Chaga – rezavec šikmý

Chaga získala české označení rezavec šikmý. Domovinou této zázračné houby je Sibiř a severní oblasti Číny, kde se z ní už dlouho připravují odvary k terapii a pro své výsledky získala přezdívku „Dar od boha“.

Z hlediska tradiční čínské medicíny Chagu charakterizuje teplá teplota, sladká chuť a tropismus na slezinu, játra, srdce, ledviny, žaludek.

Její význam spočívá v oživování krve, podpoře obranné qi a ve zklidnění ducha. Díky tropismu k trávicímu traktu může dobře posloužit třeba při harmonizaci této oblasti. Její užívání může podpořit trávení. Ochranně působí díky přítomnosti kyseliny betulinové.

Chaga a účinky na zdraví

První zprávy o blahodárných účincích této houby pocházejí již ze 16. a 17. století, a to zejména z Ruska, Polska, Finska a Pobaltí, kde se používala nejen jako náhražka čaje, ale v lidovém léčitelství. Na Sibiři se z této houby používal horký výluh ve formě čaje. Za tímto účelem se houba sbírala pouze na podzim a na jaře, kdy údajně obsahuje nejvíce účinných látek.

V Rusku se z imperfektního stadia této houby, připravuje již po několik desetiletí koncentrovaný výtažek pod názvem Befungin, který je tam dostupný ve většině místních lékáren. Je to hořce chutnající tekutina tmavě hnědé barvy.

Charakteristika Chagy

Chaga (Inonotus obliguus, rezavec šikmý, birch mushroom, tschagapilz, Hua Jie Kong Jun) je dřevokazná houba, která parazituje především na listnatých stromech. Tato několikaletá houba se vyskytuje hlavně na břízách, kde čerpá významnou složku – betulin, který se může pochlubit bohatými účinky. Chaga je rozšířená na severní polokouli. Věděli o ní ale už před zhruba 4000 lety v Mezopotámii, Egyptě, ale i v Číně. První zprávy o blahodárných účincích této houby pocházejí z 16. a 17.století a to zejména z Ruska. Houba byla ale také známá indiánům v Severní Americe.

Plodnice této blahodárné houby bývají rozlité v délce až několika metrů pod 1-2 cm tlustou odstávající vrstvou kůry a dřeva a jsou tvořeny tenkým subikulem, z něhož vyrůstají hnědé rourky s drobnými póry. Plodnice se začínají tvořit v době, kdy strom již zcela odumírá a podhoubí je ve větší části jeho kmene. Plodnice mají vzhled novotvaru (uhlově černý kulovitý útvar), tvrdou konzistenci a jsou v průměru 30-50 cm velké s váhou 2-3 kg.

Kromě domácí Sibiře se Chaga dostala i do celého Ruska, kde pak byla využívána při terapii. Konzumovali ji také car Vladimir Monomach nebo Rasputin. Zmínku o ní lze najít i ve Solženicynově románu o nejtěžší nemoci. Původní obyvatelé Japonska – Ainové z ní vařili čaj, který se osvědčil při různých trávicích obtížích. Prášek ze sušené houby se jim zase hodil při náboženských obřadech. Později Chagu zkoumal od roku 1864 v St. Petěrburgu J. G. N Dragendorff a k významnému posunu ve zkoumání hub došlo ve 20. století, kdy se odhalilo složení houby a účinky se začaly zkoumat vědecky. (1, 2)

KUCHYŇSKÁ HODNOTA. Je to nejedlá, tuhá houba.
MOŽNÁ ZÁMĚNA. Pokud rezavec šikmý napadne břízu, pak je svým nápadným nádorovitým stadiem snadno rozpoznatelný od ostatních druhů chorošů.
ZAJÍMAVOST Rezavec šikmý vytváří plodnice dvojího typu, nejprve nedokonalého, tj. imperfektního stadia v podobě uhlově černě zbarveného boulovitého novotvaru, na němž se tvoří nepohlavní výtrusy — chlamydospory. Plodnice pohlavního (perfektního) stadia s rourkami se začíná utvářet teprve až po letech, v době, kdy už hostitel zcela odumírá, a to pod kůrou a tenkou vrstvou vnějšího dřeva.

Rezavec šikmý se sice vyskytuje na různých listnatých stromech, ale blahodárné účinky má údajně jen tehdy, pokud roste na bříze. V tomto případě vykazuje zajímavé účinky — viz přehledné články (STAMETS 2001; ZHONG a kol. 2009; KIM a kol. 2011)

Jednotlivé složky Chagy

Plodnice rezavce šikmého obsahují řadu biologicky aktivních látek, přičemž u mnohých z nich nebyl zcela vysvětlen mechanismus jejich působení.
Na biologické aktivitě rezavce šikmého se podilí několik skupin látek, zejména steroidní látky a různé polyfenoly. Z tohoto choroše byly izolovány lanoste rolový triterpen inotodiol (LUDWICZAK a WREZZIONO 1958) a příbuzný triterpen obliquol (KIER 1961). Později byly z rezavce šikmého izolovány dva nové triterpenoidy nostanového typu (inonotsuoxid A a B), společně s již známými triterpenoidy inotodiolem, trametenolovou kyselinou a lanosterolem (KAHLOS a kol. 1984, 1989; SHIN a kol. 2000a,b, 2001; NAKATA a kol. 2007; NOMURA a kol. 2008).

K hlavním obsahovým látkám patří fenolické sloučeniny jako polyfenoly, fenolické kyseliny (kyseliny syringová, vanilová, trametonolová) a chinony.
Triterpeny jsou další významnou skupinou látek. Patří mezi ně inotodiol, kyselina betulinová stejně jako příbuzný betulin. V pokusech na zvířatech bylo zjištěno, že betulin z březové kůry působil blahodárně u obézních pacientů. Již od 90. let minulého století je tato látka intenzivně studována pro své komplexní antioxidační účinky.

Polysacharidy

Polysacharidy se svými pestrými účinky patří mezi významné složky Chagy. Chaga obsahuje mnoho typů polysacharidů lišících se složením, větvením nebo molekulární hmotností. Podle toho se pak odvíjejí účinky. Nerozpustné polysacharidy („hrubá“ vláknina) mají vliv jako probiotikum, tedy potrava pro mikroflóru (pečují o její dobrý stav) a podporují střevní peristaltiku. Nejznámějšími polysacharidy jsou β (1→3)-glukany. Významné jsou také xylogaloktoglukany. IP3 je jeden z polysacharidů, který byl pro vědu objeven v poslední době. Tvoří ho sacharidy – arabinóza, rhamóza, glukóza a galaktóza.

Polysacharid (molekulová hmotnost 1 000 kD) se projevil jako aktivátor B-lymfocytů a makrofágů.

Terpenové sloučeniny

Terpenové sloučeniny mohou prospět organismu svým preventivním působením. Chaga obsahuje například kyselinu ferulovou, p-hydroxybenzoickou kyselinu, foskoperianol D, lanostany nebo kyselinu trametenolickou.

Steroidní sloučeniny – mykosteroly

Mezi steroidní sloučeniny patří mykosteroly, typické pro houby. Základ tvoří cholesterolové jádro, které má různé postranní řetězce. Téměř polovinu představuje lanosterol, významnou součástí je pak inotodiol (25 %). Nechybí ani další komponenty, jako například ergosterol (vitamín D2), episterol, fecosterol, β-sitosterol. Sterolové sloučeniny vynikají zajímavými účinky.

Betulin a kyselina betulinová

Další z předních míst zaujímá betulin a kyselina betulinová (3β-hydroxylup-20(29)-en-28-ová kyselina), obě látky patří mezi triterpeny. Jejich význam spočívá hlavně v preventivním působení. V houbě se vyskytuje ve formě, která umožňuje dobré vstřebávání z trávicího traktu do těla. Chaga tyto látky do sebe vtahuje z hostitele (bříza). Z betulinu se dalšími reakcemi stává kyselina betulinová.

Fenoly a fenolové sloučeniny

Fenolové sloučeniny byly získány z čagy extrakčními postupy. Chaga obsahuje celou řadu fenolických látek s antioxidačními aktivitami. Mezi nízkomolekulární látky patří 4-hydroxy-3,S-dimethoxybenzoová kyselina, protokatechová kyselina, 3,4-dihydroxybenzaldehyd, kávová kyselina, syringová kyselina, 3,4-dihydroxyben: alaceton a 2,5-dihydroxytereftalová kyselina (NA KAJ [MA a kol. 2007). K významným polyfenolúm s antioxidačním účinkem, zjištěným v rezavci šikmém, patři i nedávno izolované inonobliny A, B a C a phelligridiny D, E a G (LEE a kol. 2007; ZHENG a kol. 2011).

Melanin

Kromě těchto látek obsahuje Chaga také dostatečné množství melaninu – barviva, které vzniká z aminokyseliny tyrozinu.
Melanin je označení pro hnědý až černý pigment, který se vyskytuje v tělech rostlin, živočichů i prvoků. Z chemického hlediska je odvozen z aminokyselin tyrosinu či tryptofanu, jež jsou oxidovány a zpolymerovány. Nejběžnější formou je hnědočerný polymer eumelanin. Další běžná forma je červenohnědý polymer feomelanin, který je zodpovědný za zrzavé vlasy a pihy. Oba mají mírně odlišnou chemickou strukturu.
Melanin je silný antioxidant kromě jiného chrání proti vlivu slunečních paprsků.

Vitamíny, minerální látky a stopové prvky

Chaga je plná různých vitamínů a samozřejmě je zdrojem minerálních látek a stopových prvků. Z vitamínů jsou to především vitamíny skupiny B, dále vitamín D a betakaroten. Nechybí ani hořčík, sodík, vápník, železo, měď, zinek, mangan nebo germanium.

Prospěšnost Chagy pro zdraví

Výše uvedené cenné složky napověděly, jak může Chaga prospět organismu. A přestože se nejedná o jejich plný výčet, je jasné, že tato houba může významně ovlivnit zdravotní stav.

Chaga a kondice

Chagu je možné využít také pro posílení fyzické kondice, což bylo zjištěno při pokusech s hlodavci. Vědci využili 64 myší, kterým dva týdny dávali polysacharidy extrahované z Chagy. Pak posoudili jejich fyzické schopnosti a porovnali je s hodnotami zaznamenanými před terapií. Myši byly dány do vodní nádrže a plavaly. Výsledkem byla vyšší výdrž a také rychlejší regenerace po fyzickém výkonu.

Výsledek se potvrdil při testované hladině laktátu půl hodiny po zátěži. Laktát se zvyšuje při vyčerpání a vzniká, když se spalují cukry bez přísunu kyslíku, tedy při anaerobních podmínkách. Hodnoty koncentrace laktátu byly při konzumaci polysacharidů z čagy daleko nižší. Co se ale zvýšilo, byly hodnoty glykogenu ve svalech a játrech. Glykogen je zásobní sacharid, který se spaluje jako první při fyzické aktivitě. Zátěž byla možná mnohem dříve. Doložila se schopnost extraktu významně oddálit vzrůst únavy a urychlení regenerace. (15)

Shrnutí přínosů Chagy

Z výše uvedených řádků vyplývá, že Chaga zdraví prospívá – nejen preventivně, ale i podpůrně. Její význam spočívá především v ochraně a regeneraci organismu, ale také ke zpomalení stárnutí. To znamená, že má komplexní vliv na organismus jako takový, na rozdíl od většiny uměle vyrobených léků.