacientů poklesla replikace viru.
Navíc si Shiitake dokáže poradit s kvasinkami a houbami, které napadají jiné rostliny, likviduje třeba Botrytis cinerea (plíseň šedá), která škodí především vínu a jahodám. Shiitake se osvědčila také proti kandidě a aspergilovi. (5)

Shiitake v souvislosti s lipidy, kardiovaskulárními nemocemi a hmotností

Poměrně velké množství lidí trpí hyperlipidémií, tedy zvýšenou koncentraci lipidů v krvi. S tím je ale spojeno nebezpečí vzniku kardiovaskulárních chorob, mezi které počítáme i závažné akutní komplikace jako je třeba srdeční infarkt.
Když se lipidy ukládají do stěn cév, tak je tím poškozují. Navíc se v nich rozvíjí zánět, přicházejí o pružnost, protože roste ateromový plát, mají menší průsvit a bývají ztluštělé. Vše komplikuje také riziko vzniku trombů, které se mohou utrhnout, to znamená embolizovat. Proto je zapotřebí, aby byla hladinu tuků pod kontrolou. (19)

Právě jednou z velmi účinných složek Shiitake je eritadenin, který umí zrychlit odstraňování cholesterolu z krve a těla. Kromě toho se podílí na poklesu syntézy cholesterolu v organismu. Ukázalo se, že u hypercholesterolemických krys je tato látka schopna zajistit pokles cholesterolu až o 25 %. Další složky Shiitake jako je třeba hrubá vláknina, snižují vstřebávání tuků ze střeva do krve.
Byly prováděny především studie na hlodavcích, kteří dostali vysokotučnou stavu, což zvýšilo koncentraci lipidů v krvi. Když se pak do stravy přidala Shiitake, poklesl celkový cholesterol, triglyceridy i LDL, naopak vzrostla hladina dobrého cholesterolu HDL. (19)

Obdobných výsledků se dosáhlo při studiích s dobrovolníky, kteří 7 dnů dostávali čerstvou Shiitake (90 g). Díky tomu poklesla celková koncentrace lipidů o 12 %. Když navíc dobrovolníci užívali 9 g sušené houby, snížila se koncentrace o dalších 7 %. Když ještě byla sušená houba před podáváním ošetřena UV zářením – to se někdy provádí, aby se zbavila případné příměsi bakterií nebo plísni – tak klesla koncentrace o 6 %.
Pokles hladin tuků v krvi souvisí se snížením rizika vzniku kardiovaskulárních nemocí. Tento stav se potvrdil při studii s králíky. Ti dostávali vysokotučnou dietu a kontroloval se stav jejich cév. U králíků se objevily velké aterosklerotické změny. U králíků, kteří dostávali navíc Shiitake, došlo ke snížení hladiny LDL a zvýšení HDL.
Shiitake se tedy hodí jak pro případ, kdy potřebujeme, aby poklesla hladina tuků, ale také k preventivním účelům. (20)

Shiitake ovlivňuje glykémii

Cukrovka se týká velkého počtu osob, především II. typ. Tento typ je součástí metabolického syndromu a velký význam se přičítá špatnému životnímu stylu včetně nevhodného stravování. Často stačí upravit dietní režim, v některých případech je zapotřebí nasadit antidiabetika, eventuálně inzulin.
Další z možností je, zkusit konzumovat Shiitake. Prováděné pokusy na hlodavcích ukázaly, jak houba dokáže upravovat glykémii. Myším nebo krysám byl podán streptozocin, čímž se navodil stav odpovídající lidské cukrovce. Konzumace Shiitake upravila glykémii, poklesla hladina glykovaného hemoglobinu a snížilo se poškození slinivky. Při pokusech se potvrdilo, že při léčbě pomocí Shiitake může glykémie poklesnout a kromě toho se zlepší i tvorba inzulinu. (20)

Shiitake chrání játra

Bez jater by lidský organismus nemohl správně fungovat. Starají se o detoxikaci a také syntetizují řadu potřebných látek a živin. Je zajímavé, že se sama dokáží regenerovat. Protože ale mají velmi těžkou práci, mohou být poškozena – dokonce i tak vážně, že je důsledkem cirhóza a následné selhání jaterních funkcí. Aby došlo k hromadění tuků v játrech neboli steatóze, postačují zvýšené hladiny tuků, příčinou může být i větší množství alkoholu. Na játra působí negativně také ostatní toxiny a nebo třeba infekce. (21)

Protože Shiitake umožňuje pokles hladiny tuků, pečuje tak nejen o cévy a srdce, ale také o játra. Při vzniku infekcí je přemáhá. Jedná se třeba o hepatitidu B, snižuje replikaci viru, ale také povzbuzuje procesy hojení a zkvalitňuje jaterní funkce.
Shiitake nejen zlepšuje stav, ale působí i preventivně, takže chrání játra před následky vlivu škodlivých látek.
Preventivní působení bylo testováno na myších. Část dostávala Shiitake, a poté byly všechny myši vystaveny vlivu toxické látky. U myší, které konzumovaly Shiitake tolik nerostla hladina jaterních enzymů ALT a AST – což vypovídá o zániku jaterních buněk, ale také poklesl proces fibrotizace. (23)

Shiitake brání oxidačnímu stresu

Volné radikály dokáží organismu pořádně škodit. Způsobují oxidační stres, kdy vyvolávají záněty a narušují membrány i DNA buněk. Kromě toho výskyt volných radikálů způsobuje riziko vzniku nádorového bujení. Volné kyslíkové radikály se vytvářejí v těle také při fyziologických procesech a jejich význam spočívá v zabíjení patogenů – toto množství dokáže tělo samo neutralizovat. Pokud se ale vytvoří nadbytek volných radikálů – třeba při zánětech, po vystavení se stresu nebo například škodlivinám, už organismus neutralizovat neumí. Z tohoto důvodu je zapotřebí tělu dodávat antioxidanty. V tomto případě může také posloužit právě Shiitake, respektive složky, které obsahuje.

Bylo zjištěno, že Shiitake umí velmi dobře neutralizovat a odchytávat volné radikály. Tyto procesy se daří nejen v roztocích, ale i při pokusech na laboratorních zvířatech – důkazem je fakt, že po konzumaci Shiitake klesá hladina malondialdehydu. Malondialdehyd vzniká, jestliže je v těle přítomen oxidační stres.
Pro svůj boj vůči oxidačnímu stresu je Shiitake schopna zajistit zpomalení stárnutí a degenerace tkání. (25, 26).

Shiitake zajišťuje pokles hladiny homocysteinu

Nebezpečnost homocysteinu je v poslední době hodně diskutovaným tématem. Dává se do souvislosti také s chorobami nervového a kardiovaskulárního systému, protože u těchto pacientů se totiž vyskytují hodnoty vyšší než u zdravých osob.
Když myši s vysokou hladinou homocysteinu dostanou Shiitake, tento proces se zlomí. Shiitake dokáže posílit aktivitu S-adenosyl-L-homocystein hydrolázy, protože ta štěpí homocystein.(27)

Shiitake má široký zásah

Schopnosti Shiitake jsou velmi pestré. Zmínit je také možno další působení Shiitake na organismus, mezi které patří třeba snížení agregace trombocytů, při které dochází k poklesu vzniku trombů.

Shiitake ukrývá bohaté množství enzymů. V důsledku toho pak Shiitake lze využít třeba také při detoxikaci vody nebo půdy. Její enzymy totiž dokáží rozložit škodlivé látky, třeba různé pesticidy, insekticidy, ale také antibiotika na neškodné sloučeniny.
Shiitake také může posloužit při péči o zubní chrup. Protože obsahuje adenosiny, estriol nebo třeba karvakrol, které vykazují antibakteriální účinky, dají se tyto houby použít pro zmenšení pravděpodobnosti vzniku zubního kazu. Starají se o likvidaci škůdců, například Streptococcus mutans, kteří se množí se v zubním plaku a způsobují tak zubní kaz.

Ukázalo se to při pokusu, kdy krysy dostávaly dietu s extraktem z Shiitake, poklesl výskyt zubního kazu oproti krysám, které byly krmeny stejně, ale bez Shiitake. Stejné testy byly prováděny i s dobrovolníky. Dobrovolníci si vyplachovali 2x denně ústní dutinu roztokem s extraktem z Shiitake. Během čtrnácti dnů se upravilo pH, snížila se tvorba plaku, a celkově se ozdravila ústní mikroflóra a omezil se vznik kazů. (28, 29)

Shrnutí o Shiitake

Shiitake se někdy také říká „elixír života” a z výše uvedeného textu už nám je jasné proč. Její schopnosti a působení na organismus je velmi pestré a pomáhá na řadě front.

Zdroj
1) http://www.davidmoore.org.uk/Sec04_11.htm
2) https://en.wikipedia.org/wiki/Shiitake
3) S. C. Jong and J. M. Birmingham. Medicinal and Therapeutic Value of the Shiitake Mushroom. Advances in Applied Microbiology, Svazek 39
4) Ann XH, Lun YZ, Zhang W, Liu B, Li XY, Zhong MT, Wang XL, Cao J, Ning AH, Huang M. Expression and characterization of protein Latcripin-3, an antioxidant and antitumor molecule from Lentinula edodes C91-3. Asian Pac J Cancer Prev. 2014;15(12):5055-61.
5) MUSZYŃSKA Bożena, PAZDUR Przemysław, LAZUR Jan, SUŁKOWSKA-ZIAJA Katarzyna, Lentinula edodes (Shiitake) – biological activity, 2017, dostupné z https://www.researchgate.net/publication/318573255_Lentinula_edodes_shiitake_-_Biological_activity
6) Yin X, Ying J, Li L, Zhang H, Wang H1. A meta-analysis of lentinan injection combined with chemotherapy in the treatment of nonsmall cell lung cancer. Indian J Cancer. 2015 Nov;52 Suppl 1:e29-31. doi: 10.4103/0019-509X.168953. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26548936
7) https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/how-to-boost-your-immune-system
8) Sajad Borzoueisileh, Ali Shabestani Monfared, Saeid Abediankenari and Amrollah Mostafazadeh. The assessment of cytotoxic T cell and natural killer cells activity in residents of high and ordinary background radiation areas of Ramsar-Iran. J Med Phys. 2013 Jan-Mar; 38(1): 30–33. doi: 10.4103/0971-6203.106602. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3607342/
9) Cristina Lull, Harry J. Wichers and Huub F. J. Savelkoul. Antinflammatory and Immunomodulating Properties of Fungal Metabolites. Mediators Inflamm. 2005 Jun 9; 2005(2): 63–80. doi: 10.1155/MI.2005.63. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1160565/
10) Dai X, Stanilka JM, Rowe CA, Esteves EA, Nieves C Jr, Spaiser SJ, Christman MC, Langkamp-Henken B, Percival SS. Consuming Lentinula edodes (Shiitake) Mushrooms Daily Improves Human Immunity: A Randomized Dietary Intervention in Healthy Young Adults. J Am Coll Nutr. 2015;34(6):478-87. doi: 10.1080/07315724.2014.950391. Epub 2015 Apr 11. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25866155
11) A. K. Haghi, Food Science: Research and Technology, Apple Academic Press, 2012
12) Choi EJ, Park ZY, Kim EK. Chemical Composition and Inhibitory Effect of Lentinula edodes Ethanolic Extract on Experimentally Induced Atopic Dermatitis in Vitro and in Vivo. Molecules. 2016 Jul 29;21(8). pii: E993. doi: 10.3390/molecules21080993. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27483228
13) Juluri Rao, Thomas J. Smyth, Cherie Millar, John E Moore. Antimicrobial properties of shiitake mushrooms (Lentinula edodes). International journal of antimicrobial agents 33(6):591-2 · June 2009. Dostupné z https://www.researchgate.net/publication/23716171_Antimicrobial_properties_of_shiitake_mushrooms_Lentinula_edodes
14) Hatvani, N. (2001). Antibacterial effect of the culture fluid of Lentinula edodes mycelium grown in submerged liquid culture. International Journal of Antimicrobial Agents, 17: 71-74. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/S0924-8579(00)00311-3.
15) Shouji, N., Takada, K., Fukushima, K., Hirasawa, M. & Tomotake, N. (1999). Three kinds of antibacterial substances from Lentinus edodes (Berk.) Sing. (Shiitake, an edible mushroom). International Journal of Antimicrobial Agents, 11: 151-157. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/S0924-8579(98)00084-3.
16) Esin Baba, Gülşen Uluköy, Canan Öntaş. Effects of feed supplemented with Lentinula edodes mushroom extract on the immune response of rainbow trout, Oncorhynchus mykiss, and disease resistance against Lactococcus garvieae. Aquaculture
Volume 448, 1 November 2015, Pages 476-482. Dostupné z https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0044848615002501
17) Taufiqur Rahman, MBK Choudhury. Shiitake Mushroom: A Tool of Medicine. Dostupné z https://www.banglajol.info/index.php/BJMB/article/viewFile/13428/9671
18) Kenneth Jones. Shiitake: The Healing Mushroom. Healing Arts Press, 1995
19) Ki Nam Yoon, Nuhu Alam, Jae Seong Lee, Hae Jin Cho, Hye Young Kim, Mi Ja Shim, Min Woong Lee and Tae Soo Lee. Antihyperlipidemic Effect of Dietary Lentinus edodes on Plasma, Feces and Hepatic Tissues in Hypercholesterolemic Rats. Mycobiology. 2011 Jun; 39(2): 96–102. Published online 2011 Jun 16. doi: 10.4489/MYCO.2011.39.2.096. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3385098/
20) Christopher Hobbs, Medicinal Mushrooms: An Exploration of Tradition, Healing, and Culture. Book Publishing Company, 2002 
21) Akamatsu, S.; Watanabe, A.; Tamesada, M.; Nakamura, R.; Hayashi, S.; Kodama, D.; Kawase, M.; Yagi, K. Hepatoprotective effect of extracts from Lentinus edodes mycelia on dimethylnitrosamine-induced liver injury. Biol. Pharm Bull., 2004, 27(12), 1957-1960. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15577212
22) Yang H, Hwang I, Kim S, Hong EJ, Jeung EB. Lentinus edodes promotes fat removal in hypercholesterolemic mice. Exp Ther Med. 2013 Dec;6(6):1409-1413. Epub 2013 Oct 8. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24255670
23) Yagi K. [Liver protective effect of Lentinula edodes mycelia(LEM)]. [Article in Japanese] Gan To Kagaku Ryoho. 2012 Jul;39(7):1099-102. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22790046
24) Jaweria Nisar, Imtiaz Mustafa, Haseeb Anwar, Muhammad Umar Sohail, Ghulam Hussain, Muhammad Irfan Ullah, Muhammad Naeem Faisal, Shazia Anwer Bukhari, & Abdul Basit. Shiitake Culinary-Medicinal Mushroom, Lentinus edodes (Agaricomycetes): A Species with Antioxidant, Immunomodulatory, and Hepatoprotective Activities in Hypercholesterolemic Rats. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/321041590_Shiitake_Culinary-Medicinal_Mushroom_Lentinus_edodes_Agaricomycetes_A_Species_with_Antioxidant_Immunomodulatory_and_Hepatoprotective_Activities_in_Hypercholesterolemic_Rats25) Tomomi Kondo, Akiko Nakashima, Tomoko Watanabe, Yoichi Sakakibara. Studies on the Anti-oxidative Stress Effect of Shiitake Mushroom
Article in Nippon Shokuhin Kagaku Kogaku Kaishi 63(5):199-208 · June 2016. Dostupné z https://www.researchgate.net/publication/304044678_Studies_on_the_Anti-oxidative_Stress_Effect_of_Shiitake_Mushroom
26) Spim SRV, de Oliveira BGCC, Leite FG, Gerenutti M, Grotto D. Effects of Lentinula edodes consumption on biochemical, hematologic and oxidative stress parameters in rats receiving high-fat diet. Eur J Nutr. 2017 Oct;56(7):2255-2264. doi: 10.1007/s00394-016-1266-1. Epub 2016 Jul 7. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27388463
27) HYUN YANG, INHO HWANG, SUN KIM, CHANGHWAN AHN, EUI-JU HONG, and EUI-BAE JEUNG. Preventive effects of Lentinus edodes on homocysteinemia in mice. Exp Ther Med. 2013 Aug; 6(2): 465–468. Published online 2013 May 24. doi: 10.3892/etm.2013.1130. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3786940/
28) J. Avinash, S. Vinay, Kunal Jha, Diptajit Das, B. S. Goutham, and Gunjan Kumar. The Unexplored Anticaries Potential of Shiitake Mushroom. Pharmacogn Rev. 2016 Jul-Dec; 10(20): 100–104. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5214552/
29) Peter Lingström, Egija Zaura, Haidar Hassan, Mark J. Buijs, Pamie Hedelin, Jonathan Pratten, David Spratt, Maria Daglia, Aneta Karbowiak, Caterina Signoretto, Martijn Rosema, Fridus van der Weijden, and Michael Wilson. The Anticaries Effect of a Food Extract (Shiitake) in a Short-Term Clinical Study. Journal of Biomedicine and Biotechnology, Volume 2012, Article ID 217164, 10 pages. Dostupné z https://www.hindawi.com/journals/bmri/2012/217164/