Chitosan

Používání chitosanu se osvědčilo především při hubnutí, protože tento nerozpustný polysacharid nemá žádnou kalorickou hodnotu. Důležitý je jeho význam při udržování normální hladiny cholesterolu. Chitosan je zdrojem chitinu, který se získává z tvrdé vnější kostry měkkýšů, včetně krabů, krevet a humrů. Tento nevstřebatelný sacharid se využívá ke snižování obezity a vysokého cholesterolu. Bývá doporučován také při ztrátě síly a chuti k jídlu, nespavosti. Plastičtí chirurgové si zase s chitosanem mohou vypomáhat při obnově tkáně, kterou odebrali, aby ji mohli upotřebit jinde. Ve farmaceutickém průmyslu chitosan slouží jako plnivo tablet, kdy přispívá při rozpouštění léků.

Složení chitosanu

Chitosan je nerozpustný lineární polysacharid složený převážně z náhodně rozloženého D-glukosaminu (deacetylované jednotky) a N-acetyl-D-glukosaminu (acetylované jednotky). Obvykle se získává z tvrdé hrubé vnější kostry měkkýšů, humrů, krabů a krevet.

Charakteristika chitosanu

Chitosan se získává z chitinu alkalickou deacetylací. Chitin je součástí schránek raků, krabů, mušlí, krovek hmyzu, ale i hub. Dnes je chitosan znám především jako přípravek na hubnutí. Má ještě další názvy. Říká se mu i „blokátor tuků”, „magnet na tuky”, „past na tuky” nebo třeba „houba na tuky”. Na trhu jsou k dispozici chitosanové biomateriály, které využívají různé biomedicínské obory. Jedná se o prášky, pasty, hydrogely, roztoky a podobně. Bude ale zapotřebí podrobnějších klinických studií na zvířatech a studie in vitro, aby mohly být stanoveny a objasněny schopnosti derivátů chitosanu, což přispěje k lepšímu testování a používání chitosanu v klinických studiích na lidech. Hlavní předností chitosanu je z přijaté potravy odstraňovat tuky. Dokáže je na sebe navázat 4-6násobek váhy) a vyloučí je stolicí z trávicího traktu, aniž by stihly být organismem zpracovány a uloženy. Navazuje přitom na sebe i další zbytkové látky jako žlučové kyseliny. Navazováním tuků snižuje hladinu cholesterolu v krvi a triglyceridů. Pozitivní vedlejší schopností této přirozené vlákniny je lepší fungování tlustého střeva. Dnešní strava je velmi bohatá na kalorie a často jí chybí vláknina. U chitosanu je tomu naopak. Tato vláknina nemá kalorickou hodnotu. Chitosan se také využívá v biomedicíně, ale i dalších oblastech jako je zemědělství. V lékařství jsou to například obvazy, které jsou imunomodulační a snižují krvácení.

Historie chitosanu

Chitin poprvé izoloval (při výzkumu hub) v roce 1811 francouzský chemik a farmaceut Henry Braconnot, prozatím bez správného názvu. O 20 let později byl uveřejněn článek o hmyzu, který uváděl, že se stejná látka nacházela i ve struktuře hmyzu a rostlin. Francouzský fyziolog Charles Marie Benjamin Rouget experimentoval s chitinem a zjistil, že tato sloučenina se při chemických a teplotních úpravách stává rozpustnou. 1859 objevil chitosan. V roce 1878 Georg Ledderhose zjistil, že se chitin skládá z glukosaminu a kyseliny octové. Hoppe-Seyler pojmenoval látku: chitosan. Začátkem 20. století byla provedena řada výzkumů. Rammelburg ve třicátých letech potvrdil, že se chitin nachází ve více zdrojích. Vědci přišli na to, že chitin je polysacharid glukosaminu. V 50. letech vědci zjistili (Darmon a Rudall) podrobnější informace o chitosanu v houbách. Spolehlivá identifikace přítomnosti chitinu a celulózy na sebe ale nechala čekat ještě pár desetiletí.

Vliv chitosanu na zdraví

Chitosan je chemicky zpracovanou formou chitinu a má bohaté využití. V případě Chitosanu se jedná o nestravitelnou vlákninu, která prochází trávicím systémem, aniž by byla absorbována. Jako výživový doplněk pomáhá hubnout a udržovat normální hladinu cholesterolu. Jedním z důležitých faktorů je přitom dostatečně vysoká molekulová hmotnost chitosanu.

Chitosan udržovat normální hladinu cholesterolu

Cholesterol se nachází ve většině tělesných tkání, také v krvi a nervech. Pro organismus je důležitý tím, že pomáhá vytvářet vnější povlak různých buněk, tělo podporuje při zpracování tuků a umožňuje mu vytvářet vitamín D a hormony. Existují dva typy cholesterolu: takzvaný LDL (špatný cholesterol) a HDL (dobrý cholesterol). LDL neboli lipoproteiny s nízkou hustotou mohou přenášjí obsah molekul tuku do arteriálních stěn srdce. To v důsledku znamená zanesené tepny a vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění a také mrtvice. O chitosanu se mluví jako o šanci pro lepší hospodaření s cholesterolem. Ke snížení cholesterolu v krvi vede zvýšená vazba žlučových kyselin a jejich odstranění z těla. Efekt podporuje současné užívání vitaminu C. Jedna z recenzí shrnovala poznatky o snížení cholesterolu, možnosti využití při hypercholesterolémii a bezpečnost chitosanu. Negativně nabité molekuly v žaludku se připojují k pozitivně nabité terciární aminoskupině (-NH3 +) chitosanu. Krátkodobé studie na zvířatech vypovídaly o dobré bezpečnosti chitosanu. U člověka bylo zjištěno, že chitosan snižuje hladinu celkového cholesterolu v séru o 5,8-42,6 % a hladinu lipoproteinů s nízkou hustotou o 15,1-35,1 %. V krátkých studiích (do 12 týdnů) nebyly u chitosanu pozorovány žádné klinicky významné příznaky oproti placebu. Krátkou nevolnost a zácpu uvedlo u 2,6-5,4 % pacientů. Recenze vypovídala o dobré klinické snášenlivosti, ale vybízela k opatrnosti u alergií na korýše. [3] V pozdějších studiích bylo zjištěno, že se s největší pravděpodobností nejedná o alergii na korýše, ale o jinou potravinovou alergii. Jedna ze studií se zabývala účinky chitinu-chitosanu jako doplňku stravy, především pro jeho vliv na cholesterol. Zjistilo se, že když se chitin-chitosan používá jako doplněk stravy, snižuje plazmatický cholesterol a triglyceridy a zlepšuje poměr HDL cholesterolu a celkového cholesterolu. Pokud se dlouhodobě užívají vysoké dávky chitosanu, je třeba mít na paměti, že může dojít k nepříznivým metabolickým následkům. Proto je důležité tento fakt konzultovat s lékařem. Byla prokázána schopnost chitosanu snižovat hladiny LDL. Z dosavadních studií vyplývá, že chitosan pomáhá udržovat zdravý nízký metabolismus cholesterolu a podporuje i zdravý metabolismus lipidů.

Vedlejší účinky a bezpečnost používání chitosanu

Pro většinu lidí se chitosan jeví jako bezpečný při orálním užívání. Uvádějí se výjimečné případy plynatosti nebo zácpy, což může souviset s fungováním přípravku. Časté dotazy také směřují k tomu, jak je to s konzumací chitosanu u osob s alergií na mušle. Tyto osoby jsou alergické na maso a chitosan pochází ze skořápky. Proto by se o problém jednat nemělo. V literatuře je možné se dočíst o ojedinělých zjištěních, kdy došlo k potravinové alergii na chitosan, ale neměla souvislost alergií na korýše. Protože Warfarin ředí krev, existují obavy, že užíváním chitosanu by se mohly zvýšit účinky ředění krevního oběhu. Rizikem by pak byl nejen vznik modřin, ale i krvácení. Proto není konzumace chitosanu v tomto případě vhodná. Přestože chitosan při doporučeném dávkování nevyvolává komplikace, s ohledem na jeho funkci v organismu je potřeba zohlednit možnost horšího vstřebávání minerálů jako je třeba hořčík, vápník, zinek nebo železo. Pokud užíváte tyto minerály, doporučuje se přinejmenším 2hodinový časový odstup. Pokud ale užíváte nějaké další léky, je vhodné zkonzultovat konzumaci chitosanu s lékařem. Přípravky s chitosanem nejsou určeny dětem, ani těhotným nebo kojícím ženám, protože není dostatek informací o bezpečnosti užívání v těchto případech.

Dávkování chitosanu

Chitosan není vhodný pro děti, těhotné a kojící ženy. U většiny osob nevznikají při běžném dávkování žádné komplikace. Je ale třeba dávat pozor na vstřebávání minerálů jako je vápník, hořčík, zinek nebo železo, proto se doporučuje mezi léky minimálně 2hodinový časový odstup. V klinických studiích byl chitosan podáván v různých dávkách. Pokud se jednalo o vliv na obezitu, používala se dávka 2,4 g/den. Obvykle se chitosan se užívá před jídlem (alespoň ½ hodiny až hodinu) a je ho třeba dostatečně zapít (250 ml vody). Doporučené denní dávky se pohybují okolo 1-3 g. Existuje ovšem i možnost využít doplněk stravy s chitosanem, kdy se můžete najíst hned. O vhodnosti kombinace chitosanu a léků je třeba se poradit s lékařem.