Chaga – rezavec šikmý

Chaga získala české označení rezavec šikmý. Domovinou této medicinální houby je Sibiř a severní oblasti Číny, kde se z ní už dlouho připravují odvary k léčbě nádorů, a pro své výsledky získala přezdívku „Dar od boha“. Chaga se velmi hodí i pro autoimunitní potíže, protože dokáže imunitní systém stimulovat, a v případě potřeby také tlumit.

Osvědčila se i u různých infekční onemocnění. Protože působí protizánětlivě, využívá se například při střevních zánětech. Chaga skenuje trávicí ústrojí a játra a hledá patogeny, které likviduje. Z hlediska tradiční čínské medicíny Chagu charakterizuje teplá teplota, sladká chuť a tropismus na slezinu, játra, srdce, ledviny, žaludek. Její význam spočívá v oživování krve, podpoře obranné qi a ve zklidnění ducha. Díky tropismu k trávicímu traktu může dobře posloužit třeba různých střevních potíží jako je zácpa, ale také u Crohnovy choroby nebo ulcerózní kolitidy. Její užívání může podpořit trávení. Hojivě a ochranně působí díky přítomnosti kyseliny betulinové na žaludeční sliznici, čehož se využívá při gastritidách a vředech. Mezi nejvýznamnější účinky ale patří protirakovinné působení, speciálně při rakovině střev a jater. Právě ochrana a regenerace jater se osvědčila při hepatitidách. Vedle tropismu k trávicí soustavě má Chaga tropismus také k srdci. Protože harmonizuje duši, posiluje mentální funkce, zlepšuje paměť a soustředění. Důležité jsou také antioxidační vlastnosti a jeho působení jako adaptogen. Toto se projevuje hlavě v odolnosti organismu vůči vnějšímu prostředí, odolnosti vůči stresovým situacím a ve zpomalování stárnutí buněk. Uživí se rovněž ve stomatologii k léčbě parodontózy.

Chaga otestována v praxi:

  • jako doplňková terapie nádorů a prevence nádorů,
  • aktivuje imunitní systém při bakteriální a virové infekci, hodí se také Reishi, Coriolus, ABM, Maitake,
  • podporuje kardiovaskulární systém,
  • reguluje tlak krve a cholesterol, hodí se také Reishi, Maitake, Auricularia,
  • podporuje a čistí střeva, hodí se také Hericium,
  • působí protizánětlivě, hodí se také Reishi.

Chaga a léčivé účinky

První zprávy o léčivých účincích této houby pocházejí již ze 16. a 17. století, a to zejména z Ruska, Polska, Finska a Pobaltí, kde se používala nejen jako náhražka čaje, ale v lidovém léčitelství také jako lék proti rakovinovým nádorům. Na Sibiři se z této houby používal horký výluh ve formě čaje proti tuberkulóze, bolestem břicha, chorobám jater a srdce.Za tímto účelem se houba sbírala pouze na podzim a na jaře, kdy údajně obsahuje nejvíce účinných látek. V Rusku se z imperfektního stadia této houby, připravuje již po několik desetiletí koncentrovaný výtažek pod názvem Befungin, který je tam dostupný ve většině místních lékáren. Je to hořce chutnající tekutina tmavě hnědé barvy, využívaná především při onkologické léčbě zažívacího traktu a orgánů trávicí soustavy. Chaga je účinná také při léčbě zánětu žaludku a chronických gastritid, žaludečních a dvanáctníkových vředů, jater a sleziny, ulcerózní kolitidy a Crohnovy ne moci. Nejlepšího účinku bývá dosaženo hlavně v počátečních stadiích onkologických onemocněni, přestože i v pokročilejších stadiích může někdy dojít k zastavení dalšího růstu novotvaru, zmírnění bolestí a k podstatnému zlepšení celkového zdravotního stavu pacienta.

Charakteristika Chagy

Chaga (Inonotus obliguus, rezavec šikmý, birch mushroom, tschagapilz, Hua Jie Kong Jun) je dřevokazná houba, která parazituje především na listnatých stromech. Tato několikaletá houba se vyskytuje hlavně na břízách, kde čerpá významnou složku – betulin, který se může pochlubit bohatými účinky. Chaga je rozšířená na severní polokouli. Věděli o ní ale už před zhruba 4000 lety v Mezopotámii, Egyptě, ale i v Číně. První zprávy o léčivých účincích této houby pocházejí z 16. a 17.století a to zejména z Ruska. Houba byla ale také známá indiánům v Severní Americe. Plodnice této medicinální houby bývají rozlité v délce až několika metrů pod 1-2 cm tlustou odstávající vrstvou kůry a dřeva a jsou tvořeny tenkým subikulem, z něhož vyrůstají hnědé rourky s drobnými póry. Plodnice se začínají tvořit v době, kdy strom již zcela odumírá a podhoubí je ve větší části jeho kmene. Plodnice mají vzhled nádoru (uhlově černý kulovitý útvar), tvrdou kozistenci a jsou v průměru 30-50 cm velké s váhou 2-3 kg. Kromě domácí Sibiře se Chaga dostala i do celého Ruska, kde pak byla využívána při léčení. Konzumovali ji také car Vladimir Monomach nebo Rasputin. Zmínku o ní lze najít i ve Solženicynově knize Rakovina. Původní obyvatelé Japonska – Ainové z ní vařili čaj, který se osvědčil při různých trávicích obtížích. Prášek ze sušené houby se jim zase hodil při náboženských obřadech. Později Chagu zkoumal od roku 1864 v St. Petěrburgu J. G. N Dragendorff a k významnému posunu ve zkoumání hub došlo ve 20. století, kdy se odhalilo složení houby a účinky se začaly zkoumat vědecky. (1, 2)

KUCHYŇSKÁ HODNOTA. Je to nejedlá, tuhá houba.
MOŽNÁ ZÁMĚNA. Pokud rezavec šikmý napadne břizu, pak je svým nápadným nádorovitým stadiem snadno rozpoznatelný od ostatních druhů chorošů.
ZAJÍMAVOST Rezavec šikmý vytváří plodnice dvojího typu, nejprve nedokonalého, tj. imperfektního stadia v podobě uhlově černě zbarveného boulovitého nádoru, na němž se tvoří nepohlavní výtrusy — chlamydospory. Plodnice pohlavního (perfektního) stadia s rourkami se začiná utvářet teprve až po letech, v době, kdy už hostitel zcela odumírá, a to pod kůrou a tenkou vrstvou vnějšího dřeva.

Rezavec šikmý se sice vyskytuje na různých listnatých stromech, ale léčivé účinky má údajně jen tehdy, pokud roste na bŕize. V tomto případě vykazuje protirakovinové, imunostimulační, hepatoprotektivní, antibakteriální, antivirálni, antioxidační a protizánětlivé účinky — viz přehledné články (STAMETS 2001; ZHONG a kol. 2009; KIM a kol. 2011)

Jednotlivé složky Chagy

Plodnice rezavce šikmého obsahují řadu biologicky aktivních látek, přičemž u mnohých z nich nebyl zcela vysvětlen mechanismus jejich působení.
Na biologické aktivitě rezavce šikmého se podilí několik skupin látek, zejména steroidní látky a různé polyfenoly. Z tohoto choroše byly izolovány lanoste rolový triterpen inotodiol (LUDWICZAK a WREZZIONO 1958) a příbuzný triterpen obliquol (KIER 1961), vykazujíci cytotoxické účinky na sarkomy u myší. Později byly z rezavce šikmého izolovány dva nové triterpenoidy nostanového typu (inonotsuoxid A a B), společně sjiž známými triterpenoidy inotodiolem, trametenolovou kyselinou a lanosterolem, přičemž pomocí testů in byl prokázán protirakovinový účinek pouze u inotcv diolu (KAHLOS a kol. 1984, 1989; SHIN a kol. 2000a,b, 2001; NAKATA a kol. 2007; NOMURA a kol. 2008).
K hlavním obsahovým látkám patří fenolické sloučeniny jako polyfenoly, fenolické kyseliny (kyseliny syringová, vanilová, trametonolová) a chinony.
Triterpeny jsou další významnou skupinou látek. Patří mezi ně inotodiol, kyselina betulinová stejně jako příbuzný betulin. V pokusech na zvířatech bylo zjištěno, že betulin z březové kůry snižoval obsah cholesterolu v krevním séru a byl s úspěchem použit u obézních pacientů. Již od 90. let minulého století je tato látka intenzivně studována pro své účinky protinádorové, antioxidační a nověji též proti HIV.

Polysacharidy

Polysacharidy se svými pestrými účinky patří mezi významné složky Chagy. Jednak je to stimulace imunitního systému, dále třeba protirakovinné působení, snižování oxidačního stresu, regulace glykémie. Chaga obsahuje mnoho typů polysacharidů lišících se složením, větvením nebo molekulární hmotností. Podle toho se pak odvíjejí účinky. Nerozpustné polysacharidy („hrubá“ vláknina) mají vliv jako probiotikum, tedy potrava pro mikroflóru (pečují o její dobrý stav) a podporují střevní peristaltiku. Nejznámějšími polysacharidy jsou β (1→3)-glukany. Významné jsou také xylogaloktoglukany s protirakovinnými účinky. IP3 je jeden z polysacharidů, který byl pro vědu objeven v poslední době a je silným imunostimulantem. Tvoří ho sacharidy – arabinóza, rhamóza, glukóza a galaktóza.
Endopolysacharid fukoglukomannan, získaný z myceliální kultury této houby, se vyznačuje protirakovinovým účinkem, spočívajícím nejspíše na principu imunostimulace a aktivace B buněk a makrofágů (KIM a kol. 2005, 2006; WON a kol. 2011).
Polysacharid (molekulová hmotnost 1 000 kD) se projevil jako účinný aktivátor B-lymfocytů a makrofágů. Jeho aplikace do peritonea (pobřišnice) myší, kterým byl implantován nádor B16F10, prodloužila 4x jejich životnost oproti kontrolní skupině zvířat.

Terpenové sloučeniny

Terpenové sloučeniny mohou prospět organismu svým protirakovinným a protiinfekčním působením. Chaga obsahuje například kyselinu ferulovou, p-hydroxybenzoickou kyselinu, foskoperianol D, lanostany nebo kyselinu trametenolickou. Několik typů triterpenů izolovaných z imperfektních plodnic měly schopnost potlačit aktivitu viru Epstein Barrové a vykázaly protinádorovou aktivitu.

Steroidní sloučeniny – mykosteroly

Mezi steroidní sloučeniny patří mykosteroly, typické pro houby. Základ tvoří cholesterolové jádro, které má různé postranní řetězce. Téměř polovinu představuje lanosterol, významnou součástí je pak inotodiol (25 %). Nechybí ani další komponenty, jako například ergosterol (vitamín D2), episterol, fecosterol, β-sitosterol. Sterolové sloučeniny vynikají protinádorovými účinky a umí zvládat řadu typů virů.

Betulin a kyselina betulinová

Další z předních míst zaujímá betulin a kyselina betulinová (3β-hydroxylup-20(29)-en-28-ová kyselina), obě látky patří mezi triterpeny. Jejich význam spočívá hlavně v protiinfekčním působení. Účinky mají především protivirový, protinádorový účinek a také snižují hladinu lipidů v krvi. V houbě se vyskytuje ve formě, která umožňuje dobré vstřebávání z trávicího traktu do těla. Chaga tyto látky do sebe vtahuje z hostitele (bříza). Z betulinu se dalšími reakcemi stává kyselina betulinová.

Fenoly a fenolové sloučeniny

Fenolové sloučeniny byly získány z čagy extrakčními postupy. Také tyto látky působí protirakovinnotvorně, protiinfekčně a mají i antioxidační účinky. Chaga obsahuje celou řadu fenolických látek s antioxidačními aktivitami. Mezi nízkomolekulární látky patří 4-hydroxy-3,S-dimethoxybenzoová kyselina, protokatechová kyselina, 3,4-dihydroxybenzaldehyd, kávová kyselina, syringová kyselina, 3,4-dihydroxyben: alaceton a 2,5-dihydroxytereftalová kyselina (NA KAJ [MA a kol. 2007). K významným polyfenolúm s antioxidačním účinkem, zjištěným v rezavci šikmém, patři i nedávno izolované inonobliny A, B a C a phelligridiny D, E a G (LEE a kol. 2007; ZHENG a kol. 2011).

Melanin

Kromě těchto látek obsahuje Chaga také dostatečné množství melaninu – barviva, které vzniká z aminokyseliny tyrozinu.
Melanin je označení pro hnědý až černý pigment, který se vyskytuje v tělech rostlin, živočichů i prvoků. Z chemického hlediska je odvozen z aminokyselin tyrosinu či tryptofanu, jež jsou oxidovány a zpolymerovány. Nejběžnější formou je hnědočerný polymer eumelanin. Další běžná forma je červenohnědý polymer feomelanin, který je zodpovědný za zrzavé vlasy a pihy. Oba mají mírně odlišnou chemickou strukturu.
Melanin je silný antioxidant kromě jiného působí protirakovinotvorně, chrání proti vlivu slunečních paprsků, snižuje genotoxicitu.

Vitamíny, minerální látky a stopové prvky

Také Chaga je plná různých vitamínů a samozřejmě je zdrojem minerálních látek a stopových prvků. Z vitamínů jsou to především vitamíny skupiny B, dále vitamín D a betakaroten. Nechybí ani hořčík, sodík, vápník, železo, měď, zinek, mangan nebo germanium – antioxidant, který působí zejména na normalizaci krevního tlaku.

Prospěšnost Chagy pro zdraví

Výše uvedené cenné složky napověděly, jak může Chaga prospět organismu. A přestože se nejedná o jejich plný výčet, je jasné, že tato medicinální houba může významně ovlivnit zdravotní stav.

Chaga a imunitní systém

Nenovější výzkumy prokázaly, Že horkovodné výluhy a ethanolové extrakty z plodnic chagy se vyznačují antibakteriálními (KAHLOS a kol. 1989), antioxidačními a protizánětlivými účinky (CUI a kol. 2005; PARK a kol. 2005; LEE a kol. 2007; NAKAJIMAak01. 2007). Surový extrakt z této houby působí údajně i antivirálně (KAHLOS 1996), a to dokonce i proti HIV a viru chřipky (KAHLOS a kol. 1996; MIZUNO a kol. 1996; ICHIMURA a kol. 1999). Kromě toho vykazuje tato houba i antifungálni aktf vitu (KAHLOS 1994).

Schopnost ovlivnit různé funkce a reakce imunitního systému je pro Chagu typická. Jestliže imunitní systém funguje dobře, může se dobře bránit nejen proti infekcím, ale také třeba rakovinným buňkám. Pokud je v rovnováze, neútočí na alergeny a antigeny vlastního těla. Právě při této činnosti je organismu Chaga prospěšná. Napomáhá posílit obranné reakce a mírní zvýšenou aktivitu imunitního systému, když v se objeví alergické nebo autoimunitní záněty. (1) Nejvýrazněji se podílejí na ovlivnění imunitního systému polysacharidy, konkrétně beta glukany.

Byly provedeny studie, které potvrdily že Chaga zvyšuje tvorbu potřebných protilátek B lymfocyty. Na laboratorních zvířatech byly testovány účinky posilující imunitu. Bylo také zkoušeno, jestli Chaga umí posílit aktivitu imunitního systému také v případě, když budou zvířatům podávána imunosupresiva. Jedna část testovaných krys dostávala cyklofosfamid a za utlumených imunitních reakcí jim byla podána Chaga. Již za 8 dnů aktivita imunitního systému vzrostla. Z toho vyplývá, že tato houba umí změnit účinky i silných imunosupresiv. Protizánětlivé účinky se ověřovaly při pokusech na myších s vyvolaným zánětem střev jako je tomu u Crohnovy nemoci. Když tito drobní hlodavci dostali Chagu, snížila se vážnost onemocnění. Myší nehubly, neobjevovaly se vysilující krvavé průjmy a vyšetření střeva prokázalo zdravější sliznici, bez vážnějších poškození. V porovnání s myšmi, které houbu nedostaly, byl zánět byl utlumenější. Tlumení zánětu se prokázalo také u chronické pankreatitidy. Takto postižená zvířata dostávala polysacharidy z Chagy. Na závěr pokusu byl proveden histologický rozbor, který vykázal menší rozsah poškození slinivky. Neobjevily se ani imunitními buňky, které by aktivitou tkáň ničily. Protože studie na alergických myších prokázaly prospěšnost – snížení tvorby IgE – protilátek v souvislosti s alergiemi. Z toho vyplývá, že Chaga může také pomáhat alergikům. (1)

Schopnost ovlivnit různé funkce a reakce imunitního systému je pro Chagu typická. Jestliže imunitní systém funguje dobře, může se dobře bránit nejen proti infekcím, ale také třeba rakovinným buňkám. Pokud je v rovnováze, neútočí na alergeny a antigeny vlastního těla. Právě při této činnosti je organismu Chaga prospěšná. Napomáhá posílit obranné reakce a mírní zvýšenou aktivitu imunitního systému, když v se objeví alergické nebo autoimunitní záněty. (1) Nejvýrazněji se podílejí na ovlivnění imunitního systému polysacharidy, konkrétně beta glukany. Testují se například na buněčných kulturách: polysacharidový extrakt se přidá k buňkám imunitního systému, a pak se pozoruje změna chování. Když se nachází u testované buňky, dochází k častějšímu dělení, větší aktivaci, vytvářejí se cytokiny, které zprostředkovávají aktivaci další složky imunitního systému. Posiluje fagocytární schopnosti, schopnost fagocytů pohlcovat nebo zabít (u virů a bakterií) cizorodé částice. Čaga také dokáže aktivovat T lymfocyty. Byly provedeny studie, které potvrdily že Chaga zvyšuje tvorbu potřebných protilátek B lymfocyty. Na laboratorních zvířatech byly testovány účinky posilující imunitu. Bylo také zkoušeno, jestli Chaga umí posílit aktivitu imunitního systému také v případě, když budou zvířatům podávána imunosupresiva. Jedna část testovaných krys dostávala cyklofosfamid a za utlumených imunitních reakcí jim byla podána Chaga. Již za 8 dnů aktivita imunitního systému vzrostla. Z toho vyplývá, že tato houba umí změnit účinky i silných imunosupresiv. Protizánětlivé účinky se ověřovaly při pokusech na myších s vyvolaným zánětem střev jako je tomu u Crohnovy nemoci. Když tito drobní hlodavci dostali Chagu, snížila se vážnost onemocnění. Myší nehubly, neobjevovaly se vysilující krvavé průjmy a vyšetření střeva prokázalo zdravější sliznici, bez vážnějších poškození. V porovnání s myšmi, které houbu nedostaly, byl zánět byl utlumenější. Tlumení zánětu se prokázalo také u chronické pankreatitidy. Takto postižená zvířata dostávala polysacharidy z Chagy. Na závěr pokusu byl proveden histologický rozbor, který vykázal menší rozsah poškození slinivky. Neobjevily se ani imunitními buňky, které by aktivitou tkáň ničily. Protože studie na alergických myších prokázaly prospěšnost – snížení tvorby IgE – protilátek v souvislosti s alergiemi. Z toho vyplývá, že Chaga může také pomáhat alergikům. Z tohoto výčtu je zřejmé, že čaga přispívá k harmonizaci imunitního systému a k vyrovnání jeho činnosti, aby organismu neškodila, ale prospívala. (1)

Pokud jde o celkové zhodnocení aktivity látek chagy, lze konstatovat, že tato houba obsah je nesmírné množství různých metabolitů a že protirakovinný účinek jak různých extraktů, tak izolovaných látek je dokumentován v mnoha systémech in vitro a v řadě studií na zvířatech in vivo. Nicméně v centrál ním registru klinických studií není evidována žádná studie (Clinicalfrial.gov) a je možno najít pouze odkaz na studie v bývalém Sovětském svazu (viz SHASHKINA a kol. 2006).

Chaga se podílí na likvidaci rakovinných buněk

Protože nádorová onemocnění si i přes pokrok ve vědě stále vybírají lidské životy, hledají vědci možnosti, jak tento stav zvrátit. Vlastní léčba je totiž často také náročná pro organismus, především pro nežádoucí vedlejší účinky. Proto již bylo provedeno mnoho výzkumů, při kterých se ověřovaly alternativní způsoby. Jednou ze zkoumaných hub byla právě Chaga. Ve studiích se potvrdily protirakovinné účinky této houby například na melanomu, u rakoviny střev, jater, plic, vaječníků, mozku, ale i u leukémie. Ověřilo se, že Chaga dokáže likvidovat rakovinné buňky různými způsoby, zatímco podporuje činnost buněk imunitního systému.

Zejména starší studie publikují poměrné značné kancerostatické účinky chagy proti rakovině zažívacího traktu, žaludku, konečníku, genitálních orgánů a prsů (PIASKOWSKI 1957; KIER 1961; KAHLOS a kol. 1987; BURCZYK a kol. 1996; RZYMOWSKA 1998; HV,’ANG a kol. 2003). U myší vykazuje vodný výtažek z tohoto rezavce také potenciální aktivitu proti buňkám mú nomu B16-F10, a to jak za podmínek in vitro, tak in viw (YOUN a kol. 2009). Potlačuje nejen dělení těchto rakovinových buněk, ale také navozuje jejich apoptózu Vodný výtažek z této houby potlačuje i růst sarkomu 180 (CHEN a kol. 2007b).

Většinou se působení této houby testovalo buněčných kulturách z určitého typu rakovinných buněk, ke kterým byla přidána Chaga. Takto bylo možno nejlépe sledovat reakce rakovinných buněk na Chagu. Objevovalo se blokování dělení buněk a zastavil se buněčný cyklus. Životaschopnost byla podstatně snížena a protože byly aktivovány kaspázy a proapoptotické proteiny a blokovány antiapoptotické, navodila se buněčná smrt (apoptóza).

U lanostanových derivátů izolovaných z čagy byl popsán protirakovinný efekt in Vivo na rakovině kůže u myší (TAJI a kol. 2008a). Dalších Šest nových steroidních derivátů bylo popsáno v roce 2009 a byly pojmenovány jako inoterpen A—F, ale žádná aktivita u nich nebyla testována (NAKAMURA a kol. 2009). Následně byly popsány ještě tři další látky: spiroinonotsuoxodiol a inonotsutrioly D a E (HANDA a kol. 2010; TANAKA a kol. 2011), přičemž spi- minonotsuoxodiol a inonotsutrioly A-E byly testovány in vitro na několika typech rakovinných buněk a byla u nich nalezena střední aktivita (HANDA a kol. 2010; TANAKA a kol. 2011). Spolu s ergosterolem je z rezavce šikmého známo více než 20 různých steroidních látek. Endopolysacharid fukoglukomannan, získaný z myceliální kultury této houby, se vyznačuje protirakovinovým účinkem, spočívajícím nejspíše na principu imunostimulace a aktivace B buněk a makrofágů (KIM a kol. 2005, 2006; WON a kol. 2011).
Chaga také umí bránit metastazování – inhibicí tvorby metaloproteináz nádorovými buňkami. Jsou to enzymy štěpící mezibuněčnou hmotu. Rozvolněnou hmotou se totiž rakovinné buňky protlačí jednodušším způsobem a vydají se pak na cestu krevním řečištěm nebo do lymfatického systému. Ve studiích se také zkoumal vliv Chagy na zvířecí organismus. Myším s rakovinou plic a spontánním metastazováním se při konzumaci této houby výrazně snížilo metastazování o celých 25 %. Kromě toho došlo také ke zmenšení objemu nádoru – o 60 %. Chaga omezila vytváření nových cév, které by dováděly živiny k rakovinným buňkám. (1, 2)
lnotodiol – lanostanový triterpenoid ověřovaný v Japonsku prokázal účinky proti viru chřipky A a B i proti různým typům nádorů. Bylo prokázáno, Že byl schopen potlačit aktivitu virových proteáz. Několik typů triterpenů izolovaných z imperfektních plodnic měly schopnost potlačit aktivitu viru Epstein Barrové a vykázaly protinádorovou aktivitu.

Chaga také umí bránit metastazování – inhibicí tvorby metaloproteináz nádorovými buňkami. Jsou to enzymy štěpící mezibuněčnou hmotu. Rozvolněnou hmotou se totiž rakovinné buňky protlačí jednodušším způsobem a vydají se pak na cestu krevním řečištěm nebo do lymfatického systému. Ve studiích se také zkoumal vliv Chagy na zvířecí organismus. Myším s rakovinou plic a spontánním metastazováním se při konzumaci této houby výrazně snížilo metastazování o celých 25 %. Kromě toho došlo také ke zmenšení objemu nádoru – o 60 %. Chaga omezila vytváření nových cév, které by dováděly živiny k rakovinným buňkám. (1, 2)

Antioxidační vlastnosti Chagy

Volné radikály jsou velmi reaktivní sloučeniny – jsou rakovinotvorné a mutagenní. Reagují třeba s lipidy buněčných membrán a DNA, také zrychlují degenerativní procesy (i degeneraci mozku). Chaga může proti volným radikálům bojovat prostřednictvím vlastních komponent jako jsou polysacharidy, fenolové sloučeniny nebo triterpeny.

Chaga obsahuje celou řadu fenolických látek s antioxidačními aktivitami. Mezi nízkomolekulární látky patří 4-hydroxy-3,S-dimethoxybenzoová kyselina, protokatechová kyselina, 3,4-dihydroxybenzaldehyd, kávová kyselina, syringová kyselina, 3,4-dihydroxyben: alaceton a 2,5-dihydroxytereftalová kyselina (NA KAJ [MA a kol. 2007). K významným polyfenolúm s antioxidačním účinkem, zjištěným v rezavci šikmém, patři i nedávno izolované inonobliny A, B a C a phelligridiny D, E a G (LEE a kol. 2007; ZHENG a kol. 2011).
Chaga je díky potvrzeným antioxidačním vlastnostem považována za prevenci degenerativních nemocí nebo třeba rakoviny. (1)
Velkou část hmotnosti houby lze extrahovat do vody. Z tohoto extraktu se mírným okyselením vylouči gelovitý precipitát a vytvoří gelovitý chromogenní komplex, který rovněž obsahuje značné množství polyfenolů (SHASHKI• NA a kol. 2006).

Chaga zvládá infekce

Infekční nemocí si ve svém životě prošel nejspíš každý. Ne pokaždé se ale podaří imunitnímu systému uhájit svou oblast, přestože je silný. Někdy totiž infekční patogeny útočí prostřednictvím strategií, které dokáží obelstít a obejít obranu organismu. Řada infekcí je velmi nebezpečných, někdy dokonce způsobují smrt. Někdy také na virové infekce neexistuje žádná vhodná léčba. Protože roste resistence bakterií k antibiotikům, klesají možnosti léčby bakteriálních nemocí. Stále se pracuje na vzniku nových antibiotik. Důležité je nalézt látky schopné zamezit množení bakterií nebo lépe – které by dokázaly bakterie likvidovat. (1) Chaga pomáhá vytvářet odolnější imunitní systém. Jestliže se do organismu infekce dostane, je brzy zničena. S ohledem na složení houby Chaga také působí přímo na infekční patogeny. Umí zvládnout celou řadu druhů virů. Mohou to být třeba herpetické viry, které přežívají skrytě v těle a čekají na příležitost k reaktivaci. Takto je zasaženo 98 % obyvatelstva. Projevem bývají především nepříjemné opary, ale někdy může být výsledkem také herpetická meningoencefalitida. Byla provedena studie na buňkách nakažených herpetickým virem a potvrdila, že pokud se přidá Chaga, dojde ke zlikvidování viru a buňky zůstávají nedotčené (bez virové DNA). Také na myších byly prováděny studie, přičemž hlodavci byli nakaženi herpetickým virem HSV2 (genitální typ). Když nedostali medicinální houbu, většina jich zemřela. U skupiny myší, která konzumovala Chagu, vzrostla možnost přežití o skvělých 90 %. Chaga také umí zničit viry hepatitidy B a C, které jsou příčinou chronického zánětu jater. Ten má často za následek cirhózu, jaterní fibrózu a někdy dokonce rakovinu jater. Léčba antivirotiky nebývá účinná. Jestliže se však podá Chaga, dojde ke snížení množení viru (replikace) a roste účinnost terapie. Chaga je obranou i před HIV, kde zabraňuje vstupu do buňky. Tím pádem se pak nemůže rozvinout infekce. Chaga dokáže dobře likvidovat také infekce u zvířat. Studie prokázaly jejich vliv na kočičí viry jako je kočičí chřipka nebo třeba kalicivir. Mezi mikroorganismy, které Chaga umí ničit, jsou bakterie. A to nejen ty obyčejné, ale také ty odolné a nebezpečné jako jsou třeba původci TBC – mykobakterie. Ty je obvykle zapotřebí léčit často i několik měsíců čtyřkombinacemi antibiotik. Chaga likviduje také třeba pseudomonády. Medicinální houba brání i infikování. Prokázán byl případ kampylobaktera, který je původcem střevní infekce. Uchytí se na střevní sliznici, kde infekci vyvolá. V tom mu zkříží plány Chaga, která zabrání v uchycení. Antiparazitární účiny Chagy jsou namířeny proti trypanozomám (původce „spavé” nemoci) a plazmodiím (původcům malárie). (3, 4, 5, 6)

Chaga a cukrovka

Diabetes melitus 2. typu, označovaná také jako cukrovka 2. typunon-inzulin-dependentní diabetes mellitus (NIDDM) či cukrovka vznikající v dospělosti, je metabolickou poruchou charakterizovanou zvýšenou hladinou glukózy v krvi při současné rezistenci na inzulin a relativním nedostatku inzulinu. Když dochází ke zvýšené koncentraci cukrů v krvi, následuje poškození nejen nervů a cévních stěn, ale také orgánů jako jsou ledviny. V řadě studií se potvrdilo, že Chaga má antidiabetické účinky. Při pokusech na myších nebo krysách byl navozen stav obdobný jako je při lidské cukrovce II. typu. Nemocní hlodavci vykazovali vysokou hladinu cukrů v krvi, když ale dostali čagu, klesla glykémie k obvyklým hodnotám. Kromě toho se zlepšila glukózová tolerance a byla prolomena nedostatečná odpověď organismu na působení inzulínu (inzulínová rezistence). Buňky se tak znovu staly citlivé na inzulin. (1)
Ethanolový extrakt nebo prášek z kultur rezavce šikmého vykazuje hypoglykemické účinky (MIZUNO a kol. 1999; TAKASHI a kol. 1999; SHIN a kol. 2000a; CHA a kol. 2006b; LU a kol. 2009) a může reparovat i poškozeni tkáně slinivky břišní (SUN a kol. 2008).

Chaga a hyperlipidémie

Ateroskleróza (též arterioskleróza) je kornatění tepen, vzniká v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny (tj. vznikem arterómů). Především ve vyspělých zemích představuje významný zdravotní problém.
Ukládání tuků do stěn cév znamená rozvoj aterosklerózy. Nebezpečím pro tento stav jsou především zvýšené hladiny tuků. Cévy přicházejí o pružnost, mají nižší průsvit a probíhá v nich zánět. Kromě toho stoupá krevní tlak, mohou se objevit ischemické choroby srdeční nebo dolních končetin, ale také akutní stavy jako například infarkt myokardu (wikipedie) Bylo zjištěno, že když byli hlodavci krmeni speciální vysokotučnou dietou, došlo k nárůstu koncentrací lipidů v krvi. Při testech byla části skupiny podávána Chaga. V tomto případě se stav změnil tak, že došlo k poklesu hodnot celkového cholesterolu, LDL, triglyceridů, ale vzrostla hodnota „hodného“ cholesterolu HDL. Protože melaninový komplex v čaze zvyšuje tvorbu adiponektinu v tukových buňkách, je díky tomu možno působit na snížení glykémie a metabolismus tuků. Kromě toho adiponektin působí protizánětlivě. Gen pro adiponektin je mnohem aktivnější u štíhlých osob, s růstem hmotnosti jeho činnost klesá. Když myši s nadváhou dostávaly melaninový komplex, snížil se objem tukové tkáně. Lu X, Chen H, Dong P, Fu L, Zhang X. Phytochemical characteristics and hypoglycaemic activity of fraction from mushroom Inonotus obliquus. J Sci Food Agric. 2010;90(2):276-80.
(7, 8, 9, 10)

Chaga a ochrana orgánů

Už bylo zmíněno, že Chaga prospívá řadě orgánů. Posiluje je, podporuje jejich regeneraci a chrání je před poškozením. U trávicí soustavy je možno pozorovat hojivé účinky na sliznici žaludku, která bývá podrážděná a vzniká u ní zánět – gastritida. Chaga likviduje také bakterii Helicobacter pylori, která je příčinou zánětu nebo žaludečních vředů. Může být ale také původcem rakoviny žaludku. (1) Také játrům prospívá konzumace Chagy. Játra bývají velmi zatěžována a snadno je lze poškodit. Proti němu je houba chrání, protože snižuje oxidační stres z jaterního poškození. Toto poškození by játra ničilo ještě více. Tento stav byl potvrzen při pokusu na myších, na které působil toxický tert-butyl hydroperoxid. (1, 11) Chaga je důležitá i pro funkci ledvin, protože snižuje oxidační stres, glykémii, a navíc podporuje regeneraci. Při pokusech s krysami, které měly kvůli cukrovce poškozené ledviny, se zvýšily hodnoty kreatininu v krvi. Tyto krysy měly velmi snížené funkce ledvin a albumin se propouštěl do moči. Když krysy dostaly Chagu, obnovily se funkce a celistvost glomerulárních membrán a došlo ke snížení zánětu. Ledviny lépe fungovaly, do moči unikalo méně albuminu a naopak kreatinin se filtroval do moči. Další studie prokázala prospěšnost kyseliny betulinové při fibróze ledvin. To bývá důsledek dlouhodobého poškozování tohoto orgánu, který ničí infekce, léky nebo třeba toxické látky, a poškozená tkáň se nahrazuje vazivem. Krysy s fibrózou ledvin dostávaly kyselinu betulinovou. Díky tomu se zjistila lepší funkce ledvin, ale také v krvi poklesly hodnoty urey, kreatininu nebo třeba kyseliny močové. Došlo k poklesu tvorby TGF beta – sloučeniny, která má na starost podporu tvorby vazivové tkáně. Výsledkem byla ochrana ledvin proti dalšímu poškozování, u řady krys byl stav mnohem lepší. (1, 12, 13)

Chaga proti srážení krve

Na vyšší srážlivost krve mají vliv genetické předpoklady i patologické stavy jako jsou záněty nebo ateroskleróza. Vznik trombů záleží na shlukování, tedy seskupování krevních destiček a také na aktivitě koagulační kaskády. Tromby pak snižují průsvit cév, navíc se mohou i utrhnout a embolizovat, třeba do cévního řečiště mozku nebo plic a pacientovi způsobit smrt. Pokusy bylo zjištěno, že Chaga zasahuje do procesu seskupování trombocytů. Při pokusech in vitro poklesla tato agregace o 71 %. Chaga obsahuje inhibiční peptid, když byl dodán, agregace klesla o 90 %. Z toho vyplývá, že tohoto peptidu by se mohlo využít při léčení pacientů s rizikem rozvinutí trombózy. (14)

Chaga a kondice

Chagu je možné nakonec využít také pro posílení fyzické kondice, což bylo zjištěno při pokusech s hlodavci. Vědci využili 64 myší, kterým dva týdny dávali polysacharidy extrahované z Chagy. Pak posoudili jejich fyzické schopnosti a porovnali je s hodnotami zaznamenanými před léčbou. Myši byly dány do vodní nádrže a plavaly. Výsledkem byla vyšší výdrž a také rychlejší regenerace po fyzickém výkonu. Výsledek se potvrdil při testované hladině laktátu půl hodiny po zátěži. Laktát se zvyšuje při vyčerpání a vzniká, když se spalují cukry bez přísunu kyslíku, tedy při anaerobních podmínkách. Hodnoty koncentrace laktátu byly při konzumaci polysacharidů z čagy daleko nižší. Co se ale zvýšilo, byly hodnoty glykogenu ve svalech a játrech. Glykogen je zásobní sacharid, který se spaluje jako první při fyzické aktivitě. Zátěž byla možná mnohem dříve. Doložila se schopnost extraktu významně oddálit vzrůst únavy a urychlení regenerace. (15)

Shrnutí přínosů Chagy

Z výše uvedených řádků vyplývá, že Chaga zdraví prospívá – nejen preventivně, ale i jako podpora léčby. Její význam spočívá především v ochraně a regeneraci orgánů, harmonizaci imunitního systému, ale také ke zpomalení stárnutí. To znamená, že má vliv na organismus jako takový, na rozdíl od většiny uměle vyrobených léků.

Zdroj

1) Arthur Haines. Review of Medicinal Uses of Chaga (Inonotus obliquus). Dostupné z https://pdfs.semanticscholar.org/0619/d629084fd750f8d2139e0c0aa9fc00e50f67.pdf
2) M. Ya. Shashkina, P. N. Shashkin and A. V. Sergeev. MEDICINAL PLANTS CHEMICAL AND MEDICOBIOLOGICAL PROPERTIES OF CHAGA (REVIEW). Pharmaceutical Chemistry Journal, vol 40, No. 10, 2006
3) Polkovnikova MV, Nosik NN, Garaev TM, Kondrashina NG, Finogenova MP, Shibnev VA. A study of the antiherpetic activity of the chaga mushroom (Inonotus obliquus) extracts in the Vero cells infected with the herpes simplex virus. Vopr Virusol. 2014 Mar-Apr;59(2):45-8.
4) Razumov IA, Kazachinskaia EI, Puchkova LI, Kosogorova TA, Gorbunova IA, Loktev VB, Tepliakova TV. Protective activity of aqueous extracts from higher mushrooms against Herpes simplex virus type-2 on albino mice model. Antibiot Khimioter. 2013;58(9-10):8-12.
5) Cichewicz RH, Kouzi SA. Chemistry, biological activity, and chemotherapeutic potential of betulinic acid for the prevention and treatment of cancer and HIV infection. Med Res Rev. 2004;24(1):90-114.
6) Shibnev VA, Mishin DV, Garaev TM, Finogenova NP, Botikov AG, Deryabin PG. Antiviral activity of Inonotus obliquus fungus extract towards infection caused by hepatitis C virus in cell cultures. Bull Exp Biol Med. 2011;151(5):612-4.
7) Xu HY, Sun JE, Lu ZM, Zhang XM, Dou WF, Xu ZH. Beneficial effects of the ethanol extract from the dry matter of a culture broth of Inonotus obliquus in submerged culture on the antioxidant defence system and regeneration of pancreatic beta-cells in experimental diabetes in mice. Nat Prod Res. 2010;24(6):542-53. Dostupné z https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/14786410902751009
8) Lee JH, Hyun CK. Insulin-sensitizing and beneficial lipid-metabolic effects of the water-soluble melanin complex extracted from Inonotus obliquus. Phytother Res. 2014 Sep;28(9):1320-8.
9) Bao-zhong Diao, Wei-rong Jin, Xue-jing Yu. Protective Effect of Polysaccharides from Inonotus obliquus on Streptozotocin-Induced Diabetic Symptoms and Their Potential Mechanisms in Rats. Evid Based Complement Alternat Med. 2014; 2014: 841496. Dostupné z https://www.hindawi.com/journals/ecam/2014/841496/
10) Lu X, Chen H, Dong P, Fu L, Zhang X. Phytochemical characteristics and hypoglycaemic activity of fraction from mushroom Inonotus obliquus. J Sci Food Agric. 2010;90(2):276-80.
11) Hong KB, Noh DO, Park Y, Suh HJ. Hepatoprotective Activity of Water Extracts from Chaga Medicinal Mushroom, Inonotus obliquus (Higher Basidiomycetes) Against Tert-Butyl Hydroperoxide-Induced Oxidative Liver Injury in Primary Cultured Rat Hepatocytes. Int J Med Mushrooms. 2015;17(11):1069-76
12) Yuko Kikuchi, Koichi Seta, Yayoi Ogawa, Tatsuya Takayama, Masao Nagata, Takashi Taguchi, Kensei Yahata. Chaga mushroom-induced oxalate nephropathy Clinical Nephrology, Volume 81 (2014) – June (440 – 444), dostupné z https://www.dustri.com/article_response_page.html?artId=10154&doi=10.5414/CN107655&L=0
13) Chou YJ, Kan WC, Chang CM, Peng YJ, Wang HY, Yu WC, Cheng YH, Jhang YR, Liu HW, Chuu JJ. Renal Protective Effects of Low Molecular Weight of Inonotus obliquus Polysaccharide (LIOP) on HFD/STZ-Induced Nephropathy in Mice. Int J Mol Sci 2016; 17(9). Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27649140
14) Hyun KW, Jeong SC, Lee DH, Park JS, Lee JS. Isolation and characterization of a novel platelet aggregation inhibitory peptide from the medicinal mushroom, Inonotus obliquus. Peptides. 2006 Jun;27(6):1173-8.
15) Satoru Arata, Jun Watanabe, Masako Maeda, Masato Yamamoto, Hideto Matsuhashi, Mamiko Mochizuki, Nobuyuki Kagami, Kazuho Honda and Masahiro Inagaki. Continuous intake of the Chaga mushroom (Inonotus obliquus) aqueous extract suppresses cancer progression and maintains body temperature in mice. Heliyon. 2016 May; 2(5): e00111. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4946216/