Hericium: houba, která zlepšuje paměť a náladu? 4.8/5 (40)

Houby obsahují širokou škálu potenciálně blahodárných sloučenin. Tím je známá řada hub, například pečárka dvouvýtrusá (portobello), lesklokorka lesklá (reishi) či housenice čínská (cordyceps) nebo sibiřská čaga. Ale hericium neboli lví hříva si díky svým pozoruhodným neuroregenerativním vlastnostem vysloužilo zvláštní pozornost výzkumníků. Korálovec není houba klasického vzhledu s kloboukem a třeněm. Má kulovitý tvar a místo obvyklejších lupenů se vyznačuje kaskádovitě uspořádanými zubovitými ostny, ze kterých se uvolňují bílé výtrusy. Korálovec ježatý má v různých jazycích i další běžná jména, například lví hříva, ovčí hlava, medvědí hlava či japonský název yamabushitake. Mně se líbí důvtipný název „pom pom blanc“, vycházející z podobnosti s bílými bambulemi (pompony), které používají roztleskávačky. Latinský název korálovce ježatého je Hericium erinaceus; obě tato slova přitom znamenají „ježek“. Korálovec je v Asii k dostání v obchodech s potravinami pro gurmány. Tato výživná houba je zhruba z 20 procent tvořena bílkovinami a je jednou z mála hub, které mohou chuťově připomínat humra nebo krevetu. Nejlépe chutná, když se zkaramelizuje na olivovém oleji, deglazuje pomocí saké a pak podle chuti dokončí přidáním másla. Korálovec je třeba tepelně upravovat, dokud na okraji nekřupe – jinak může být hořký. Chceme-li plně využít jeho chuťový potenciál, vyžaduje to určitou praxi.

Hericium – neuroprotektivní účinky

Korálovec ježatý je v rostoucí míře zkoumán kvůli svým neuroprotektivním účinkům. Zatím byly v této houbě objeveny dvě nové třídy nervových růstových faktorů (NGF), tedy molekul, které stimulují diferenciaci a remyelinizaci neuronů. Jde o deriváty cyathanu označované jako „hericenony“ a „erinaciny“. Podle měření, může být obsah těchto sloučenin v různých kmenech houby dosti odlišný. (1) Od roku 1991, kdy Dr. Kawagishi ve vzorcích z Japonska poprvé zjistil faktory NGF. Bylo publikováno více než deset studií o neuroregenerativních vlastnostech korálovce ježatého. Od tohoto původního objevu se prostřednictvím zkoušek in vitro a in vivo potvrdilo, že hericenony a erinaciny stimulují regeneraci nervové tkáně. (2) Malou klinickou studii v roce 2009 zveřejnili výzkumníci ze společnosti Hokuto Corporation a Ústřední a neurochirurgické nemocnice v Isogu. Podávání korálovce ježatého 30 japonským pacientům s mírnou kognitivní poruchou těmto subjektům významně prospívalo po celou dobu, kdy houbu užívaly: „Subjektům ve skupině která užívala hericium byly po dobu 16 týdnů třikrát denně podávány čtyři 250miligramové tablety obsahující 96 procent prášku z usušené houby hericium. Po ukončení užívání byly subjekty pozorovány další čtyři týdny. V osmém, dvanáctém a šestnáctém týdnu studie, vykázala skupina, která užívala hericium ve srovnání se skupinou užívající placebo významné zlepšení výsledků na škále kognitivních funkcí. Výsledky skupiny s hericiem se zlepšovaly úměrně délce podávání přípravku. Ve čtvrtém týdnu po skončení 16 týdnů užívání se ovšem výsledky významně zhoršily.“ (3)

Hericium – Alzheimerova nemoc

V nedávné době byl proveden experiment s cílem posoudit účinky korálovce ježatého na tvorbu amyloidových plaků typu, který pozorujeme u pacientů s Alzheimerovou nemocí. V jeho rámci byly myši, kterým byly předtím injekčně podány neurotoxické peptidy, testovány ve standardním trojramenném bludišti (Y-bludišti) pro zjišťování paměťových schopností. (4, 5) Myši krmené obvyklým způsobem přitom byly srovnávány s myšmi, jejichž strava byla doplněna korálovcem ježatým. Poté, co se v důsledku podání peptidů vytvořily plaky, ztratily myši schopnost zapamatovat si podobu bludiště. Když však byly myši se zhoršenou pamětí po dobu 23 dnů krmeny potravou obsahující pět procent sušeného korálovce ježatého, výsledky jejich testů v Y-bludišti se podstatně zlepšily. Zajímavé je, že se u nich obnovila ještě jiná kognitivní funkce, srovnatelná se zvědavostí, která se projevuje tím, že zvířata tráví více času zkoumáním nových objektů než objektů známých. V mozku myší krmených houbou došlo k pozoruhodnému zmenšení beta-amyloidových plaků ve srovnání s myšmi, jejichž potrava houbu neobsahovala. Právě tvorbu amyloidových plaků považuje řada výzkumníků za hlavní morfologický biomarker spojený s Alzheimerovou nemocí. Plaky související s peptidem beta-amyloidem způsobují zánět mozkové tkáně, narušují normální přenos signálů mezi neurony. Jsou projevem degenerace nervového systému.

Lékaři se dnes připravují na zvýšení počtu pacientů s Alzheimerovou nemocí a senilní demencí kvůli stárnutí generace narozené v době „baby boomu“. Křivka mortality spojené s Alzheimerovou nemocí roste rychleji než úmrtnost na mnoho jiných chorob. Prevence a terapie kognitivních poruch souvisejících s věkem se proto stává vysoce aktuálním předmětem výzkumu. Za posledních 10 let se počet úmrtí na Alzheimerovu nemoc zvýšil zhruba o 66 procent, zatímco počty úmrtí na jiná primární onemocnění se obvykle snižovaly. (6)

Budete se cítit dobře

Vliv korálovce ježatého na nervové funkce může mít ještě další pozitivní aspekt – že se začnete cítit dobře. V rámci jiné malé klinické studie (n=30) vykazovaly ženy po menopauze, které konzumovaly sušenky obsahující korálovec, ve srovnání s kontrolní skupinou menší míru úzkosti a deprese a lepší schopnost soustředění. (7) Nasvědčují tyto údaje pozitivním výsledkům? Určitě ano. Další malá studie v Japonsku na randomizovaném vzorku 30 žen, kterým byl podáván korálovec, ukázala, že „užívání houby Hericium erinaceus může omezit depresi a úzkost a tyto výsledky svědčí o jiném mechanismu působení H. erinaceus, než je podpora NGF.“ (7). Vzhledem k velkému počtu nemocí souvisejících s neurodegenerativními změnami si korálovec ježatý zaslouží větší klinickou pozornost. Jestliže korálovec zlepšuje paměť a funguje jako antidepresivum, může konzumace této houby změnit průběh Alzheimerovy nemoci a dalších neurodegenerativních chorob? Mohla by tato houba pomoci pacientům s Parkinsonovou nemocí či roztroušenou sklerózou nebo snad přispět k zachování duševních schopností ve vyšším věku? Korálovec může být naše první „chytrá“ houba. Jde o bezpečnou jedlou houbu, která zřejmě prospívá kognitivním funkcím naší stárnoucí populace.

Zdroj
1) Kolotushkina EV, Moldavan MG, Voronin KY, Skibo GG. The influence of Hericium erinaceus extract on myelination process in vitro. Fiziol Zh. 2003;49(1):38-45. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12675022
2) https://www.researchgate.net/publication/276152143_The_effects_of_Hericium_erinaceus_AmylobanR_3399_on_sleep_quality_and_subjective_well-being_among_female_undergraduate_students_A_pilot_study
3) Mori K, Inatomi S, Ouchi K, Azumi Y, Tuchida T. Improving effects of the mushroom Yamabushitake (Hericium erinaceus) on mild cognitive impairment: a double-blind placebo-controlled clinical trial. Phytother Res. 2009 Mar;23(3):367-72. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18844328
4) Tzeng Tsai-Teng, Chen Chin-Chu, Lee Li-Ya, Chen Wan-Ping, Lu Chung-Kuang, Shen Chien-Chang, Huang F. Chi-Ying, Chen Chien-Chih, corresponding author and Young-Ji Shiao corresponding author. Erinacine A-enriched Hericium erinaceus mycelium ameliorates Alzheimer’s disease-related pathologies in APPswe/PS1dE9 transgenic mice. J Biomed Sci. 2016; 23: 49. Published online 2016 Jun 27. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4924315/
5) Koichiro Mori, Yutaro Obara, Takahiro Moriya, Satoshi Inatomi, and Norimichi Nakahata. Biomedical Research 32 (1) 67-72, 2011. Effects of Hericium erinaceus on amyloid β(25-35) peptide-induced learning and memory deficits in mice. Dostupné z https://pdfs.semanticscholar.org/361b/7735adba844b02092208592bde4ac4a513e8.pdf
6) Alzheimer’s Association. Alzheimer’s disease facts and figures. Alzheimer’s Association Report2011. Dostupné z https://www.alzheimersanddementia.com/article/S1552-5260(11)00036-7/pdf
7) Nagano M, Shimizu K, Kondo R, Hayashi C, Sato D, Kitagawa K, Ohnuki K. Reduction of depression and anxiety by 4 weeks Hericium erinaceus intake. Biomed Res. 2010 Aug;31(4):231-7. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20834180