Příběh paní Jarmily

Příběh paní Jarmily Jmenuji se Jarmila, je mi 63 let, jsem rozvedená, mám dvě dospělé dcery a pět vnoučat. Jsem v důchodu a začátkem roku 2015 jsem si našla brigádu, úklid. Všimla jsem si, že jsem výrazněji zhubla, považovala jsem to za důsledek zvýšeného pohybu. Na konci července 2015 jsem ale skončila v nemocnici po několika dnech […]

PHARMACOPEA CZ s.r.o.

Příběh paní Jarmily

Příběh paní Jarmily

Příběh paní Jarmily

Jmenuji se Jarmila, je mi 63 let, jsem rozvedená, mám dvě dospělé dcery a pět vnoučat. Jsem v důchodu a začátkem roku 2015 jsem si našla brigádu, úklid. Všimla jsem si, že jsem výrazněji zhubla, považovala jsem to za důsledek zvýšeného pohybu. Na konci července 2015 jsem ale skončila v nemocnici po několika dnech neustávajících nevolností, křečí, průjmů a zvracení. Ultrazvuk a CT vyšetření odhalilo střevní neprůchodnost. A při akutní operaci břicha byla zjištěna i její příčina, rakovina.

Taková zpráva každého zaskočí, ale nepoddala jsem se tomu a vnitřně se rozhodla, že se uzdravím. Žádné slzy, nářek ani litování.

V nemocnici jsem strávila 6 týdnů. Myslím, že se lékaři nějakou dobu nemohli dohodnout, zda má vůbec smysl pokoušet se o nějaký chirurgický zákrok, a to úplně nejdůležitější bylo, že se k němu nakonec odhodlali, byť jej považovali za paliativní.

Po rekonvalescenci jsem tedy prodělala druhou operaci, kdy bylo z mých útrob odstraněno maximum postižených tkání. Histologie ukázala, že bujení začalo na vejcovodech a vaječnících, rozšířilo se na tlusté střevo a tukovou tkáň břicha, zasáhlo i vnější stěnu žaludku a pobřišnici.

Po další rekonvalescenci jsem byla převedena do ambulantní péče oddělení klinické onkologie. Teprve tam, v září 2015, jsem se dozvěděla, že se jednalo o IV., tedy terminální stadium. Byla jsem seznámena s prognózou. S tím, že je moje nemoc nevyléčitelná a cílem léčby bude pouze prodloužení a zkvalitnění zbytku života. To jsem si ale nepřipouštěla, byla jsem stále pevně rozhodnutá se zcela uzdravit.

Během ambulantní péče

jsem stejně jako předtím v nemocnici akceptovala veškerou nabízenou konvenční léčbu. Od konce září 2015 do března 2016 jsem absolvovala 8 cyklů chemoterapie (paklitaxel + CBDCA), bezpočet kontrolních odběrů, injekcí na podporu tvorby bílých krvinek a dalších kontrolních vyšetření. Po 2. cyklu mi bylo špatně, od 3. jsem tedy užívala lék Emend, díky kterému jsem terapii snášela dobře, cítila jsem se být relativně zdravá a při síle.

Celou tu dobu jsem se ale snažila podpořit léčbu i alternativními způsoby. Moje teta se z rakoviny s téměř beznadějnou prognózou uzdravila už před 25 lety, jen s pomocí přísné zeleninové diety, a stále je živá, zdravá a velmi vitální (nyní je jí 83 let). Měla jsem v plánu nasadit tuto dietu hned, jak naberu ztracenou hmotnost a sílu.

Ale mí blízcí mě začali podporovat v podpůrné alternativní léčbě hned, jak se o mé diagnóze dozvěděli, dostala jsem spoustu rad, bylin a elixírů (Alveo, rakytník, goji,…). Mladší dcera se pustila do pátrání po internetu a našla stránky alternativnicesta.cz, obsáhlý a věrohodný zdroj racionálně podložených informací o rakovině a konvenčních i nekonvenčních možnostech její léčby.

Rovnou mi objednala kvalitní přírodní preparáty (reishi extrakt, extrakt ze zeleného čaje, kurkumin s piperinem, graviolu) a šnekový odšťavňovač. Prakticky hned po propuštění z nemocnice jsem začala užívat tyto doplňky. A denně odšťavňovala čerstvou šťávu z červené řepy, mrkve a jablek.

Byla jsem zahrnuta informacemi a knihami, a hlavně podporou a péčí své rodiny a přátel. Dostala jsem několik beden jablek a z ekofarmy si objednala zásoby mrkve a řepy na celou zimu. Postupně jsem také přistoupila na změnu stravovacích návyků – snížila podíl potravin živočišného původu a zvýšila podíl zeleniny, luštěnin a celozrnných obilovin, eliminovala cukr, bílou mouku atd. Dále jsem se snažila co nejčastěji užívat lněný olej s jogurtem či acidofilním mlékem (podle J. Budwigové).

V únoru 2016 jsem zahájila bylinnou očistnou kůru

podle Pavla Šímy a v březnu tetinu osmitýdenní dietu. V té době jsem s velkou nadějí očekávala první kontrolní CT vyšetření, a když bylo negativní, odeslal mě onkolog na podrobnější CT/PET do Olomouce. To proběhlo v polovině dubna s rovněž negativním výsledkem. Zatím poslední CT/PET jsem absolvovala v říjnu 2016, stále bez známek nemoci.

Stal se zázrak a nebo se prostě jen ukázalo, že i „nevyléčitelnou“ nemoc lze vyléčit? Jistě že lze, jen se nevzdat a bojovat na více frontách zároveň. Je škoda, že tolik lidí léčbu odmítne jako marnou nebo se spolehnou jen na tu jednu – konvenční. Bohužel vždy asi budou případy, kdy se nepodaří najít ty nejvhodnější cesty k uzdravení, ale je škoda vzdávat to bez boje nebo – a to je snad ještě horší – kvůli nedostatku informací.

Přeji všem, kdo se s touto nemocí setkají, aby věřili, že jim budou stačit síly k boji s nemocí, aby měli naději na uzdravení, a aby milovali své tělo a duši takové, jaké jsou. Já jsem vděčná všem lékařům a sestrám, kteří mě za pět minut dvanáct vrátili do života a dali mi šanci se léčit, a své rodině a přátelům, kteří při mně stáli, podporovali mě a modlili se. Teď už je na mně, abych si navrácené zdraví udržela.

Text byl zpracován a prvně publikován panem Patrikem Schoupalem na jeho projektu alternativnicesta.cz. Za možnost ho zvěřejnit i zde, panu Schoupalovi děkujeme.

2 thoughts on “Příběh paní Jarmily

  1. Ivana Hymplová says:

    ˇUžasné! Věřím na přírodu a její produkty.Ale důležitá je i psychika ,myšlenka chtít ! ! Dokud se člověk nevzdá , je víc než osud. Remague

  2. Papuanec123 says:

    Věřím taky tomu,co psala paní,ty šťávy z červené řepy,jablek,mrkve,určitě i brokolice atda ovoce,a k tomu vše ostatní z přírody,já mám leukémii,a taky bych ji chtěla porazit,i když nemám podporu blízkých,tak sama pro sebe,a život na téhle krásné planetě.A rovněž chci rakovinu porazit.Mam stále záněty,virusy,nervy,co jsem si koupila ovocnozeleninovy koncentrát,začala jsem se lepšit,i pospavat,věřím přírodě,bylinám.Zdenka. Dankova

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *