Coriolus versicolor – outkovka pestrá

Coriolus versicolor můžeme najít i pod názvem outkovka pestrá. Jedná se o chorošovitou houbu z čeledi Polyporaceae, která ačkoliv v EU není povoleno její užívání, má staletími prověřené a v mnoha herbářích popsané účinky. Existuje řada provedených studií. Coriolus můžeme najít na mnoha místech i v naší republice.

Charakteristika Coriolu

Coriolus (Coriolus versicolor, outkovka pestrá, Trametes versicolor, Turkey Tail Mushroom, Yun Zhi (čínsky), Kawaratake (japonsky)) patří mezi chorošovité houby a v EU není povolen prodej pro člověka.

Coriolus je dřevokazná houba, která roste po celý rok, především na živých poraněných nebo odumřelých kmenech a pařezech listnatých stromů. K životu potřebuje mírný podnebný pás. Najdeme ji v Evropě, Asii nebo Severní Americe. Anglický název odkazuje na vějířovitý tvar plodnic, které vytvářejí střechovitě uspořádané trsy. Vlastní klobouček má průměr zhruba 2−8 cm s typickými béžovými pásy na hnědém či šedém podkladu, povrch klobouku vypadá jako samet.

Složení Coriolu

Coriolus tvoří především polysacharidy a bílkoviny. Nechybí ani významné složky jako triterpenoidy a steroly. Ty vynikají preventivními účinky. Patří sem sloučeniny jako fungisterol, ergosta-7,22,dien-3-beta-ol, beta-sitosterol a také ergosterol (vitamin D2). Dalšími vitamíny jsou vitamíny skupiny B a malé množství vitamínu C. Kromě toho se v Coriolu vyskytují minerální a stopové prvky. Především jde o hořčík, draslík, zinek, železo a měď.

Polysacharidy včetně sloučenin

Složené cukry neboli polysacharidy, rozhodně patří mezi velmi důležitou součást Coriolu. Dělí se na ve vodě rozpustné – ty se mohou vstřebat do krve trávicím traktem – a pak tu jsou nerozpustné polysacharidy. Nerozpustné zůstávají ve střevě, ve kterých se uplatňují jako zásobárna živin pro střevní bakterie a dále pomáhají fungování střevní peristaltiky. Pro lidské zdraví jsou významné především rozpustné polysacharidy. V Coriolu se nachází třeba glukany, dekretované exopolysacharidy beta-1,3/beta-1,6- D-glukóza a polysacharid B. Při zkoumání Coriolu je třeba se lépe podívat na molekuly, kde jsou základní stavební jednotkou právě polysacharidy, na které jsou navázány bílkovinné molekuly. Jmenují se polysacharidopeptidy a příkladem je Krestin (PSK) a polysacharidopeptid PSP, což jsou biologicky velmi aktivní sloučeniny.

Bílkoviny

Coriolus ukrývá dostatečnou zásobu aminokyselin a také bílkoviny. Nechybí ani esenciální aminokyseliny – tedy ty, které si organismus neumí vytvořit sám. Z 18 obsažených aminokyselin vyniká především treonin, kyselina aspartamová, glycin, valin, leucin nebo alanin. Aminokyseliny mají v těle řadu úloh. Dají se využít na stavbu bílkovin, jako zdroj energie a také přeměnit na sacharidy. V Coriolu, co se týká bílkovin, jsou významné enzymy, z nichž řada dokáže štěpit různé druhy substrátů na menší molekuly (třeba laktáza štěpí laktózu, tedy mléčný cukr na monosacharidy D-galaktózu a D-glukózu). Enzym se také využívá průmyslově. V tomto případě přispívá k rozkladu lignocelulózy, mezi jeho schopnosti patří i odstranění nečistot. V Coriolu se také nachází RNáza, která rozkládá ribonukleové kyseliny; dále antioxidant superoxiddismutáza. α-galaktosidáza štěpí galaktózu a řadu druhů proteáz, které štěpí bílkoviny. Na závěr je třeba uvést také o důležitou imunomodulační bílkovinu (YZ-1). Tato bílkovina ovlivňuje B lymfocyty, proto o ní můžeme říci, že ovlivňuje tvorbu protilátek jak ve třídě IgM, tak i IgG. (6)

Coriolus výzkum možností použití

Outkovka je známá pro své interakce s buněčnými komponentami imunitního systému. Tato houba je často zkoumána z hlediska jejího vlivu na různé typy mikroorganismů. Předchozí výzkumy naznačují, že může mít vliv na různé druhy patogenů, jako jsou bakterie, viry a kvasinky. Je důležité poznamenat, že tyto studie jsou předmětem dalšího výzkumu a nebyly definitivně prokázány. Coriolus je známý svými jedinečnými vlastnostmi mezi houbami, ačkoliv jeho účinky jsou stále předmětem vědeckého zkoumání.

Proti patogenům a choroboplodným částicím

Lidský organismus obsahuje mnoho druhů patogenů s různou úrovní škodlivosti, přičemž některé z nich mohou být pro člověka dokonce důležité. Agresivnější typy patogenů, které napadají organismus, mohou být problémem, a zde hraje klíčovou roli imunitní systém, který se snaží tyto patogeny eliminovat. Je známo, že životní styl může mít vliv na sílu imunitního systému. V případě slabé imunity mohou patogeny organismus snadněji napadnout. V těchto případech je zkoumán potenciální vliv houby Coriolus a jejího možného vlivu na ‘skryté patogeny’, avšak konkrétní účinky a mechanismy jsou stále předmětem vědeckého zkoumání a potřebují další ověření.

Předností této houby je regulace homeostáze, tedy jak její tlumení, tak i podpora, podle potřeby.

Nepřiměřené reakce homeostáze

Zkouší se využití Coriolu jak u akutních, tak i u chronických nepřiměřených reakcí homeostáze. Příkladem může být například použití spolu s Cordycepsem při harmonizaci dráhy ledvin dle tradiční čínské medicíny. Pro harmonizaci dráhy žaludku a trávicího ústrojí se zkoumá doplnění Chagou nebo Hericiem.

Coriolus je také zkoumán z hlediska jeho potenciálního využití v detoxikačních procesech. V tradiční čínské medicíně má pomáhat odstranit ‘vlhkost’ z organismu, což je interpretováno jako redukce podmínek vhodných pro kvasinky. U únavových stavů je zkoumána kombinace Coriolu s Cordycepsem a nebo i s Reishi.

Je důležité zdůraznit, že ačkoliv tyto výzkumy poskytují zajímavé informace, všechny tvrzení o účincích těchto hub vyžadují další vědecké ověření a nejsou považovány za definitivní.