Hlíva ústřičná – Pleurotus ostreatus

Hlíva je snadno dostupná houba, která roste chladnějších oblastech celého světa. Díky svým složkám například příznivě ovlivňuje hladinu tuků v krvi nebo stimuluje imunitní systém.

Hlíva z hlediska tradiční čínské medicíny

Hlíva je podle tradiční čínské medicíny charakteristická mírně teplou teplotou, sladkou chutí a tropismem k játrům, slezině a žaludku. Svými účinky se stará o pohyb střev a doplňuje qi sleziny. Kromě toho vylučuje větrný chlad.

Využívají se schopnosti hlívy zmírnit křeče, odstranit nadměrné vlhko, posílit cévy a ničit parazity. Podobně jako další medicinální houby má i hlíva výrazné protinádorové účinky. Léčebné schopnosti této houby často pomáhají při chřipce, angině pectoris nebo rozedmě plic. Bývá doporučována pro prevenci kardiovaskulárních chorob jako jsou mozkové příhody nebo infarkt myokardu.

Protože uvolňuje klouby a šlachy, radí se po ní sáhnout při artritidě, prospívá také při osteoporóze a zdlouhavých zánětech.
Nezanedbatelný je také její přínos při fyzickém a duševním vyčerpání, kdy tonifikuje. (1-3)

houba hlíva ústřičná v misce

Hlíva otestovaná v praxi:

  • stimuluje imunitní systém, přidává se Shiitake, Coriolus, ABM, Reishi, Maitake,
  • doplňková terapie rakoviny, hodí se také další houby podle typu nádoru,
    reguluje úroveň krevních tuků, hodí se i Shiitake,
  • reguluje cholesterol a tlak krve, hodí se také Reishi, Maitake, Auricularia,
  • podpora metabolismu, peristaltiky, hodí se také Maitake,
  • přírodní prostředek proti stárnutí, přidává se i Reishi, Auricularia, Polyporus, Cordyceps,
  • dermatitidy, ekzémy, hodí se i Agaricus, Reishi.

Hlíva se dá také využít:

při respiračních problémech, opakovaných zánětech dýchacích cest, alergii, astmatu, zahlenění, vykazuje protizánětlivé účinky, dokáže inhibovat růst mnoha typů bakterií: Bacillus megaterium, Staphylococcus aureus, Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa, Klebsiella pneumoniae, vykazuje protiinfekční účinky, působí protivirově, likviduje herpetické a chřipkové viry nebo HIV, působí antimykoticky, zmírňuje bolesti pohybového aparátu, má vliv na ztuhlost svalů a šlach, lubago, regeneruje vnitřní orgány, podporuje peristaltiku, snižuje srážlivost krve, dále lze využít při kardiovaskulárních problémech, ateroskleróze, křečových žilách, hemoroidech, snižuje glykémii, bez ovlivnění hladiny inzulínu, má hepatoprotektivní účinky, pomáhá při krvetvorbě, chrání před vznikem aterosklerózy, využívá se při detoxikaci (akumuluje těžké kovy), zmírňuje křeče, pomáhá při znecitlivění končetin, podporuje růst vlasů, vykazuje antioxidační účinky.

Charakteristika hlívy

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus, anglicky oyster mushroom) se řadí mezi dřevokazné houby. Dá se najít i u nás v přírodě. Podívat se po ní můžete od května až do zimy (pokud není příliš velká zima). Roste především na listnatých stromech v trsech, jejichž váha někdy dosahuje až několik kilogramů, a běžně se prodává také v obchodech.

Tato chutná houba získala své jméno podle tvaru a barvy, kterými připomíná ústřici. Klobouk hlívy má průměr 5–35 cm, přičemž mladé houby mají plochý klobouk, který později vyklene a zabarví se došeda až modrošeda.
Hlíva se pěstuje i komerčně, protože je velmi žádaná. Míří nejen do našich kuchyní, ale také p ní saháme jako po surovině, která může prospět našemu zdraví. Jak jsme výše popsali, hlívu už po staletí využívá tradiční čínská medicína. První psané záznamy pocházejí z Shennong Bencao Jing materie medice tradiční čínské medicíny. Je zajímavé, že umělé pěstování je doloženo už od roku 199 n. l. Evropa byla seznámena s hlívou v roce 1775, kdy ji popsal N. J. Freiherr, dánský přírodovědec a pojmenoval ji Agaricus ostreatus. Název na Pleurotus ostreatus změnil německý mykolog P. Kummer.
Hlíva může být pro člověka prospěšná řadou zajímavých účinků, které vycházejí z pestrých složek této houby. V dalším textu vám přiblížíme její bioaktivní látky. (2-3)

Složky hlívy

Sacharidy a vláknina

Složené cukry – polysacharidy určitě patří mezi jednu z nejdůležitějších složek hlívy. V sušině hlívy zaujímají hmotnost 37−48 g/100 g. Polysacharidů je řada druhů. Patří sem i nerozpustná vláknina jako je třeba chitin nebo celulóza, která se ve střevě nerozkládá, není strávena. Má ale důležitou funkci a totiž tu, že slouží jako zdroj potravy pro střevní mikroflóru, funguje jako prebiotikum – tak udržuje střevní mikroflóru zdravou. Kromě toho podporuje střevní peristaltiku, což představuje prevenci zácpy.

Velkou hodnotu ale mají rozpustné polysacharidy, mezi kterými vyčnívají především beta glukany. V hlívě jsou zastoupeny jak α, tak i β- glukany s větvením (1→3), (1→6). Nejvíce zkoumaným glukanem je určitě pleuran se svými výraznými imunostimulačními a protirakovinnými účinky.

Z hlívy se dají extrahovat také monosacharidy, přičemž největší množství zaujímá galaktóza a glukóza.
Zapotřebí je zmínit i další sacharidy a cukerné sloučeniny jako manany, galaktany a xylany. (4)

Bílkoviny

Kromě semen se snad mezi rostlinami nenacházejí kvalitní bílkoviny, a pak tu jsou houby. Hlíva se může pochlubit slušným množstvím aminokyselin, což jsou stavební prvky bílkovin. Hlíva ukrývá také esenciální aminokyseliny, které si tělo není schopno samo vyrobit. Velkým množstvím jsou zastoupeny třeba kyselina aspargová a glutamová, tyrosin, arginin, alanin, histidin, leucin, glycin, serin, tryptofan, metionin, prolin, valin nebo také cystein.
Ostreolysin a pleurotolysin jsou bílkoviny s cytolytickým účinkem, které jsou typické pro hlívu. Mají schopnost narušit buněčnou membránu tím, že v ní vytvoří póry. Buňka umírá. Membrána obsahuje cholesterol a sfingomyelin. Při jedení hlívy není třeba se bát. Aby se

tyto účinky projevily, bylo by třeba konzumovat hlívu v desítkách kilogramů.

Do bílkovin hlívy je třeba započítat také aktivní bílkoviny – enzymy, které jsou prospěšné při modifikování, syntetizování nebo degradaci. Velký význam v tomto ohledu má především degradace. Třeba lignocelulolytické enzymy, jak napovídá sám název, štěpí lignin a jeho sloučeniny – laktázu, manganáz a další. Dále jsou zastoupeny také hydrolytické enzymy jako je tanáza, celuláza a xylanáza. Určitě je nutno zmínit i enzymy, které dokáží neutralizovat volné kyslíkové radikály, čímž se postarají o pokles oxidačního stresu – kataláza, superoxiddismutáza, peroxidáza a další.

Terpenoidy

Terpenoidy vynikají především antioxidačními, imunomodulačními a protirakovinnými účinky. Síle těchto sloučenin nejsou schopny odolat ani bakterie a viry. Mezi terpenoidy obsažené v hlívě patří především naergosta-5,7,22-trien-3-ol, (3..,22E), (22E)-ergosta-5,7,9(11),22-tetraen-3..- ol, ergost-5,8(14)-dien-3-ol; D-xenialaktol, ergothionein, dimethylhydrazin, N,N,Ntrishydrazinekarbonyl, gosterolatd.

Lipidy

V hlívě nechybí ani mastné kyseliny, a to především nenasycené mastné kyseliny, které působí příznivě na lidské zdraví, jsou nejen protizánětlivé, ale také třeba snižují hladinu lipidů. Mezi nenasycené kyseliny v hlívě patří kyselina linolová

a arachidonová, mezi mononenasycené se řadí kyselina olejová. Kromě toho nechybí ani nasycené mastné kyseliny – v tomto případě můžeme zmínit kyselinu palmitovou nebo kyselinu myristovou.

Fenolové sloučeniny

U fenolů je významná především schopnost snižovat oxidační stres tím, že neutralizují volné radikály. Příkladem fenolů z hlívy je třeba 2,4-bis(1,1-dimethyl ethyl či  2,5-di-tertbutylphenol.

trs hlívy ústřičné

Fenylové sloučeniny

Z fenylových sloučenin v hlívě je možné uvést kumariny, třeba 3-(2-indolyl)isokumarin. Využití těchto sloučenin v medicíně je možné třeba při podávání pacientům s lymfedémem. Kromě toho způsobují pokles krevní srážlivosti, význam mají hlavně při shlukování trombocytů.

Steroly

V hlívě je velké množství mykosterolů, které jsou důležité například pro regulaci hladiny lipidů a neutralizaci volných radikálů. Ke sterolům se řadí vitamín D2 (ergosterol). V hlívě pak najdeme třeba také cerevisterol, peroxid ergosterolu, 5α, 8α-epidioxy-(22E, 24R)-23-metylergosta-6, 22-dien-3β-ol , 3β, 5α, 9α-trihydroxy-(22E, 24R)-23-metylergosta-7, 22-dien-6-on, 3β, 5α, 9α-trihydroxy-(24S)-ergost-7-en-6-on, 3β, 5α, 9α, 14α-tetrahydroxy-(22E, 24R)-ergosta-7, 22-dien-6-on, (22E, 24R)-ergosta-7, 22-diene-3β, 5α, 6α, 9α-tetrol (5), 5α, 9α-epidioxy-3β-hydroxy-(22E, 24R)-ergosta-7, 22-dien-6-on, 5α, 9α-epidioxy-3β-hydroxy-(24S)-ergost-7-en-6-on and 5α, 6α-epoxy-(22E, 24R)-ergosta-8, 22-diene-3β, 7β, 14α-triol a další.

Látky poskytující hlívě chuť a aroma

V hlívě se nachází zhruba 45 složek, které houbě dodávají chuť a vůni. Patří sem třeba thioly, ketony, alkoholové sloučeniny, estery nebo také například sloučeniny se sírou a aldehydy. Konkrétně se jedná například o alfa pinen, benzaldehyd, oktan-3-on, anisaldehyd, 3-methyl-1-butanol, 3-methyl-1-propanol, cystein nebo methionin a další.

Vitamíny a minerály

V hlívě nechybí ani dostatek minerálů a stopových prvků, především draslík, sodík, vápník, hořčík, mangan, selen, železo, měď, zinek. Z vitamínů jsou obsaženy hlavně vitamíny skupiny B, vitamíny D a E, v menším množství pak i vitamín C. (4)

Prospěšnost hlívy pro zdraví

Hlíva se kromě kuchyně dá také využít na ovlivnění lidského zdraví, přičemž může prospět při řadě obtíží. Z výše uvedeného složení vyplývá řada pozitivních účinků pro organismus, z nichž některé si přiblížíme.

Hlíva pečuje o imunitní systém

Imunitní systém by měl chránit lidské zdraví, někdy ale může vyvíjet větší aktivitu, a pak organismu spíše škodí. Obvykle však chrání lidský život. Pokud se dítě narodí s těžkým vrozeným imunodeficitem, pak může dojít i k úmrtí na běžnou nákazu. Proto je velmi důležité, aby imunitní systém fungoval správně. Jak už jsme naznačili, aby neškodil, musí správně rozeznat cizí nebezpečí, antigeny, ale i ty, co nejsou nebezpečné, a především je odlišit od vlastních.

Je zapotřebí, aby imunitní systém reagoval obrannou zánětlivou reakcí na cizí nebezpečné antigeny, které se objevují třeba na povrchu bakterií, virových částic, parazitů, ale i rakovinných buněk. Jen tak může odstranit nebezpečí. Zároveň by neměl zánětlivě reagovat na cizí „bezpečné“ jednotky, kam patří třeba i alergeny. Právě u alergií se stává, že imunitní systém bojuje s prachem nebo třeba pylovými částicemi, a v důsledku se vytvoří chronický alergický zánět. Patologickým stavem jsou také autoimunitní záněty, kdy imunitní systém odpovídá i na vlastní antigeny.

Proto je dobré, aby byl imunitní systém schopen dostatečně zvládat boj proti cizímu nebezpečí, ale zároveň se zbrzdit, když by reagoval příliš. V tomto ohledu umí pomoci právě hlíva.

Byla provedena řada pokusů in vitro, při kterých se k buňkám imunitního systému přidala hlíva. Sledovala se reakce imunitních buněk. Výsledkem bylo konstatování, že hlíva je schopna stimulovat imunitní buňky. Především její polysacharidy se vážou na povrchové receptory těchto buněk. Důsledkem je jejich aktivace. Buňky se začnou dělit, vytvářet imunitní odpověď, při které se zvyšují cytokiny, třeba TNF alfa, IL-1beta, IL-2. Jestliže jsou vystaveny makrofágy, rostou jejich fagocytární a likvidační schopnosti. Buňky pak aktivněji pohlcují třeba bakterie, které v důsledku zlikvidují.
Pokusy byly prováděny nejen in vivo (na buněčných kulturách), ale také na zvířatech, což dokládají klinické studie.

Při jedné ze studií byl pozorován vliv hlívy na zdraví dětí s častými infekcemi dýchacích cest. Této studie se účastnilo 175 dětí, které dlouhodobě konzumovaly hlívu. Poklesla nemocnost dětí a dokonce u 36 % dětí nedošlo k žádnému onemocnění během roku. Krevní testy prokázaly, že při užívání hlívy vzrostlo množství imunitních buněk a také došlo ke koncentraci potřebných cytokinů. Bylo prokázáno posílení imunitního systému a obranyschopnosti dětí před infekcemi. (5)

Při práci na jedné z dalších klinických studií se sledovali sportovci. Protože velká fyzická námaha oslabuje imunitní systém, jsou vrcholoví sportovci náchylnější k onemocnění. Proto byli sportovci rozděleni do dvou skupin: jedna konzumovala placebo a druhá dostávala pleuran. Účastníci skupiny s pleuranem vykazovali nižší nemocnost a krevní testy potvrdily růst aktivity NK buněk a lepší fagocytární schopnosti makrofágů. (6)

Imunostimulační účinky by mohly představovat dobré využití při tvorbě vakcín. Aby vakcína vyvolala tvorbu protilátek proti podanému patogenu, je zapotřebí plné povzbuzení imunitního systému. Z tohoto důvodu se vakcíny doplňují třeba o soli hliníku. Tento efekt by mohla zvládnout i hlíva, což bylo potvrzeno v jedné studii, při které vakcínu dostala zvířata a byla vyvolána dostatečně silná odezva. Vytvořily se protilátky a paměťové buňky. (7-8)

Nyní se podíváme na tlumící účinky hlívy. Pokus byl proveden na myších, kterým byla podána toxická látka, kvůli které došlo k zánětu středního ucha. Tím, že byl aktivován imunitní systém, způsobil další poškození tkáně, hnis, otok, vzrostla také tvorba toxických volných kyslíkových radikálů. Když myši dostaly hlívu, zánět se zklidnil a zmenšilo se poškození středouší a poklesla i bolest. Výsledné účinky hlívy byly nakonec stejné jako protizánětlivý lék Indometacin.

Při jednom z pokusů se prokázalo, že hlíva dokáže chránit sliznice a zmenšovat zánět. Polovina krys dostávala k potravě navíc pleuran, druhá nic dalšího. Za 4 týdny dostaly krysy toxickou látku, která poškozuje střevní sliznici. Krysy s pleuranem měly mnohem menší poškození, dokonce o 67 %. Menší byla také infiltrace střevní sliznice imunitními buňkami, zánět se tolik neprojevoval. Krysám léčeným pleuranem se pak také rychleji upravoval stav.

Obdobného efektu bylo dosaženo také tehdy, když krysy trpěly obdobou lidské Crohnovy choroby. Také v tomto případě došlo ke zmírnění zánětu.
Hlíva může prospět i v případě alergií a zmírnit alergický zánět. Na pokusech bylo doloženo, že hlíva způsobuje pokles činnosti buněk zapojených do alergických reakcí. Navíc dojde také ke snížení koncentrace cytokinů, které alergii zesilují. Tím se sníží reaktivita dýchacích cest astmatiků. (9)

Hlíva se osvědčila také u atopického ekzému. Byla provedena klinická studie s 80 pacienty s ekzémem. Pacienti byli natřeni krémem s beta glukany z hlívy. Poté byl ekzém zhodnocen lékařem. Nemocní uvedli, že necítili tolik svědění, příslušná místa je tolik nebolela a došlo k menšímu vysychání a pnutí pokožky. Také ze strany lékaře bylo potvrzeno zmenšení rozsahu poškození pokožky a celkové zklidnění zánětu. Pacienti krém velmi dobře snášeli a neuvedli žádné negativní komentáře k této léčbě. (10)

Z tohoto nástinu je už zřejmé, že hlíva je schopna harmonizovat imunitní systém – při infekcích dokáže posílit obranné funkce a naopak při patologických zánětech imunitní systém umírňuje.

Hlíva zvládá rakovinné buňky

Nádorová onemocnění jsou v současné době velkým strašákem a týkají se v nějaké podobě téměř každého člověka – ať už osobně nebo jeho blízkých. Sice už s ohledem na úspěchy moderní medicíny neznamená vždy onemocnění rakovinou smrt, stále ale zůstává velkým nebezpečím pro lidský život. Už samotná léčba představuje velkou zátěž pro organismus a často zanechává také trvalé následky. Proto se stále hledají nové možnosti, jak léčit pacienty co nejefektivněji a bez dalšího poškození organismu. Medicinální houby se s ohledem na různé studie a pokusy zdají být vhodnou volbou. Patří sem také hlíva.

Řada pokusů proběhla na buněčných kulturách různých druhů rakovin. Provádějí se tak, že ke kultuře rakovinných buněk se přidávají extrakty z hlívy, a pozorují se účinky na buňky. Bylo zjištěno, že rakovinné buňky reagují na přítomnost této medicinální houby tím, že se přestávají dělit. Nádor se pak nezvětšuje. Velký význam má fakt, že jsou poškozovány také mitochondrie buněk, což jsou vlastně „elektrárny“ pro buňku, které jí dodávají energii. Jestliže nejsou v chodu, u buňky dochází k apoptóze neboli k jinému typu buněčné smrti. Kromě toho hlíva spouští nitrobuněčné signální cesty, jejichž důsledkem je právě také apoptóza. Prospěšné je i poškození DNA rakovinných buněk, přičemž zdravé buňky nechává v klidu. Rakovinné buňky se v řadě ohledů značně liší od zdravých buněk. Bylo zjištěno, že na hlívu reagují buňky rakoviny střeva, prostaty, prsu, plic, ale také buňky leukemické. Kromě toho hlíva přispívá k protinádorové imunitě. O zlikvidování buněk nádoru se starají makrofágy, NK buňky a dále například T lymfocyty.

Pro zkoumání protirakovinných účinků bylo využito také pokusných zvířat.
Při vytvořeném modelu leukémie byla myším podávána hlíva, čímž vzrostla tvorba zdravých krevních buněk a podpořila se protinádorová imunita a naopak bylo potlačeno množení rakovinného klonu.
Také při studii s lymfomem bylo dosaženo obdobných výsledků. Došlo až k 75% regresi nádorů při návkách 20 mg/kg, přičemž nemocné myši, které byly léčené hlívou, žily déle než neléčené. (11)

Při pokusech u rakoviny žaludku poklesla velikost tumoru a také se snížilo metastázování. (12)

Hlíva má schopnost zmírnit dopady protinádorové radioterapie. Když byly myši vystaveny záření, nastal útlum kostní dřeně. K tomuto došlo ale jen tehdy, když nedostávaly myši hlívu, protože u myší krmených hlívou se rychle obnovila krvetvorba. Řečeno v číslech – myši s hlívou vykazovaly buněčnost kostní dřeně 5,1×106 a buněčnost myši bez hlívy se pohybovala v hodnotách 1,1×106.
Můžeme tedy říci, že hlíva přispívá k likvidaci rakovinných buněk, posilování protinádorové imunity a k poklesu negativních dopadů protirakovinné léčby. (13)

Hlíva zvládá infekce

Infekční nemoci jsou poměrně častým problémem, který obvykle vyžaduje čas strávený v posteli a léčbu. Většina virových infekcí se těžko léčí, bít na poplach se začalo i u infekcí bakteriálního původu, protože bakterie se stávají rezistentní na antibiotika, což znamená, že na ně neodpovídají. Proto vědci stále hledají nový typ antibiotik a poohlížejí se také v přírodním bohatství. V tomto ohledu mohou prospět i medicinální houby včetně hlívy.

Hlíva má schopnost posílit imunitní systém a sliznice, což umožní infekci zbrzdit a rychleji ji odstranit. Kromě toho obsahuje látky, které jsou pro infekční činitele toxické. K těmto látkám se řadí třeba taniny nebo fenoly, které dokáží poškodit membránu bakterií a omezují syntézu bílkovin – ty potřebuje patogen k životu. Kromě toho klesá tvorba povrchových molekul, což znemožňuje bakterii přichytit se na sliznicích.

Během studií, při kterých byla k určitým bakteriím přidána hlíva nebo její složky se doložilo, že si hlíva dokáže poradit se zlatým stafylokokem, acibokaterem, salmonelou, klebsielou, E. coli nebo třeba také s pseudomonádou. Je zajímavé, že hlíva zvládá i obranu proti druhům, které jsou rezistentní proti řadě typů antibiotik, ne pouze proti jednomu.

Hlíva také zvládá kvasinkové patogeny jako jsou třeba Candida albicans, Candida glabrata. Kromě toho je i specialistou na plísně jako Aspergylus, Epidemophyton a Trychophyton.
Výjimkou v působení hlívy nejsou ani nebuněčné patogeny (viry). Protože dokáže blokovat reverzní transkriptázy, blokuje replikaci HIV. Obdobně účinkuje také v případě chřipkových a herpetických virů.

Ani nyní to není v protiinfekčním působení hlívy vše. Při pokusu se zjistilo, že hlíva nabízí pomoc také při nákaze trypanozomou. Jedná se o parazita přenášeného mouchou tse-tse, který způsobuje takzvanou spavou nemoc.
Při pokusu byly myši nakaženy parazity a rozděleny do 6 skupin. Každá skupina byla léčena jiným způsobem, aby se dalo porovnat, která z léčebných metod je neúčinnější. Jedna skupina nebyla nijak léčena, další dostávaly různě zkombinovaný extrakt z hlívy a poslední skupina dostávala obvyklý lék pro tuto léčbu, tedy diminazin acuturát. Vyšlo najevo, že hlíva byla velmi úspěšná při eliminování parazita. Při dávkách 200 a 250 mg/kg poklesla parazitémie na hodnotu nedetekovatelnosti parazita, což znamenalo lepší účinnost než diminazin. Myši, které nebyly léčené, umíraly mnohem dříve, některé dokonce před ukončením studie. (14-16)

Vliv hlívy na cukrovku

Cukrovka (diabetes mellitus) má několik druhů, přičemž jsou nejčastější dva. Jedním je cukrovka I. typu, což je autoimunitní onemocnění. V tomto případě se vytváří autoprotilátka, dochází k destrukci slinivky a inzulinu je málo. Oproti tomu cukrovka II. typu má hlavní problém většinou v rezistenci na inzulin – to znamená, že inzulin je i dispozici a buňky na něj nereagují. I v tomto případě se ale může jednat o slinivku poškozenou zánětem, pak se snižuje tvorba inzulinu. Léčba pak probíhá podle příčiny. Řadě pacientů s cukrovkou II. typu pomůže dieta, případně antidiabetika, u vážných stavů cukrovky II. typu a u I. typu pacienti dostávají inzulin.

Na narušení regulace cukrů v krvi nemají vliv pouze akutní stavy (hyper- nebo hypoglykemický šok). Toto narušení může také mít chronické dopady na zdraví. Mezi důsledky výskytu cukrů v krvi pak patří poškození cév, nervů i tkání. Průvodními jevy jsou také neuropatické bolesti, zhoršení hojení ran. Nejvíce jsou ohroženy ledviny a sítnice. Může dojít až k selhání ledvin a ke slepotě.

Při pokusech na krysách, u kterých byl vyvolán stav jako lidská cukrovka, se zjistilo, že konzumací hlívy může dojít k poklesu a stabilizaci hodnot glykémie. Krysy původně vykazovaly vysoké hladiny glykémie a po podávání hlívy se hodnoty snížily o zhruba 23,5 %. Protože hlíva je také protizánětlivá a způsobuje pokles oxidačního stresu, omezuje další poškození slinivky a tkání. Kromě toho obnovuje citlivost buněk na inzulin a ruší se rezistence na inzulin.

Jedna ze studií probíhala i na dobrovolnících – skupině zdravých osob a skupině s cukrovkou II. typu. Dobrovolníci dostávali suspenzi z prášku z hlívy. Poté dostali velkou dávku glukózy. Zdravým lidem se po jídle výrazně nezvýšila glykémie, tento stav nenastal ani u diabetiků, u kterých by se to čekalo. Kromě toho vzrostla i hladina inzulinu. Ve skupině, kde byla podávána houba, se vstřebalo více glukózy ze střeva, ale došlo k rychlejšímu zpracování a k větší činnosti glukokinázy. (17-19)

Hlíva má antioxidační účinky

Oxidační stres představuje pro člověka nebezpečí. Je to způsobeno volnými radikály, které vznikají v těle. Působí totiž „toxicky“ a při lipoperoxidaci narušují buněčné membrány, narušují ale i DNA. Tyto změny pak mohou přispět k rakovinnému bujení.

Volné radikály mohou být neutralizovány vlastními mechanismy těla v tom případě, že se jedná o radikály vzniklé při metabolických procesech v těle. Pokud je ale volných radikálů nadbytek, tělo nezvládá jejich neutralizaci, je třeba dodat antioxidanty společně se stravou. Součástí stravy může být právě i hlíva, která poslouží při neutralizaci volných radikálů.

Byly provedeny pokusy v roztocích, kde jsou zastoupeny volné radikály. Vyšlo najevo, že jejich koncentrace klesá, když se přidá hlíva, případně připravené extrakty. Došlo k poklesu koncentrace hydroxylových a superoxidových radikálů. Pokusy byly prováděny i na zvířatech, protože oxidační stres se dá pozorovat díky parametrům proměnlivým v krvi, a to především markery peroxidace lipidů. Pokud se u zvířat vyvolá oxidační stres, například vyvoláním zánětu, když zvíře dostane toxickou látku, dochází k růstu koncentrace malondialdehydu v krvi a k většímu poškození tkáně. Když se dodá hlíva, zánět i poškození se zmenší a koncentrace malondialdehydu neroste. Kromě toho hlíva podporuje činnost neutralizačních enzymů vlastních tělu.

Toto se také prokázalo při pokusech na myších, které trpěly obdobou Alzheimerovy choroby. V mozku při této degenerativní chorobě dochází k růstu množství volných kyslíkových radikálů, a proto se zrychluje nemoc. Jestliže se ale konzumuje hlíva, postup nemoci se poměrně rychle zpomalí. Dokonce se u myší prokázalo, že může dojít i ke zlepšení stavu. Když byl pokus rozebírán podrobněji, tak se zjistilo, že hlíva dokázala v mozku aktivovat enzymy, které neutralizují volné radikály, a pokleslo i usazovaní amyloidu a tvorba amyloidových plaků. (20-22)

Hlíva působí na tuky

Obezita a zvýšená hladina tuků v krvi lidí, včetně těch, kteří obézní nejsou, představuje celosvětový problém. Hyperlipidémie mají vliv na růst rizika a rychlost postupu aterosklerózy, tedy na kornatění tepen. Problém spočívá v tom, že se tuky ukládají do cévní stěny, kde se rozvine zánět, cévy tloustnou a zužují se, jsou méně pružné. Kromě toho roste riziko vzniku krevních zátek (trombů). Pacienti s hyperlipidémií jsou častěji ohroženi ichemickými chorobami srdce a dolních končetin a také trpí na vysoký tlak. Vzniknout mohou také akutní stavy jako je mozková nebo srdeční mrtvice.

Důležité je tedy sledovat hladinu tuků v krvi a mít ji pod kontrolou. Není k tomu zapotřebí mnoho, často stačí změna životního stylu, především stravování a dostatek pohybu. Někdy je však nutné úžívat hypolipidemika. Existují ale rostlinné prostředky, které mají vliv na pokles hladiny tuků v krvi. Sem patří i hlíva.

Byly provedeny pokusy na krysách s dědičnou hypercholesterolémií. Podávala se hlíva a výsledky ukázaly pokles koncentrace triglyceridů a celkového cholesterolu. Tohoto stavu bylo dosaženo bez podávání další terapie.

Také byly zpracovány klinické studie. Na jedné z nich se podílelo 20 dobrovolníků (9 mužů a 11 žen mezi 20‒34 lety). Autoři studie je rozdělili do dvou skupin, přičemž jedna dostala hlívu v polévce (30 g na porci), druhá skupina obdržela polévku bez hlívy. Studie trvala 21 dnů. Následné provedené krevní testy odhalily, že dobrovolníci, kteří konzumovali polévku s hlívou, vykazovali menší koncentraci triglyceridů a oxidovaného LDL – nejrizikovější lipid pro vznik aterosklerózy. Autoři klinické studie se domnívají, že tento efekt na lipidy má především ergosterol, kyselina linolová a také sloučeniny ergostanu. (23-25)

Péče o sliznice a orgány

Jak již bylo dříve uvedeno, dá se usuzovat, že hlíva bude schopna chránit řadu orgánů před poškozením a bude moci prospět při jejich regeneraci.

Játra

Hlíva má antioxidační účinky, ke kterým když připočteme také účinky snižující lipidy, můžeme konstatovat, že tato medicinální houba dokáže chránit jaterní tkáň. Protože na játra jsou kladeny velmi těžké nároky, jsou snadno poškoditelná. Játra slouží k detoxikaci, ale také přispívají k metabolismu živin a syntéze proteinů.

Pokusy prokázaly, že hlíva pomáhá tlumit záněty a podporuje obnovu poškozené tkáně po vystavení jater toxickým látkám (thiocetamid, acetoaminofen, tetrachlometan). Když byla pokusným zvířatům podávána také hlíva, výsledky jaterních testů se nezhoršovaly, nárůst AST a ALT by vypovídal o poškození jaterních buněk. Byl zkoumán vzorek tkáně, kde se potvrdilo, že nebyla tak poškozena jako u zvířat, která hlívu nekonzumovala. Neobjevovaly se zánětlivé změny, steatóza, nekróza ani cirhotické změny.
Játra velmi ničí i infekce virovými hepatitidami B a C. Také negativní dopady hepatitid na játra se dají ovlivnit hlívou, která působí na pokles šíření infekce, tedy vstoupení viru do buněk. (26, 27)

Péče o žaludeční sliznici

Byl testován také vliv hlívy na žaludeční sliznici. Při pokusu krysy dostaly kyselinu octovou. Ta narušila sliznici žaludku takovým způsobem, že se vytvořily hlubší léze. Pak krysy dostaly hlívový extrakt, který vyvolal pokles oxidačního stresu, ale také růst činnosti enzymů a sloučenin, které mají na starost neutralizaci volných radikálů (třeba superoxiddismutáza, glutation). Na rozdíl od neléčených krys, se u krys léčených hlívou zmenšily léze, a došlo k rychlejšímu hojení žaludeční sliznice. Vzrostla tvorba ochranného hlenu, díky kterému se ke sliznici dostane méně dráždivých škodlivin. (28)

Je zřejmé, že extrakt z hlívy způsobuje pokles ničivého oxidačního stresu. Kromě toho podporuje odolnost sliznice vůči vlivu škodlivin, protože se více tvoří ochranný hlen.

Péče o nervovou soustavu

Už jsme si řekli, že hlíva má schopnost snižovat hladiny cukrů, čímž omezuje poškození periferních nervů. Protože také způsobuje pokles oxidačního stresu, zmírňuje degenerativní pochody v mozku.

Krevní tlak

Protože hlíva způsobuje pokles hladiny lipidů a cukrů v krvi, přispívá tím k udržení dobrého stavu kardiovaskulárního systému.

Při pokusech s 27 pacienty s cukrovkou II. typu a vysokým krevním tlakem se dokázalo, že když se konzumují 3 g hlívy denně, poklesne za 3 měsíce systolický i diastolický tlak. Kromě toho také dojde ke snížení hladiny cukrů v krvi. (29)

Krvetvorba

Protože je hlíva zdrojem železa, jehož vstřebávání napomáhá, dá se také využít jako antianemikum. Někdy se totiž stává, že přes užívání železa se minerální látka nemusí dobře vstřebávat, pak léčba nesplňuje požadavky.
Při jednom pokusu sledovali vědci, jak je hlíva schopna hromadit železo, má vysokou akumulační kapacitu. Tento efekt by byl možný využít pro výrobu léků. Pro tento účel by se hlíva pěstovala na substrátu bohatém na železo – načerpala by ho do sebe, a následné užívání by prospělo pacientům s anémií. (30)

Degradace škodlivin

Enzymy z hlívy jsou schopny rozkládat řadu velmi těžko odbouratelných škodlivin, které se dostávají do životního prostředí nebo je třeba využíváme k hubení škůdců.

Jedna ze studií prokázala, že hlíva dobře rozkládá bisfenol A – endokrinní disruptor – který špatně působí na činnost žláz s vnitřní sekrecí. Hlíva tuto látku dokáže „přetvořit“ na neškodné sloučeniny. Do nádoby dali vědci houbu a komunální odpad s bisfenolem. Na závěr pokusu bylo dosaženo likvidace 95 % škodlivých látek.

Podobně je hlíva schopna degradovat antibiotika, která v životním prostředí nechceme mít. Při prováděném pokusu hlíva rozkládala ciprofloxacin.
Vedle toho hlívová laktáza také „likviduje“ aflatoxin B1. Jedná se o toxický produkt plísní a velmi často dochází k tomu, že je přítomen v mouce a dalších potravinách. Tím je ale způsobeno znehodnocení potraviny a musí se vyhodit. Kdyby se použila hlíva, dosáhlo by se až 90% odstranění aflatoxinu. (31, 32)

Hlíva prospívá zdraví

Hlíva je nejen chutnou, ale také zdravou houbou, která prospívá organismu a je snadno k sehnání. Její účinky se v koncentrované podobě hromadí, čehož se využívá u potravinových doplňků. Hlívu lze tak konzumovat nejen pro preventivní účely, ale také při léčbě.

Zdroj
1) Hua Yang and Wen Guo. Chinese Food for Life Care, Cambridge Scholars Publishing, 2015
2) Stamets, P. MycoMedicinals: An Informational Treatise on Mushrooms, Myco Media, 2002
3) Hobbs, C. Medicinal Mushrooms, Botanica Press, 1995
4) Krishnamoorthy Deepalakshmi, Sankaran Mirunalini. Pleurotus ostreatus: an oyster mushroom with nutritional and medicinal properties. J Biochem Tech (2014) 5(2):718-726. https://pdfs.semanticscholar.org/3430/4adfd5670e5fd784830ab4384d142b949ac0.pdf
5) Jesenak M, Majtan J, Rennerova Z, Kyselovic J, Banovcin P, Hrubisko M. Immunomodulatory effect of pleuran (β-glucan from Pleurotus ostreatus) in children with recurrent respiratory tract infections. Int Immunopharmacol. 2013 Feb;15(2):395-9. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23261366
6) Bergendiova K, Tibenska E, Majtan J. Pleuran (β-glucan from Pleurotus ostreatus) supplementation, cellular immune response and respiratory tract infections in athletes.Eur J Appl Physiol. 2011;111(9):2033-40. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21249381
7) Cristina Lull, Harry J. Wichers, and Huub F. J. Savelkoul. Antiinflammatory and Immunomodulating Properties of Fungal Metabolites. Mediators Inflamm. 2005 Jun 9; 2005(2): 63–80. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1160565/
8) Devi KS, Sahoo B, Behera B, Maiti TK. Nanoparticle and polysaccharide conjugate: a potential candidate vaccine to improve immunological stimuli.Int J Biol Macromol. 2015;72:1254-64.
9) Rivero-Pérez N, Ayala-Martínez M, Zepeda-Bastida A, Meneses-Mayo M, Ojeda-Ramírez D. Anti-inflammatory effect of aqueous extracts of spent Pleurotus ostreatus substrates in mouse ears treated with 12-O-tetradecanoylphorbol-13-acetate.Indian J Pharmacol. 2016;48(2):141-4.
10) Jesenak M, Urbancek S, Majtan J, Banovcin P, Hercogova J. β-Glucan-based cream (containing pleuran isolated from pleurotus ostreatus) in supportive treatment of mild-to-moderate atopic dermatitis. J Dermatolog Treat. 2016 Aug;27(4):351-4. doi: 10.3109/09546634.2015.1117565. Epub 2015 Dec 10. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26654776
11) Devi KS, Behera B, Mishra D, Maiti TK. Immune augmentation and Dalton’s Lymphoma tumor inhibition by glucans/glycans isolated from the mycelia and fruit body of Pleurotus ostreatus. Int Immunopharmacol. 2015 Mar;25(1):207-17.
12) Cao, X., Liu, J., Yang, W., Hou, X., Li, Q. Antitumor activity of polysaccharide extracted from Pleurotus ostreatus mycelia against gastric cancer in vitro and in vivo. Molecular Medicine Reports 12.2 (2015): 2383-2389. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25892617
13) Olufemi AE, Terry AOA, Kola OJ. Anti-leukemic and immunomodulatory effects of fungal metabolites of Pleurotus pulmonarius and Pleurotus ostreatus on benzene-induced leukemia in Wister rats. The Korean Journal of Hematology. 2012;47(1):67-73. doi:10.5045/kjh.2012.47.1.67. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3317474/
14) Abdulhakim Bawadekji, Mridha M.A.U., Al Ali M., Jamith Basha W.  Antimicrobial Activities of Oyster Mushroom Pleurotus ostreatus. Antimicrobial Activities of Oyster Mushroom Pleurotus ostreatus. https://www.researchgate.net/publication/320527424_Antimicrobial_Activities_of_Oyster_Mushroom_Pleurotus_ostreatus

15) Tatiana Rodrigues Alexandre, Marta Lopes Lima, Mariana Kolos Galuppo, Juliana Tonini Mesquita, Matilia Ana do Nascimento, Augusto Leonardo dos Santos, Patricia Sartorelli, Daniel Carvalho Pimenta, and Andre Gustavo Temponecorresponding author.
Ergosterol isolated from the basidiomycete Pleurotus salmoneostramineus affects Trypanosoma cruzi plasma membrane and mitochondria. J Venom Anim Toxins Incl Trop Dis. 2017; 23: 30. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5450401/
16) Ademola IO, Odeniran PO. Novel trypanocide from an extract of Pleurotus sajor-caju against Trypanosoma congolense.Pharm Biol. 2016 Sep 21:1-7. https://www.researchgate.net/publication/308487087_Novel_trypanocide_from_an_extract_of_Pleurotus_sajor-caju_against_Trypanosoma_congolense
17) Zhang Y, Hu T, Zhou H, Zhang Y, Jin G, Yang Y. Antidiabetic effect of polysaccharides from Pleurotus ostreatus in streptozotocin-induced diabetic rats. Int J Biol Macromol. 2016 Feb;83:126-32. doi: 10.1016/j.ijbiomac.2015.11.045. Epub 2015 Nov 25. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26627601
18) Jayasuriya WJ, Wanigatunge CA, Fernando GH, Abeytunga DT, Suresh TS. Hypoglycaemic activity of culinary Pleurotus ostreatus and P. cystidiosus mushrooms in healthy volunteers and type 2 diabetic patients on diet control and the possible mechanisms of action. Phytother Res. 2015;29(2):303-9.
19) Amit Roy, Dr. Ram Kumar Sahu, Pushpa Prasad. Evaluation of Protective Effect of Pleurotus ostreatus Against Insulin Producing RINm5F Cells. https://www.researchgate.net/publication/263651903_Evaluation_of_Protective_Effect_of_Pleurotus_ostreatus_Against_Insulin_Producing_RINm5F_Cells
20) Jayakumar T, Thomas PA, Isai M, Geraldine P. An extract of the oyster mushroom, Pleurotus ostreatus, increases catalase gene expression and reduces protein oxidation during aging in rats. Zhong Xi Yi Jie He Xue Bao. 2010 Aug;8(8):774–80. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20727333
21) Jayakumar T, Thomas PA, Sheu JR, Geraldine P. In-vitro and in-vivo antioxidant effects of the oyster mushroom Pleurotus ostreatus. Food Research International Volume 44, Issue 4, May 2011, Pages 851-861. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0963996911001724
22) Bobek P, Galbavy S. Effect of pleuran (beta-glucan from Pleurotus ostreatus) on the antioxidant status of the organism and on dimethylhydrazine-induced precancerous lesions in rat colon. Br J Biomed Sci. 2001;58(3):164-8. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11575739
23) Donald I Abrams, corresponding author Paul Couey, Starley B Shade, Mary Ellen Kelly, Nnemdi Kamanu-Elias, and Paul Stamets. Antihyperlipidemic effects of Pleurotus ostreatus (oyster mushrooms) in HIV-infected individuals taking antiretroviral therapy. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3163637/
24) Bobek P, Ginter E, Jurcovicová M, Kuniak L. Cholesterol-Lowering effect of the Mushroom Pleurotus ostreatus in hereditary hypercholesterolemic Rats. Ann Nutr Metab 35 (4):191-195. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1897899
25) Inga Schneider, Gaby Kressel, Annette Meyer, Andreas Hahn. Lipid lowering effects of oyster mushroom ( Pleurotus ostreatus) in humans. Article in Journal of Functional Foods 3(1):17-24 · January 2011. https://www.researchgate.net/publication/251706346_Lipid_lowering_effects_of_oyster_mushroom_Pleurotus_ostreatus_in_humans
26) Jayakumar T, Ramesh E, Geraldine P. Antioxidant activity of the oyster mushroom, Pleurotus ostreatus, on CCl(4)-induced liver injury in rats. Food and Chemical Toxicology Volume 44, Issue 12, December 2006, Pages 1989-1996. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0278691506001803
27) Refaie FM. Esmat AY. Daba AS. Osman WM. Taha SM. Hepatoprotective activity of polysaccharopeptides from Pleurotus ostreatus mycelium on thioacetamide-intoxicated mice. Micologia Aplicada International. 2010, Vol. 22 Issue 1, p1-13. 13p. 6. https://www.researchgate.net/publication/43070342_Hepatoprotective_activity_of_polysaccharopeptides_from_Pleurotus_ostreatus_mycelium_on_thioacetamide-intoxicated_mice
28) Yang Q, Huang B, Li H, Zhang C, Zhang R, Huang Y, Wang J. Gastroprotective activities of a polysaccharide from the fruiting bodies of Pleurotus ostreatus in rats. Int J Biol Macromol. 2012 Jun 1;50(5):1224-8. doi: 10.1016/j.ijbiomac.2012.03.020. Epub 2012 Mar 30. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22484446
29) MBK Choudhury, T Rahman, AJ Kakon, N Hoque, M Akhtaruzzaman, MM Begum, MSK Choudhuri, MS Hossain. Effects of Pleurotus ostreatus on Blood Pressure and Glycemic Status of Hypertensive Diabetic Male Volunteers. https://www.banglajol.info/index.php/BJMB/article/view/13280
30) Reguła J, Krejpcio Z, Staniek H. Iron bioavailability from cereal products enriched with Pleurotus ostreatus mushrooms in rats with induced anaemia. Ann Agric Environ Med. 2016 Jun 2;23(2):310-4. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27294638
31) Singh SK1, Khajuria R1, Kaur L2. Biodegradation of ciprofloxacin by white rot fungus Pleurotus ostreatus. 3 Biotech. 2017 May;7(1):69. doi: 10.1007/s13205-017-0684-y. Epub 2017 Apr 27. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28452015
32) Lauren W. Jackson, III and Barry M. Pryor, corresponding author. Degradation of aflatoxin B1 from naturally contaminated maize using the edible fungus Pleurotus ostreatus. AMB Express. 2017; 7: 110.
Published online 2017 Jun 2. doi: [10.1186/s13568-017-0415-0] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5457385/