Otoky – edém, hromadění tekutiny mimo buňky

Otoky (edémy) znamenají vyšší množství tekutiny mimo buňky, cévní a lymfatický systém. Tento zdravotní problém může být projevem celé řady stavů a onemocnění. Postihovat může část těla nebo tělo celé. Otoky mohou vzniknout nejen ve tkáních, ale také v tělních dutinách nebo orgánech. Mezi mechanismy jejich vzniku patří například zvýšený tlak v krevních vlásečnicích, poruchy odtoku lymfy nebo změny v hospodaření organismu s tekutinami a bílkovinami. [1][2][3]

Příčiny otoků

Příčin otoků může být několik. Patří sem alergie, která může v některých případech znamenat i ohrožení života, dále různé záněty, srdeční selhávání, onemocnění ledvin, jater nebo lymfatického systému. Otoky dolních končetin mohou vznikat i při poruchách žilního návratu nebo po delším stání či sezení. Někdy bývají spojeny také s těhotenstvím nebo s užíváním některých léků, například ze skupiny blokátorů kalciových kanálů. [1][2][4]

Při ucpání nebo výrazném omezení žilního systému se krev může hromadit v končetině. V takovém případě často otéká pouze jedna noha, tedy ta postižená. Při srdečním selhávání naopak bývají typické spíše oboustranné otoky dolních končetin, někdy spolu s dušností. Při poruše lymfatického systému může vznikat lymfedém, tedy dlouhodobý otok způsobený nedostatečným odtokem lymfy. [2][4][5]

Při jaterní cirhóze může docházet k hromadění tekutiny v dutině břišní. Důvodem otoků může být také nedostatek bílkovin v krvi, který se objevuje například u některých chorob ledvin, jater nebo u těžké podvýživy. Otoky navíc nemusí být vždy na první pohled dobře viditelné. Některé vznikají pomalu a projeví se až zvýšením tělesné hmotnosti nebo pocitem napětí. Plicní edém (otok plic) se naopak může projevit především kašlem, dušností a zhoršeným dýcháním. [1][2][3][6]

Terapie otoků

Při zjištění otoku je třeba pátrat po příčině, protože právě od ní se odvíjí další postup. Pokud není příčina známá, je vhodné situaci řešit s praktickým lékařem nebo příslušným specialistou. Léčba se může lišit podle toho, zda jde o přechodný otok, žilní problém, lymfedém, srdeční obtíže, onemocnění ledvin, alergickou reakci nebo jiný stav. [1][2][5]

V některých případech se používají diuretika, tedy léky podporující vylučování vody a sodíku. Nejsou ale vhodná pro každý typ otoku a jejich užívání má vždy vycházet z lékařského doporučení. U lymfedému se například uplatňují jiné přístupy, jako je kompresní terapie, pohyb, péče o kůži a specializovaná léčba. [2][5][7]

Prevence

Jako prevence je důležitý pohyb. Pokud dlouho sedíte, je vhodné měnit polohu nohou a dlouhodobě je nekřížit. Z pohybových aktivit bývá vhodná například chůze, plavání nebo mírná cyklistika. Pravidelný pohyb podporuje cirkulaci krve i lymfy a může pomoci snižovat riziko otoků dolních končetin, zejména při sedavém způsobu života. [1][4][7]

Velmi důležitá je také péče o dolní končetiny, vhodná obuv, přiměřená tělesná hmotnost a dostatečný pitný režim. U části lidí může pomoci i zvedání nohou do vyšší polohy během odpočinku nebo používání kompresních pomůcek, pokud je doporučí zdravotník. Velmi prospěšné je při sprchování střídání proudů teplé a studené vody. Pokud jsou otoky opakované nebo dlouhodobé, neměla by prevence nahrazovat hledání skutečné příčiny. [1][4][7]

Zdroje

[1] MedlinePlus – Edema

https://medlineplus.gov/edema.html

[2] MSD Manual Professional Edition – Edema

https://www.msdmanuals.com/professional/cardiovascular-disorders/symptoms-of-cardiovascular-disorders/edema

[3] MedlinePlus Medical Encyclopedia – Swelling

https://medlineplus.gov/ency/article/003103.htm

[4] NHS – Swollen ankles, feet and legs (oedema)

https://www.nhs.uk/conditions/oedema

[5] NHS – Lymphoedema

https://www.nhs.uk/conditions/lymphoedema

[6] MedlinePlus Medical Encyclopedia – Pulmonary edema