Saffron – šafrán setý
Šafrán není jen drahým kořením, které se vyznačuje svou výjimečnou chutí. Je bohatý na antioxidanty, které mohou lidskému tělu přinést hned několik benefitů. Mezi ty hlavní patří jeho vliv na dobrou náladu a zvýšení libida. Zjistěte o něm více v následujícím článku.
Šafrán jako rostlina
Šafrán se nejvíce pěstuje v Iránu. Zemědělci musí sklízet jemná vlákna z každé květiny ručně. Pro tuto náročnou práci jde o jedno z nejdražších koření na světě. K výrobě asi půl kila šafránového koření je potřeba na 75 000 květů šafránu. Sušené nitkovité části květu se používají k už zmíněné výrobě šafránového koření, potravinářských barviv, léků a doplňků stravy. Šafrán obsahuje různé sloučeniny, které mohou blahodárně ovlivnit naši mysl a zdraví.
Silný antioxidant
Šafrán obsahuje působivé varianty rostlinných sloučenin. Patří mezi ně i blahodárné antioxidanty. Jde o molekuly, které chrání vaše buňky před volnými radikály a oxidačním stresem. Mezi zásadní antioxidanty, které se v šafránu vyskytují, patří: crocin, crocetin, safranal, kaempferol1. Crocin a crocetin jsou karotenoidní pigmenty, které jsou zodpovědné za červenou barvu šafránu. Důležité jsou však především pro své vlastnosti na lidské zdraví. Obsažené antioxidanty mohou také pomoci předcházet neurologickým stavům.
Šafrán a jeho účinky na naši náladu
Šafránu se přezdívá sluneční koření. Toto označení nezískal kvůli své barvě, ale proto, že vám pomůže zlepšit náladu. V přehledu pěti studií byly doplňky se šafránem při léčbě příznaků mírné až středněs kleslé nálady významně účinnější než placebo2.
Studie v Journal of Behavioral and Brain Science zase zjistila, že extrakt ze šafránu zvýšil hladinu dopaminu v mozku a to, aniž by změnil hladiny jiných mozkových hormonů (například serotoninu)4.
Snižuje projevy PMS
Premenstruační syndrom (PMS) je termín, který popisuje specifické fyzické, emocionální a psychologické projevy vyskytující se před začátkem menstruace. Studie ukazují, že šafrán může potlačovat příznaky PMS. U žen ve věku 20-45 let bylo užívání 30 mg šafránu denně účinnější než placebo při snaze o potlačení symptomů PMS. Mezi ty patří podrážděnost, bolesti hlavy, chutě a bolest6. Jiná studie zjistila, že pouhé přivonění k šafránu po dobu 20 minut pomohlo snížit vybrané příznaky PMS, jako například úzkost, a snížila i hladinu stresového hormonu kortizolu7.
Působí jako afrodiziakum
Jako afrodiziakum označujeme takové potraviny nebo doplňky stravy, které pomáhají zvýšit libido. Vybrané studie ukázaly, že šafrán může mít tyto afrodiziakální vlastnosti, a to zejména u lidí užívajících antidepresiva. Například užívání 30 mg šafránu denně po dobu 4 týdnů významně zlepšilo erekci u mužů (ve srovnání s užíváním placeba). Dysfunkce u nich byla vyvolána právě medikací antidepresivy8.
Tlumí chuť na jídlo
Nedaří se vám zhubnout, protože máte během dne neustále chuť na něco dobrého? I tady může pomoci extrakt ze šafránu. V jedné osmitýdenní studii se ženy užívající doplňky se šafránem cítily výrazně sytější, potřebovali během dne méně svačit a výrazně zhubly oproti ženám, kterým bylo podáváno placebo9. Jiná osmitýdenní studie zase ukázala, že užívání doplňků s výtažkem ze šafránu pomohlo výrazně snížit chuť k jídlu, index tělesné hmotnosti (BMI), obvod pasu i celkovou hmotnost tuku v těle10. Je ale složité hodnotit, jestli šafrán opravdu omezuje chuť k jídlu nebo je úbytek na váze způsobený tím, že šafrán zvyšuje náladu a dotyční nemají potřebu uspokojovat se jídlem.
Zvolte doplněk stravy se šafránem, ať už si přejete zlepšit projevy špatné nálady nebo zmírnit i projevy PMS, menstruační křeče a ovlivnit blahodárně i další aspekty lidského zdraví.
Zdroje:
1 Khazdair MR, Boskabady MH, Hosseini M, Rezaee R, M Tsatsakis A. The effects of Crocus sativus (saffron) and its constituents on nervous system: A review. Avicenna J Phytomed. 2015 Sep-Oct;5(5):376-91. PMID: 26468457; PMCID: PMC4599112.
2 Hausenblas HA, Saha D, Dubyak PJ, Anton SD. Saffron (Crocus sativus L.) and major depressive disorder: a meta-analysis of randomized clinical trials. J Integr Med. 2013 Nov;11(6):377-83. doi: 10.3736/jintegrmed2013056. PMID: 24299602; PMCID: PMC4643654.
3 Kashani L, Eslatmanesh S, Saedi N, Niroomand N, Ebrahimi M, Hosseinian M, Foroughifar T, Salimi S, Akhondzadeh S. Comparison of Saffron versus Fluoxetine in Treatment of Mild to Moderate Postpartum Depression: A Double-Blind, Randomized Clinical Trial. Pharmacopsychiatry. 2017 Mar;50(2):64-68. doi: 10.1055/s-0042-115306. Epub 2016 Sep 5. PMID: 27595298.
4 Journal of Behavioral and Brain Science, 2013, 3, 315-319
doi:10.4236/jbbs.2013.33031 Published Online July 2013 (http://www.scirp.org/journal/jbbs)
5 Samarghandian S, Borji A. Anticarcinogenic effect of saffron (Crocus sativus L.) and its ingredients. Pharmacognosy Res. 2014 Apr;6(2):99-107. doi: 10.4103/0974-8490.128963. PMID: 24761112; PMCID: PMC3996758.
6 A DM, K S, A D, Sattar K. Epidemiology of Premenstrual Syndrome (PMS)-A Systematic Review and Meta-Analysis Study. J Clin Diagn Res. 2014 Feb;8(2):106-9. doi: 10.7860/JCDR/2014/8024.4021. Epub 2014 Feb 3. Erratum in: J Clin Diagn Res. 2015 Jul;9(7):ZZ05. PMID: 24701496; PMCID: PMC3972521.
7 Fukui H, Toyoshima K, Komaki R. Psychological and neuroendocrinological effects of odor of saffron (Crocus sativus). Phytomedicine. 2011 Jun 15;18(8-9):726-30. doi: 10.1016/j.phymed.2010.11.013. Epub 2011 Jan 15. PMID: 21242071.
8 Modabbernia A, Sohrabi H, Nasehi AA, Raisi F, Saroukhani S, Jamshidi A, Tabrizi M, Ashrafi M, Akhondzadeh S. Effect of saffron on fluoxetine-induced sexual impairment in men: randomized double-blind placebo-controlled trial. Psychopharmacology (Berl). 2012 Oct;223(4):381-8. doi: 10.1007/s00213-012-2729-6. Epub 2012 May 3. PMID: 22552758.
9 Gout B, Bourges C, Paineau-Dubreuil S. Satiereal, a Crocus sativus L extract, reduces snacking and increases satiety in a randomized placebo-controlled study of mildly overweight, healthy women. Nutr Res. 2010 May;30(5):305-13. doi: 10.1016/j.nutres.2010.04.008. PMID: 20579522.
10 Abedimanesh N, Bathaie SZ, Abedimanesh S, Motlagh B, Separham A, Ostadrahimi A. Saffron and crocin improved appetite, dietary intakes and body composition in patients with coronary artery disease. J Cardiovasc Thorac Res. 2017;9(4):200-208. doi: 10.15171/jcvtr.2017.35. Epub 2017 Dec 30. PMID: 29391933; PMCID: PMC5787332.